Súra Al-A'raaf — The Heights
Súra Al-A'raaf (The Heights) — 7/114 · 206 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
الٓمٓصٓ
Alif. Lám. Mím. Sád
Ayah 1كِتَٰبٌ أُنزِلَ إِلَيۡكَ فَلَا يَكُن فِي صَدۡرِكَ حَرَجࣱ مِّنۡهُ لِتُنذِرَ بِهِۦ وَذِكۡرَىٰ لِلۡمُؤۡمِنِينَ
Hle, Kniha, jež seslána ti byla: nechovejž tedy nepokoje v prsou svých ohledně jí; abys varoval jí a aby napomenutím byla věřícím
Ayah 2ٱتَّبِعُواْ مَآ أُنزِلَ إِلَيۡكُم مِّن رَّبِّكُمۡ وَلَا تَتَّبِعُواْ مِن دُونِهِۦٓ أَوۡلِيَآءَۗ قَلِيلࣰ ا مَّا تَذَكَّرُونَ
Následujte, což sesláno bylo vám Pánem vaším a nenásledujte jiných pánů vedle něho. Jak málo chováte v paměti napomenutí
Ayah 3وَكَم مِّن قَرۡيَةٍ أَهۡلَكۡنَٰهَا فَجَآءَهَا بَأۡسُنَا بَيَٰتًا أَوۡ هُمۡ قَآئِلُونَ
Jak mnoho měst zahladili jsme! Zastihl je hněv náš: jedny za noci překvapil, druhé za denního světla
Ayah 4فَمَا كَانَ دَعۡوَىٰهُمۡ إِذۡ جَآءَهُم بَأۡسُنَآ إِلَّآ أَن قَالُوٓاْ إِنَّا كُنَّا ظَٰلِمِينَ
A jaké bylo volání jejich, kdy překvapil je hněv náš? Říkali jen: „V pravdě byli jsme nepravostnými.“
Ayah 5فَلَنَسۡـَٔلَنَّ ٱلَّذِينَ أُرۡسِلَ إِلَيۡهِمۡ وَلَنَسۡـَٔلَنَّ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
Zajisté budeme vyptávati se těch, jimž poslali jsme proroky a stejně budeme ptávati se i proroků
Ayah 6فَلَنَقُصَّنَّ عَلَيۡهِم بِعِلۡمࣲۖ وَمَا كُنَّا غَآئِبِينَ
a vypovíme jim všechny skutky jejich dle vědění svého, neboť nebyli jsme nepřítomni
Ayah 7وَٱلۡوَزۡنُ يَوۡمَئِذٍ ٱلۡحَقُّۚ فَمَن ثَقُلَتۡ مَوَٰزِينُهُۥ فَأُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡمُفۡلِحُونَ
V ten den váha bude spravedlivá: a těm, jichž váha těžká bude, dobře povede se
Ayah 8وَمَنۡ خَفَّتۡ مَوَٰزِينُهُۥ فَأُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ خَسِرُوٓاْ أَنفُسَهُم بِمَا كَانُواْ بِـَٔايَٰتِنَا يَظۡلِمُونَ
a ti, jichž váha lehká bude, propadli záhubě duší svých za to, že nešlechetně chovali se vůči znamením našim
Ayah 9وَلَقَدۡ مَكَّنَّٰكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ وَجَعَلۡنَا لَكُمۡ فِيهَا مَعَٰيِشَۗ قَلِيلࣰ ا مَّا تَشۡكُرُونَ
A postavili jsme vás na zemi a dali jsme vám na ní žívobytí: jak málo jste vděčnými
Ayah 10وَلَقَدۡ خَلَقۡنَٰكُمۡ ثُمَّ صَوَّرۡنَٰكُمۡ ثُمَّ قُلۡنَا لِلۡمَلَٰٓئِكَةِ ٱسۡجُدُواْ لِأٓدَمَ فَسَجَدُوٓاْ إِلَّآ إِبۡلِيسَ لَمۡ يَكُن مِّنَ ٱلسَّٰجِدِينَ
Stvořili jsme vás a dali jsme vám podobu: pak řekli jsme andělům: „Skloňte se úctou před Adamem.“ I sklonili se před ním všichni, vyjma lblíse, jenž nebyl mezi těmi, kteří se sklonili
Ayah 11قَالَ مَا مَنَعَكَ أَلَّا تَسۡجُدَ إِذۡ أَمَرۡتُكَۖ قَالَ أَنَا۠ خَيۡرࣱ مِّنۡهُ خَلَقۡتَنِي مِن نَّارࣲ وَخَلَقۡتَهُۥ مِن طِينࣲ
Řekl (Bůh): „Co zabránilo ti, abys se klaněl, když poručil jsem ti?“ Řekl: „Jsem lepším jeho: stvořil’s mne z ohně, kdežto jej stvořil’s z hlíny.“
Ayah 12قَالَ فَٱهۡبِطۡ مِنۡهَا فَمَا يَكُونُ لَكَ أَن تَتَكَبَّرَ فِيهَا فَٱخۡرُجۡ إِنَّكَ مِنَ ٱلصَّٰغِرِينَ
Řekl (Bůh): „Ven s tebou odtud; nepřísluší ti, abys pýchou dmul se zde. Vyjdi odtud: zajisté k opovrhovaným patřiti budeš!“
Ayah 13قَالَ أَنظِرۡنِيٓ إِلَىٰ يَوۡمِ يُبۡعَثُونَ
Řekl: „Poshov mi až do dne, kdy vzkříšeni budou z mrtvých.“
Ayah 14قَالَ إِنَّكَ مِنَ ٱلۡمُنظَرِينَ
Řekl: (Bůh): „Budiž ti poshověno.“
Ayah 15قَالَ فَبِمَآ أَغۡوَيۡتَنِي لَأَقۡعُدَنَّ لَهُمۡ صِرَٰطَكَ ٱلۡمُسۡتَقِيمَ
Řekl: „A ježto dal’s mi zblouditi, zajisté číhati na ně budu na stezce tvé přímé
Ayah 16ثُمَّ لَأٓتِيَنَّهُم مِّنۢ بَيۡنِ أَيۡدِيهِمۡ وَمِنۡ خَلۡفِهِمۡ وَعَنۡ أَيۡمَٰنِهِمۡ وَعَن شَمَآئِلِهِمۡۖ وَلَا تَجِدُ أَكۡثَرَهُمۡ شَٰكِرِينَ
Pak zajisté připadnu na ně zpředu i zezadu a zprava i zleva a většinu jich nalezneš pak nevděčnými.“
Ayah 17قَالَ ٱخۡرُجۡ مِنۡهَا مَذۡءُومࣰ ا مَّدۡحُورࣰ اۖ لَّمَن تَبِعَكَ مِنۡهُمۡ لَأَمۡلَأَنَّ جَهَنَّمَ مِنكُمۡ أَجۡمَعِينَ
Řekl (Bůh): „Odejdi odtud, pokryt hanbou a vypovězen! Kdožkoliv následovati tě bude z nich těmi zajisté naplním peklo všemi
Ayah 18وَيَٰٓـَٔادَمُ ٱسۡكُنۡ أَنتَ وَزَوۡجُكَ ٱلۡجَنَّةَ فَكُلَا مِنۡ حَيۡثُ شِئۡتُمَا وَلَا تَقۡرَبَا هَٰذِهِ ٱلشَّجَرَةَ فَتَكُونَا مِنَ ٱلظَّٰلِمِينَ
A ty, Adame, obývej s manželkou svou v ráji a jezte z čehokoliv se vám zlíbí: jedině nepřibližujte se k tomuto stromu, jinak zhřešíte.“
Ayah 19فَوَسۡوَسَ لَهُمَا ٱلشَّيۡطَٰنُ لِيُبۡدِيَ لَهُمَا مَا وُۥرِيَ عَنۡهُمَا مِن سَوۡءَٰتِهِمَا وَقَالَ مَا نَهَىٰكُمَا رَبُّكُمَا عَنۡ هَٰذِهِ ٱلشَّجَرَةِ إِلَّآ أَن تَكُونَا مَلَكَيۡنِ أَوۡ تَكُونَا مِنَ ٱلۡخَٰلِدِينَ
I jal se naseptávati jim Satan, aby dal jim zpozorovati nahotu jejich, jež dosud byla jim skryta. Řekl: „Pán váš zapověděl vám tento strom jen proto, abyste nestali se anděly a nesmrtelnými.“
Ayah 20وَقَاسَمَهُمَآ إِنِّي لَكُمَا لَمِنَ ٱلنَّٰصِحِينَ
A přisahal jim: „Zajisté jsem vám dobrým rádcem.“
Ayah 21فَدَلَّىٰهُمَا بِغُرُورࣲۚ فَلَمَّا ذَاقَا ٱلشَّجَرَةَ بَدَتۡ لَهُمَا سَوۡءَٰتُهُمَا وَطَفِقَا يَخۡصِفَانِ عَلَيۡهِمَا مِن وَرَقِ ٱلۡجَنَّةِۖ وَنَادَىٰهُمَا رَبُّهُمَآ أَلَمۡ أَنۡهَكُمَا عَن تِلۡكُمَا ٱلشَّجَرَةِ وَأَقُل لَّكُمَآ إِنَّ ٱلشَّيۡطَٰنَ لَكُمَا عَدُوࣱّ مُّبِينࣱ
A zmámil je tak přeludy svými: a když okusili oba stromu, shlédli nahotu svou i počali sešívati si roušku z listí ráje. Tehdy zavolal na ně Pán jejich: „Zdaž nezapověděl jsem vám strom onen a zdaž neřekl jsem vám. „Zajisté Satan jest vaším nepřítelem zjevným?“
Ayah 22قَالَا رَبَّنَا ظَلَمۡنَآ أَنفُسَنَا وَإِن لَّمۡ تَغۡفِرۡ لَنَا وَتَرۡحَمۡنَا لَنَكُونَنَّ مِنَ ٱلۡخَٰسِرِينَ
Řekli: „Pane náš, zhrešili jsme proti sobě samým, a neodpustíš-li nám a neslituješ-li se nad námi, jistotně propadli jsme záhubě.“
Ayah 23قَالَ ٱهۡبِطُواْ بَعۡضُكُمۡ لِبَعۡضٍ عَدُوࣱّۖ وَلَكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ مُسۡتَقَرࣱّ وَمَتَٰعٌ إِلَىٰ حِينࣲ
Řekl (Bůh): „Ven s vámi odtud: jedni druhým nepřáteli budete: a na zemi budete míti určené obydlí a zaopatření dočasné.“
Ayah 24قَالَ فِيهَا تَحۡيَوۡنَ وَفِيهَا تَمُوتُونَ وَمِنۡهَا تُخۡرَجُونَ
Řekl dále: „Na ní žíti budete a na ní zemřete a z ní vyvedeni budete jednoho dne.“
Ayah 25يَٰبَنِيٓ ءَادَمَ قَدۡ أَنزَلۡنَا عَلَيۡكُمۡ لِبَاسࣰ ا يُوَٰرِي سَوۡءَٰتِكُمۡ وَرِيشࣰ اۖ وَلِبَاسُ ٱلتَّقۡوَىٰ ذَٰلِكَ خَيۡرࣱۚ ذَٰلِكَ مِنۡ ءَايَٰتِ ٱللَّهِ لَعَلَّهُمۡ يَذَّكَّرُونَ
Ó lidé, seslali jsme vám teď oděv, abyste pokryli nahotu svou a obleky nádherné však oděv bázně boží nejlepším jest. Toto jest jedním ze znamení božích: snad přemítati budou o něm
Ayah 26يَٰبَنِيٓ ءَادَمَ لَا يَفۡتِنَنَّكُمُ ٱلشَّيۡطَٰنُ كَمَآ أَخۡرَجَ أَبَوَيۡكُم مِّنَ ٱلۡجَنَّةِ يَنزِعُ عَنۡهُمَا لِبَاسَهُمَا لِيُرِيَهُمَا سَوۡءَٰتِهِمَآۚ إِنَّهُۥ يَرَىٰكُمۡ هُوَ وَقَبِيلُهُۥ مِنۡ حَيۡثُ لَا تَرَوۡنَهُمۡۗ إِنَّا جَعَلۡنَا ٱلشَّيَٰطِينَ أَوۡلِيَآءَ لِلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ
Ó lidé, nechť nesvede vás Satan, jako způsobil vyhnání rodičů vašich z ráje, odňav jim oděv jejich, aby dal shlédnouti jim nahotu jejich. On zajisté vidí vás, on i stoupenci jeho, zkad nevidíte jich: a zajisté učinili jsme zlé duchy přáteli těch, kdož nevěří
Ayah 27وَإِذَا فَعَلُواْ فَٰحِشَةࣰ قَالُواْ وَجَدۡنَا عَلَيۡهَآ ءَابَآءَنَا وَٱللَّهُ أَمَرَنَا بِهَاۗ قُلۡ إِنَّ ٱللَّهَ لَا يَأۡمُرُ بِٱلۡفَحۡشَآءِۖ أَتَقُولُونَ عَلَى ٱللَّهِ مَا لَا تَعۡلَمُونَ
A když tito dopustí se smilstva, říkají: „Viděli jsme to u otců svých a tak nakázal nám Bůh.“ Rci: „V pravdě Bůh nenabádá k smilstvu: či chcete tvrditi o Bohu, co nevíte?“
Ayah 28قُلۡ أَمَرَ رَبِّي بِٱلۡقِسۡطِۖ وَأَقِيمُواْ وُجُوهَكُمۡ عِندَ كُلِّ مَسۡجِدࣲ وَٱدۡعُوهُ مُخۡلِصِينَ لَهُ ٱلدِّينَۚ كَمَا بَدَأَكُمۡ تَعُودُونَ
Rci: „Pán můj nakazuje poctivost. Obracejte tedy tváře své ke každé modlitebnici a vzývejte jej v upřímnosti náboženství svého: jakož stvořil vás, tak k němu se navrátíte
Ayah 29فَرِيقًا هَدَىٰ وَفَرِيقًا حَقَّ عَلَيۡهِمُ ٱلضَّلَٰلَةُۚ إِنَّهُمُ ٱتَّخَذُواْ ٱلشَّيَٰطِينَ أَوۡلِيَآءَ مِن دُونِ ٱللَّهِ وَيَحۡسَبُونَ أَنَّهُم مُّهۡتَدُونَ
Některé vede cestou pravou, některé pak odsoudil k bloudění, ježto vzali si zlé duchy za přátele na místo Boha v domnění, že vedeni jsou cestou pravou.“
Ayah 30۞يَٰبَنِيٓ ءَادَمَ خُذُواْ زِينَتَكُمۡ عِندَ كُلِّ مَسۡجِدࣲ وَكُلُواْ وَٱشۡرَبُواْ وَلَا تُسۡرِفُوٓاْۚ إِنَّهُۥ لَا يُحِبُّ ٱلۡمُسۡرِفِينَ
Ó lidé, oblecte pěkný oděv svůj, když vcházíte do kterékoliv modlitebnice, a jezte a pijte, ale nebuďte výstředními, neboť Bůh nemiluje výstředníků
Ayah 31قُلۡ مَنۡ حَرَّمَ زِينَةَ ٱللَّهِ ٱلَّتِيٓ أَخۡرَجَ لِعِبَادِهِۦ وَٱلطَّيِّبَٰتِ مِنَ ٱلرِّزۡقِۚ قُلۡ هِيَ لِلَّذِينَ ءَامَنُواْ فِي ٱلۡحَيَوٰةِ ٱلدُّنۡيَا خَالِصَةࣰ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۗ كَذَٰلِكَ نُفَصِّلُ ٱلۡأٓيَٰتِ لِقَوۡمࣲ يَعۡلَمُونَ
Rci: „Kdo zapověděl pěkný oděv, který Bůh dal služebníkům svým a dobré z potravin?“ Rci: „Toto vše dáno jest věřícím po dobu života vezdejšího, a zvláště pak pro den zmrtvýchvstání.“ Takovýmto způsobem objasňujeme znamení svá lidu vědoucímu
Ayah 32قُلۡ إِنَّمَا حَرَّمَ رَبِّيَ ٱلۡفَوَٰحِشَ مَا ظَهَرَ مِنۡهَا وَمَا بَطَنَ وَٱلۡإِثۡمَ وَٱلۡبَغۡيَ بِغَيۡرِ ٱلۡحَقِّ وَأَن تُشۡرِكُواْ بِٱللَّهِ مَا لَمۡ يُنَزِّلۡ بِهِۦ سُلۡطَٰنࣰ ا وَأَن تَقُولُواْ عَلَى ٱللَّهِ مَا لَا تَعۡلَمُونَ
Rci: „Jedině však zapověděl vám Pán můj smilstvo zjevné i tajné, a nepravost, a nespravedlivé násilí, a dávání Bohu společníků, k čemuž neseslal vám nijaké moci, a říkání o Bohu, co nevíte.“
Ayah 33وَلِكُلِّ أُمَّةٍ أَجَلࣱۖ فَإِذَا جَآءَ أَجَلُهُمۡ لَا يَسۡتَأۡخِرُونَ سَاعَةࣰ وَلَا يَسۡتَقۡدِمُونَ
Každý národ má svůj předurčený čas: a když dojde čas jejich, nelze jim ani zpozditi hodinu jeho, ani urychliti ji
Ayah 34يَٰبَنِيٓ ءَادَمَ إِمَّا يَأۡتِيَنَّكُمۡ رُسُلࣱ مِّنكُمۡ يَقُصُّونَ عَلَيۡكُمۡ ءَايَٰتِي فَمَنِ ٱتَّقَىٰ وَأَصۡلَحَ فَلَا خَوۡفٌ عَلَيۡهِمۡ وَلَا هُمۡ يَحۡزَنُونَ
Ó lidé, povstanou zajisté mezi vámi proroci, předříkávající vám znamení má: a kdožkoli báti se bude Boha a polepší se, těm netřeba se strachovati, aniž rmoutiti se
Ayah 35وَٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَٱسۡتَكۡبَرُواْ عَنۡهَآ أُوْلَٰٓئِكَ أَصۡحَٰبُ ٱلنَّارِۖ هُمۡ فِيهَا خَٰلِدُونَ
Však ti, kdož lží nazývali znamení naše a odvrátili se v pýše od nich, údělem najdou oheň, v němž přebývati budou věčně
Ayah 36فَمَنۡ أَظۡلَمُ مِمَّنِ ٱفۡتَرَىٰ عَلَى ٱللَّهِ كَذِبًا أَوۡ كَذَّبَ بِـَٔايَٰتِهِۦٓۚ أُوْلَٰٓئِكَ يَنَالُهُمۡ نَصِيبُهُم مِّنَ ٱلۡكِتَٰبِۖ حَتَّىٰٓ إِذَا جَآءَتۡهُمۡ رُسُلُنَا يَتَوَفَّوۡنَهُمۡ قَالُوٓاْ أَيۡنَ مَا كُنتُمۡ تَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِۖ قَالُواْ ضَلُّواْ عَنَّا وَشَهِدُواْ عَلَىٰٓ أَنفُسِهِمۡ أَنَّهُمۡ كَانُواْ كَٰفِرِينَ
A kdo nešlechetnějším jest toho, jenž vymýšlí o Bohu lži a lží nazývá znamení jeho? Těmto dostane se podílu jejich, předurčeného jim v Knize (věčné), až do chvíle, kdy přijdou k nim vyslanci naši, aby přijali je v náručí smrti. I řeknou k nim: „Kde jsou ti, jež vzývali jste vedle Boha?“ Odpovědí: „Ztratili se nám,“ a takto sami o sobě dosvědčí, že byli nevěřícími
Ayah 37قَالَ ٱدۡخُلُواْ فِيٓ أُمَمࣲ قَدۡ خَلَتۡ مِن قَبۡلِكُم مِّنَ ٱلۡجِنِّ وَٱلۡإِنسِ فِي ٱلنَّارِۖ كُلَّمَا دَخَلَتۡ أُمَّةࣱ لَّعَنَتۡ أُخۡتَهَاۖ حَتَّىٰٓ إِذَا ٱدَّارَكُواْ فِيهَا جَمِيعࣰ ا قَالَتۡ أُخۡرَىٰهُمۡ لِأُولَىٰهُمۡ رَبَّنَا هَٰٓؤُلَآءِ أَضَلُّونَا فَـَٔاتِهِمۡ عَذَابࣰ ا ضِعۡفࣰ ا مِّنَ ٱلنَّارِۖ قَالَ لِكُلࣲّ ضِعۡفࣱ وَلَٰكِن لَّا تَعۡلَمُونَ
Řekne (Bůh): „Vejděte do ohně za pokoleními Džinnů a lidí, jež byla před vánů.“ Pokaždé, když nové pokolení vstoupí do ohně, proklínati bude předešlé a když shromážděna v něm budou všechna, řeknou posledně přišlá o prvých: „Pane náš, tito zavedli nás i určiž jim dvojnásobná muka ohně.“ Řekne (Bůh): „Všem vám dostane se dvojnásobného podílu, však vy o tom nevíte.“
Ayah 38وَقَالَتۡ أُولَىٰهُمۡ لِأُخۡرَىٰهُمۡ فَمَا كَانَ لَكُمۡ عَلَيۡنَا مِن فَضۡلࣲ فَذُوقُواْ ٱلۡعَذَابَ بِمَا كُنتُمۡ تَكۡسِبُونَ
A řeknou prvá (pokolení) k posledně přišlým: „Čím zasloužíte si, aby lépe bylo s vámi nakládáno? Okuste jen nyní trestu v odměnu za skutky své.“
Ayah 39إِنَّ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَٱسۡتَكۡبَرُواْ عَنۡهَا لَا تُفَتَّحُ لَهُمۡ أَبۡوَٰبُ ٱلسَّمَآءِ وَلَا يَدۡخُلُونَ ٱلۡجَنَّةَ حَتَّىٰ يَلِجَ ٱلۡجَمَلُ فِي سَمِّ ٱلۡخِيَاطِۚ وَكَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُجۡرِمِينَ
Zajisté těm, kdož lží nazívali znamení naše a v pýše své jimi opovrhovali, nebudou otevřeny brány nebeské a nevstoupí do ráje, leda až projde velbloud uchem jehli. Takovýmto způsobem odměníme provinilce
Ayah 40لَهُم مِّن جَهَنَّمَ مِهَادࣱ وَمِن فَوۡقِهِمۡ غَوَاشࣲۚ وَكَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلظَّٰلِمِينَ
Pro ně peklo bude lůžkem a nad nimi pokrývky budou ohnivé: a takováto bude odměna nepravostných
Ayah 41وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّٰلِحَٰتِ لَا نُكَلِّفُ نَفۡسًا إِلَّا وُسۡعَهَآ أُوْلَٰٓئِكَ أَصۡحَٰبُ ٱلۡجَنَّةِۖ هُمۡ فِيهَا خَٰلِدُونَ
Však ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky — my zajisté nikomu neukládáme břemene nad síly jeho — údělem budou míti zahradu ráje, v níž přebývati budou věčně
Ayah 42وَنَزَعۡنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنۡ غِلࣲّ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهِمُ ٱلۡأَنۡهَٰرُۖ وَقَالُواْ ٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ ٱلَّذِي هَدَىٰنَا لِهَٰذَا وَمَا كُنَّا لِنَهۡتَدِيَ لَوۡلَآ أَنۡ هَدَىٰنَا ٱللَّهُۖ لَقَدۡ جَآءَتۡ رُسُلُ رَبِّنَا بِٱلۡحَقِّۖ وَنُودُوٓاْ أَن تِلۡكُمُ ٱلۡجَنَّةُ أُورِثۡتُمُوهَا بِمَا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
Odejmeme veškerou nevraživost z hrudí jejich: řeky potekou pod nohami jejich, a řeknou: „Chvála budiž Bohu, jenž dovedl nás sem! Jistě nebyli bychom nalezli cesty pravé, kdyby Bůh nás nebyl vedl, však proroci Pána našeho přinesli nám pravdu.“ A zavolá na ně hlas: „Totoť jest zahrada ráje, jehož dědici stali jste se v odměnu za skutky své!“
Ayah 43وَنَادَىٰٓ أَصۡحَٰبُ ٱلۡجَنَّةِ أَصۡحَٰبَ ٱلنَّارِ أَن قَدۡ وَجَدۡنَا مَا وَعَدَنَا رَبُّنَا حَقࣰّ ا فَهَلۡ وَجَدتُّم مَّا وَعَدَ رَبُّكُمۡ حَقࣰّ اۖ قَالُواْ نَعَمۡۚ فَأَذَّنَ مُؤَذِّنُۢ بَيۡنَهُمۡ أَن لَّعۡنَةُ ٱللَّهِ عَلَى ٱلظَّٰلِمِينَ
A volati budou obyvatelé ráje na obyvatele ohně: „Nyní shledali jsme, že to, co slíbeno nám bylo Pánem naším, bylo pravdou. Zdaž i vy shledali jste to, co slíbil vám Pán náš, pravdivým?“ A řeknou: „Ano.“ A vyvolá vyvolavatel mezi nimi: „Zlořečení Boha trvejž nad nepravostnými
Ayah 44ٱلَّذِينَ يَصُدُّونَ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ وَيَبۡغُونَهَا عِوَجࣰ ا وَهُم بِٱلۡأٓخِرَةِ كَٰفِرُونَ
nad těmi, kdož odvracejí druhé od stezky boží a rádi by zkřivili ji a nevěří v život budoucí. “
Ayah 45وَبَيۡنَهُمَا حِجَابࣱۚ وَعَلَى ٱلۡأَعۡرَافِ رِجَالࣱ يَعۡرِفُونَ كُلَّۢا بِسِيمَىٰهُمۡۚ وَنَادَوۡاْ أَصۡحَٰبَ ٱلۡجَنَّةِ أَن سَلَٰمٌ عَلَيۡكُمۡۚ لَمۡ يَدۡخُلُوهَا وَهُمۡ يَطۡمَعُونَ
A mezi nimi přepažení bude: a na tomto valu AL-A'RÁF státi budou mužové, kteří každého poznávatí budou dle známek jeho, a volati budou na obyvatele ráje: „Pokoj budiž s vámi!“, však nevstoupí do ráje, ač velice po tom toužiti budou
Ayah 46۞وَإِذَا صُرِفَتۡ أَبۡصَٰرُهُمۡ تِلۡقَآءَ أَصۡحَٰبِ ٱلنَّارِ قَالُواْ رَبَّنَا لَا تَجۡعَلۡنَا مَعَ ٱلۡقَوۡمِ ٱلظَّٰلِمِينَ
A když obrátí se pohledy jejich směrem k obyvatelům ohně, řeknou: „Pane náš, nedej octnouti se nám mezi lidem nepravostným!“
Ayah 47وَنَادَىٰٓ أَصۡحَٰبُ ٱلۡأَعۡرَافِ رِجَالࣰ ا يَعۡرِفُونَهُم بِسِيمَىٰهُمۡ قَالُواْ مَآ أَغۡنَىٰ عَنكُمۡ جَمۡعُكُمۡ وَمَا كُنتُمۡ تَسۡتَكۡبِرُونَ
A ti, kdož státi budou na Al-Á'ráfu volati budou na muže, jež poznají dle známek jejich, řkouce: „Co prospěly vám hromady bohatství a pýcha vaše
Ayah 48أَهَٰٓؤُلَآءِ ٱلَّذِينَ أَقۡسَمۡتُمۡ لَا يَنَالُهُمُ ٱللَّهُ بِرَحۡمَةٍۚ ٱدۡخُلُواْ ٱلۡجَنَّةَ لَا خَوۡفٌ عَلَيۡكُمۡ وَلَآ أَنتُمۡ تَحۡزَنُونَ
Zdaž onino nejsou to, o kterých přisahali jste, že nikdy nedosáhnou milosrdenství Boha? Vstuptež do ráje: vám netřeba se báti, má rmoutiti se.“
Ayah 49وَنَادَىٰٓ أَصۡحَٰبُ ٱلنَّارِ أَصۡحَٰبَ ٱلۡجَنَّةِ أَنۡ أَفِيضُواْ عَلَيۡنَا مِنَ ٱلۡمَآءِ أَوۡ مِمَّا رَزَقَكُمُ ٱللَّهُۚ قَالُوٓاْ إِنَّ ٱللَّهَ حَرَّمَهُمَا عَلَى ٱلۡكَٰفِرِينَ
A volati budou obyvatelé pekla na obyvatele ráje: „Svlažte nás trochou vody a dejte nám trochu z toho, čímž obdařil vás Bůh.“ I řeknou: „Bůh zajisté obé zakázal nevěřícím
Ayah 50ٱلَّذِينَ ٱتَّخَذُواْ دِينَهُمۡ لَهۡوࣰ ا وَلَعِبࣰ ا وَغَرَّتۡهُمُ ٱلۡحَيَوٰةُ ٱلدُّنۡيَاۚ فَٱلۡيَوۡمَ نَنسَىٰهُمۡ كَمَا نَسُواْ لِقَآءَ يَوۡمِهِمۡ هَٰذَا وَمَا كَانُواْ بِـَٔايَٰتِنَا يَجۡحَدُونَ
kteří za žert a kratochvíli brali náboženství své a jež zlákal život pozemský přeludy svými.“ A dnes tedy zapomeneme na ně stejně jako oni zapomněli, že setkají se s tímto dnem svým a proto, že odpírali pravdivost znamením našim
Ayah 51وَلَقَدۡ جِئۡنَٰهُم بِكِتَٰبࣲ فَصَّلۡنَٰهُ عَلَىٰ عِلۡمٍ هُدࣰ ى وَرَحۡمَةࣰ لِّقَوۡمࣲ يُؤۡمِنُونَ
Vždyť přece poslali jsme jim Knihu a dle vědění vysvětlili jsme jim ji, aby vedením a milosrdenstvím byla lidu věřícímu
Ayah 52هَلۡ يَنظُرُونَ إِلَّا تَأۡوِيلَهُۥۚ يَوۡمَ يَأۡتِي تَأۡوِيلُهُۥ يَقُولُ ٱلَّذِينَ نَسُوهُ مِن قَبۡلُ قَدۡ جَآءَتۡ رُسُلُ رَبِّنَا بِٱلۡحَقِّ فَهَل لَّنَا مِن شُفَعَآءَ فَيَشۡفَعُواْ لَنَآ أَوۡ نُرَدُّ فَنَعۡمَلَ غَيۡرَ ٱلَّذِي كُنَّا نَعۡمَلُۚ قَدۡ خَسِرُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ وَضَلَّ عَنۡهُم مَّا كَانُواْ يَفۡتَرُونَ
Což jiného očekávají, leda snad výklad její? V den, kdy přijde výklad její, řeknou ti, kteří před tím byli zapomněli jej: „Přišli nám zajisté proroci Pána našeho s pravdou: zdaž nelze nám nyní nalézti přímluvců, kteří by přimluvili se za nás? Anebo nemohli bychom vrátiti se zpět (na zemi)? Pak jistě jinak bychom jednali, než jak jednali jsme.“ Záhubě propadli však již a ztratila se jim božstva, jimi vymyšlená
Ayah 53إِنَّ رَبَّكُمُ ٱللَّهُ ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ فِي سِتَّةِ أَيَّامࣲ ثُمَّ ٱسۡتَوَىٰ عَلَى ٱلۡعَرۡشِۖ يُغۡشِي ٱلَّيۡلَ ٱلنَّهَارَ يَطۡلُبُهُۥ حَثِيثࣰ ا وَٱلشَّمۡسَ وَٱلۡقَمَرَ وَٱلنُّجُومَ مُسَخَّرَٰتِۭ بِأَمۡرِهِۦٓۗ أَلَا لَهُ ٱلۡخَلۡقُ وَٱلۡأَمۡرُۗ تَبَارَكَ ٱللَّهُ رَبُّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
V pravdě Pánem vaším jest Bůh, jenž stvořil nebe i zemi v šesti dnech a pak vystoupil na trůn svůj: on pokrývá nocí den, jenž žene se za ní spešně. Onť stvořil slunce a měsíc a hvězdy, podrobené rozkazům jeho: nepřináleží-liž tedy jemu jedině stvoření a rozkazování? Požehnán budiž Bůh, Pán veškerenstva
Ayah 54ٱدۡعُواْ رَبَّكُمۡ تَضَرُّعࣰ ا وَخُفۡيَةًۚ إِنَّهُۥ لَا يُحِبُّ ٱلۡمُعۡتَدِينَ
Vzývejte Pána svého v pokoře a skrytosti, onť zajisté nemiluje přestupníků
Ayah 55وَلَا تُفۡسِدُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ بَعۡدَ إِصۡلَٰحِهَا وَٱدۡعُوهُ خَوۡفࣰ ا وَطَمَعًاۚ إِنَّ رَحۡمَتَ ٱللَّهِ قَرِيبࣱ مِّنَ ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Nenaplňujte zemi zlořády poté, když vše v ní bylo upraveno a volejte k Bohu v bázni a v touze, neboť milosrdenství boží blízko jest těm, kdož dobře činí
Ayah 56وَهُوَ ٱلَّذِي يُرۡسِلُ ٱلرِّيَٰحَ بُشۡرَۢا بَيۡنَ يَدَيۡ رَحۡمَتِهِۦۖ حَتَّىٰٓ إِذَآ أَقَلَّتۡ سَحَابࣰ ا ثِقَالࣰ ا سُقۡنَٰهُ لِبَلَدࣲ مَّيِّتࣲ فَأَنزَلۡنَا بِهِ ٱلۡمَآءَ فَأَخۡرَجۡنَا بِهِۦ مِن كُلِّ ٱلثَّمَرَٰتِۚ كَذَٰلِكَ نُخۡرِجُ ٱلۡمَوۡتَىٰ لَعَلَّكُمۡ تَذَكَّرُونَ
On te jest, jenž posílá větry, zvěstovatele milosrdenství svého, přinášející mračna, těžká deštěm: i ženeme je k zemi zmrtvělé suchem a sesíláme z nich vodu, kterouž vzrůsti dáváme všem plodinám. Takovýmto způsobem oživujeme mrtvé: snad o tom budete přemítati
Ayah 57وَٱلۡبَلَدُ ٱلطَّيِّبُ يَخۡرُجُ نَبَاتُهُۥ بِإِذۡنِ رَبِّهِۦۖ وَٱلَّذِي خَبُثَ لَا يَخۡرُجُ إِلَّا نَكِدࣰ اۚ كَذَٰلِكَ نُصَرِّفُ ٱلۡأٓيَٰتِ لِقَوۡمࣲ يَشۡكُرُونَ
A půda dobrá vydává plodiny své z dopuštění božího: a půda špatná vydává pouze sporé byliny: takovýmto způsobem přesně vysvětlujeme znamení lidu vděčnému
Ayah 58لَقَدۡ أَرۡسَلۡنَا نُوحًا إِلَىٰ قَوۡمِهِۦ فَقَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥٓ إِنِّيٓ أَخَافُ عَلَيۡكُمۡ عَذَابَ يَوۡمٍ عَظِيمࣲ
Poslali jsme Noema k lidu jeho, i řekl: „Lide můj, vzývejte Boha: nemáte jiného Boha, kromě něho a já v pravdě obávám se, že stihne vás trest v den onen velký.“
Ayah 59قَالَ ٱلۡمَلَأُ مِن قَوۡمِهِۦٓ إِنَّا لَنَرَىٰكَ فِي ضَلَٰلࣲ مُّبِينࣲ
I řekli předáci lidu jeho: „Zajisté vidíme, žes v bludu zjevném.“
Ayah 60قَالَ يَٰقَوۡمِ لَيۡسَ بِي ضَلَٰلَةࣱ وَلَٰكِنِّي رَسُولࣱ مِّن رَّبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
Řekl: „Lide můj, není ve mně bludu, ale prorokem jsem od Pána všehomíra
Ayah 61أُبَلِّغُكُمۡ رِسَٰلَٰتِ رَبِّي وَأَنصَحُ لَكُمۡ وَأَعۡلَمُ مِنَ ٱللَّهِ مَا لَا تَعۡلَمُونَ
oznamuji vám poselství Pána svého a prospěšnou dávám radu vám, neboť od Boha zvěděl jsem, co neznámo jest vám
Ayah 62أَوَعَجِبۡتُمۡ أَن جَآءَكُمۡ ذِكۡرࣱ مِّن رَّبِّكُمۡ عَلَىٰ رَجُلࣲ مِّنكُمۡ لِيُنذِرَكُمۡ وَلِتَتَّقُواْ وَلَعَلَّكُمۡ تُرۡحَمُونَ
Podivujete se snad, že napomenutí Pána vašeho přichází vám prostřednictvím muže ze středu vašeho, aby jím varoval vás a abyste báli se Boha a dosíci mohli tak slitování jeho?“
Ayah 63فَكَذَّبُوهُ فَأَنجَيۡنَٰهُ وَٱلَّذِينَ مَعَهُۥ فِي ٱلۡفُلۡكِ وَأَغۡرَقۡنَا ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَآۚ إِنَّهُمۡ كَانُواْ قَوۡمًا عَمِينَ
Však lhářem nazvali jej. Zachránili jsme tedy jedině jehoa ty, kdož s ním byli v arše a utopili jsme ty, kdož lží nazývali znamení naše, neboť v pravdě slepi byli
Ayah 64۞وَإِلَىٰ عَادٍ أَخَاهُمۡ هُودࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥٓۚ أَفَلَا تَتَّقُونَ
A ke (kmeni) 'Ád (poslali jsme) bratra jejich Húda, i řekl jim: „Lide můj, vzývejte Boha; nemáte jiného boha, kromě něho. Zdaž nebudete báti se jej?“
Ayah 65قَالَ ٱلۡمَلَأُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن قَوۡمِهِۦٓ إِنَّا لَنَرَىٰكَ فِي سَفَاهَةࣲ وَإِنَّا لَنَظُنُّكَ مِنَ ٱلۡكَٰذِبِينَ
I řekli nevěřící z předáků lidu jeho: „V pravdě shledáváme tě pobloudilým v rozumu a jistotně míníme, žes lhářem.“
Ayah 66قَالَ يَٰقَوۡمِ لَيۡسَ بِي سَفَاهَةࣱ وَلَٰكِنِّي رَسُولࣱ مِّن رَّبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
Řekl :,Lide můj. nejsem nikterak pobloudilým v rozumu, nýbrž prorokem jsem Pána všehomíra
Ayah 67أُبَلِّغُكُمۡ رِسَٰلَٰتِ رَبِّي وَأَنَا۠ لَكُمۡ نَاصِحٌ أَمِينٌ
oznamuji vám poselství Pána svého a rádcem jsem vám upřímným
Ayah 68أَوَعَجِبۡتُمۡ أَن جَآءَكُمۡ ذِكۡرࣱ مِّن رَّبِّكُمۡ عَلَىٰ رَجُلࣲ مِّنكُمۡ لِيُنذِرَكُمۡۚ وَٱذۡكُرُوٓاْ إِذۡ جَعَلَكُمۡ خُلَفَآءَ مِنۢ بَعۡدِ قَوۡمِ نُوحࣲ وَزَادَكُمۡ فِي ٱلۡخَلۡقِ بَصۜۡطَةࣰۖ فَٱذۡكُرُوٓاْ ءَالَآءَ ٱللَّهِ لَعَلَّكُمۡ تُفۡلِحُونَ
Podivujete se snad, že napomenutí Pána vašeho přichází vám prostřednictvím muže ze středu vašeho, aby jím varoval vás? Pomněte, že učinil vás nástupci lidu Noemova a mohutnou obdařil vás postavou. Pomněte tedy dobrodiní Boha, aby bohdá dobře vedlo se vám.“
Ayah 69قَالُوٓاْ أَجِئۡتَنَا لِنَعۡبُدَ ٱللَّهَ وَحۡدَهُۥ وَنَذَرَ مَا كَانَ يَعۡبُدُ ءَابَآؤُنَا فَأۡتِنَا بِمَا تَعِدُنَآ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ
Řekli: „Zdaž přišel's nakázati nám, abychom ctili pouze jediného Boha a zanechali těch, které vzývali otcové naši? Tedy učiň, aby vyplnily se na nás hrozby tvé, jsi-li pravdomluvným.“
Ayah 70قَالَ قَدۡ وَقَعَ عَلَيۡكُم مِّن رَّبِّكُمۡ رِجۡسࣱ وَغَضَبٌۖ أَتُجَٰدِلُونَنِي فِيٓ أَسۡمَآءࣲ سَمَّيۡتُمُوهَآ أَنتُمۡ وَءَابَآؤُكُم مَّا نَزَّلَ ٱللَّهُ بِهَا مِن سُلۡطَٰنࣲۚ فَٱنتَظِرُوٓاْ إِنِّي مَعَكُم مِّنَ ٱلۡمُنتَظِرِينَ
Řekl: „Pomsta a hněv z nenadání připadnou na vás od Pána vašeho. Budete se snad hádati se mnou ohledně jmen, jež vy a otcové vaši dali jste modlám, ač nedostali jste k tomu nijaké moci? Počkejte jen: a i já vyčkám s vámi.“
Ayah 71فَأَنجَيۡنَٰهُ وَٱلَّذِينَ مَعَهُۥ بِرَحۡمَةࣲ مِّنَّا وَقَطَعۡنَا دَابِرَ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَاۖ وَمَا كَانُواْ مُؤۡمِنِينَ
A vysvobodili jsme jej a ty, kdož při něm byli, dle milosrdenství svého a zahladili jsme do posledního ty, kdo lží nazývali znamení naše a nebyli věřícími
Ayah 72وَإِلَىٰ ثَمُودَ أَخَاهُمۡ صَٰلِحࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥۖ قَدۡ جَآءَتۡكُم بَيِّنَةࣱ مِّن رَّبِّكُمۡۖ هَٰذِهِۦ نَاقَةُ ٱللَّهِ لَكُمۡ ءَايَةࣰۖ فَذَرُوهَا تَأۡكُلۡ فِيٓ أَرۡضِ ٱللَّهِۖ وَلَا تَمَسُّوهَا بِسُوٓءࣲ فَيَأۡخُذَكُمۡ عَذَابٌ أَلِيمࣱ
A ke (kmeni) Tsemúd (poslali jsme) bratra jejich Sáliha, i řekl jim: „Lide můj, ctěte Boha! Nemáte jiného Boha kromě něho. Nyní jasný vám přišel důkaz od Pána vašeho: tato velbloudice boží jest vám znamením: i ponechte ji, aby pásla se na zemi boží a neubližujte jí: jinak stihne vás trest bolestný
Ayah 73وَٱذۡكُرُوٓاْ إِذۡ جَعَلَكُمۡ خُلَفَآءَ مِنۢ بَعۡدِ عَادࣲ وَبَوَّأَكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ تَتَّخِذُونَ مِن سُهُولِهَا قُصُورࣰ ا وَتَنۡحِتُونَ ٱلۡجِبَالَ بُيُوتࣰ اۖ فَٱذۡكُرُوٓاْ ءَالَآءَ ٱللَّهِ وَلَا تَعۡثَوۡاْ فِي ٱلۡأَرۡضِ مُفۡسِدِينَ
A pomněte, jak Bůh učinil vás nástupci kmene 'Ád a upevnil přebývání vaše na zemi, takže na pláních jejích stavíte si paláce a vytesáváte si domy ve skalinách. Mějte tudíž na paměti dobrodiní Boha a nenaplňujte zemi zlořády.“
Ayah 74قَالَ ٱلۡمَلَأُ ٱلَّذِينَ ٱسۡتَكۡبَرُواْ مِن قَوۡمِهِۦ لِلَّذِينَ ٱسۡتُضۡعِفُواْ لِمَنۡ ءَامَنَ مِنۡهُمۡ أَتَعۡلَمُونَ أَنَّ صَٰلِحࣰ ا مُّرۡسَلࣱ مِّن رَّبِّهِۦۚ قَالُوٓاْ إِنَّا بِمَآ أُرۡسِلَ بِهِۦ مُؤۡمِنُونَ
Řekli pak předáci z lidu jeho, naplněni pýchou, k těm, kdož za slabé považováni byli, k těm, kdož uvěřili z nich: „Víte jistě, že Sálih vyslancem jest Pána svého?“ Řekli: „My zajisté věříme v to, s čím poslán byl.“
Ayah 75قَالَ ٱلَّذِينَ ٱسۡتَكۡبَرُوٓاْ إِنَّا بِٱلَّذِيٓ ءَامَنتُم بِهِۦ كَٰفِرُونَ
Řekli ti, kteří pýchou naplněni byli: „My zajisté nevěříme v to, več vy jste uvěřili.“
Ayah 76فَعَقَرُواْ ٱلنَّاقَةَ وَعَتَوۡاْ عَنۡ أَمۡرِ رَبِّهِمۡ وَقَالُواْ يَٰصَٰلِحُ ٱئۡتِنَا بِمَا تَعِدُنَآ إِن كُنتَ مِنَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ
A podřezali kolena velbloudice a protivili se rozkazu Pána svého, řkouce: „Ó Sálihu, učiň, aby vyplnily se na nás hrozby tvé, jsi-li skutečně vyslancem.“
Ayah 77فَأَخَذَتۡهُمُ ٱلرَّجۡفَةُ فَأَصۡبَحُواْ فِي دَارِهِمۡ جَٰثِمِينَ
A zemětřesení přepadlo je, i nalezeni jsou z rána mrtvi, ležící na tváři v domech svých
Ayah 78فَتَوَلَّىٰ عَنۡهُمۡ وَقَالَ يَٰقَوۡمِ لَقَدۡ أَبۡلَغۡتُكُمۡ رِسَالَةَ رَبِّي وَنَصَحۡتُ لَكُمۡ وَلَٰكِن لَّا تُحِبُّونَ ٱلنَّٰصِحِينَ
Odvrátil se tedy od nich, řka: „Lide můj, v pravdě oznámil jsem vám poselství Pána svého a upřímně radil jsem vám: však vy nemilujete dobrých rádců.“
Ayah 79وَلُوطًا إِذۡ قَالَ لِقَوۡمِهِۦٓ أَتَأۡتُونَ ٱلۡفَٰحِشَةَ مَا سَبَقَكُم بِهَا مِنۡ أَحَدࣲ مِّنَ ٱلۡعَٰلَمِينَ
A (poslali jsme) Lota k lidu jeho, i řekl: „Zdaž smilnosti dopouštěti se budete, jaké nikdo na světě před vámi nedopouštěl se? Vcházíte k mužům ve vášni své, místo k ženám? Vskutku výstřednosti se dopouštíte.“
Ayah 80إِنَّكُمۡ لَتَأۡتُونَ ٱلرِّجَالَ شَهۡوَةࣰ مِّن دُونِ ٱلنِّسَآءِۚ بَلۡ أَنتُمۡ قَوۡمࣱ مُّسۡرِفُونَ
Však jaká byla odpověď lidu jeho? Řekli jen: „Vyžeňte je z města svého, neboť za cudné se vydávají.“
Ayah 81وَمَا كَانَ جَوَابَ قَوۡمِهِۦٓ إِلَّآ أَن قَالُوٓاْ أَخۡرِجُوهُم مِّن قَرۡيَتِكُمۡۖ إِنَّهُمۡ أُنَاسࣱ يَتَطَهَّرُونَ
A zachránili jsme jej i rodinu jeho, vyjma jeho ženy, neboť byla váhavou
Ayah 82فَأَنجَيۡنَٰهُ وَأَهۡلَهُۥٓ إِلَّا ٱمۡرَأَتَهُۥ كَانَتۡ مِنَ ٱلۡغَٰبِرِينَ
A dštili jsme na ně deštěm: a hle, jaký byl konec provinilců
Ayah 83وَأَمۡطَرۡنَا عَلَيۡهِم مَّطَرࣰ اۖ فَٱنظُرۡ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُجۡرِمِينَ
A k Madianským poslali jsme bratra jejich Šu'ejba, i řekl jim: „Lide můj, ctetě Boha: nemáte jiného boha, mimo něho. Nyní přišel vám jasný důkaz od Pána vašeho: pročež správnou dávejte míru a váhu: nebeřte druhým, což jejich jest
Ayah 84وَإِلَىٰ مَدۡيَنَ أَخَاهُمۡ شُعَيۡبࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥۖ قَدۡ جَآءَتۡكُم بَيِّنَةࣱ مِّن رَّبِّكُمۡۖ فَأَوۡفُواْ ٱلۡكَيۡلَ وَٱلۡمِيزَانَ وَلَا تَبۡخَسُواْ ٱلنَّاسَ أَشۡيَآءَهُمۡ وَلَا تُفۡسِدُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ بَعۡدَ إِصۡلَٰحِهَاۚ ذَٰلِكُمۡ خَيۡرࣱ لَّكُمۡ إِن كُنتُم مُّؤۡمِنِينَ
a nenaplňujte zemi zlořády poté, když vše na ní bylo uspořádáno. Toto zajisté bude lepším pro vás, uvěříte-li
Ayah 85وَلَا تَقۡعُدُواْ بِكُلِّ صِرَٰطࣲ تُوعِدُونَ وَتَصُدُّونَ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ مَنۡ ءَامَنَ بِهِۦ وَتَبۡغُونَهَا عِوَجࣰ اۚ وَٱذۡكُرُوٓاْ إِذۡ كُنتُمۡ قَلِيلࣰ ا فَكَثَّرَكُمۡۖ وَٱنظُرُواْ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُفۡسِدِينَ
Nesedávejte v záloze u každé cesty, vyhrožujíce: a neodvracejte od stezky boží ty, kdož uvěrili a nesnažte se zkřiviti ji. A pomněte, že malý vás byl počet a on rozmnožil vás: a hleďte, jaký byl konec kazisvětů
Ayah 86وَإِن كَانَ طَآئِفَةࣱ مِّنكُمۡ ءَامَنُواْ بِٱلَّذِيٓ أُرۡسِلۡتُ بِهِۦ وَطَآئِفَةࣱ لَّمۡ يُؤۡمِنُواْ فَٱصۡبِرُواْ حَتَّىٰ يَحۡكُمَ ٱللَّهُ بَيۡنَنَاۚ وَهُوَ خَيۡرُ ٱلۡحَٰكِمِينَ
A věří-li část vás v poselství mé a část nevěrí, vyčkejte trpělivě, až Bůh rozsoudí mezi námi, neboť on nejlepším jest ze všech soudců.“
Ayah 87۞قَالَ ٱلۡمَلَأُ ٱلَّذِينَ ٱسۡتَكۡبَرُواْ مِن قَوۡمِهِۦ لَنُخۡرِجَنَّكَ يَٰشُعَيۡبُ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ مَعَكَ مِن قَرۡيَتِنَآ أَوۡ لَتَعُودُنَّ فِي مِلَّتِنَاۚ قَالَ أَوَلَوۡ كُنَّا كَٰرِهِينَ
A řekli předáci těch, kdož pyšni byli z lidu jeho: „Zajisté vypovíme tě, Šu'ejbe, i ty, kdož uvěřili s tebou, z města našeho, nenavrátíte-li se k náboženství našemu.“ Řekli: „Jakže? I když je nenávidíme
Ayah 88قَدِ ٱفۡتَرَيۡنَا عَلَى ٱللَّهِ كَذِبًا إِنۡ عُدۡنَا فِي مِلَّتِكُم بَعۡدَ إِذۡ نَجَّىٰنَا ٱللَّهُ مِنۡهَاۚ وَمَا يَكُونُ لَنَآ أَن نَّعُودَ فِيهَآ إِلَّآ أَن يَشَآءَ ٱللَّهُ رَبُّنَاۚ وَسِعَ رَبُّنَا كُلَّ شَيۡءٍ عِلۡمًاۚ عَلَى ٱللَّهِ تَوَكَّلۡنَاۚ رَبَّنَا ٱفۡتَحۡ بَيۡنَنَا وَبَيۡنَ قَوۡمِنَا بِٱلۡحَقِّ وَأَنتَ خَيۡرُ ٱلۡفَٰتِحِينَ
Vymyslili bychom lež o Bohu, kdybychom navrátili se k náboženství vašemu poté, když nás vysvobodil od něho Bůh, aniž lze nám vrátiti se k němu, leda že by chtěl tomu Bůh, Pán náš. Pán náš obsahuje všechny věci věděním svým. Na Boha spoléháme: Pane náš, rozhodni mezi námi a lidem naším dle spravedlnosti, neboť ty nejlepším jsi z rozhodčích.“
Ayah 89وَقَالَ ٱلۡمَلَأُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن قَوۡمِهِۦ لَئِنِ ٱتَّبَعۡتُمۡ شُعَيۡبًا إِنَّكُمۡ إِذࣰ ا لَّخَٰسِرُونَ
I řekli předáci těch, kdož neuvěřili z lidu jeho: „Budete-li následovati Šu'ejba, pak zajisté záhubě propadli jste.“
Ayah 90فَأَخَذَتۡهُمُ ٱلرَّجۡفَةُ فَأَصۡبَحُواْ فِي دَارِهِمۡ جَٰثِمِينَ
A zemětřesení přikvačilo na ně a nalezeni jsou zrána mrtvi, ležící na tváři v domech svých
Ayah 91ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ شُعَيۡبࣰ ا كَأَن لَّمۡ يَغۡنَوۡاْ فِيهَاۚ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ شُعَيۡبࣰ ا كَانُواْ هُمُ ٱلۡخَٰسِرِينَ
Ti, kdož lhářem nazývali Šu'ejba, zmizeli, jakoby nikdy tam nebyli bydlili: ti, kdož lhářem nazývali Šu'ejba, propadli záhubě
Ayah 92فَتَوَلَّىٰ عَنۡهُمۡ وَقَالَ يَٰقَوۡمِ لَقَدۡ أَبۡلَغۡتُكُمۡ رِسَٰلَٰتِ رَبِّي وَنَصَحۡتُ لَكُمۡۖ فَكَيۡفَ ءَاسَىٰ عَلَىٰ قَوۡمࣲ كَٰفِرِينَ
I odvrátil se od nich a řekl: „Lide můj, v pravdě nyní oznámil jsem vám poselství Pána svého a dobrou dal jsem vám radu: však proč rmoutil bych se pro lid nevěřící?“
Ayah 93وَمَآ أَرۡسَلۡنَا فِي قَرۡيَةࣲ مِّن نَّبِيٍّ إِلَّآ أَخَذۡنَآ أَهۡلَهَا بِٱلۡبَأۡسَآءِ وَٱلضَّرَّآءِ لَعَلَّهُمۡ يَضَّرَّعُونَ
Nikdy neposlali jsme proroka do města, aniž bychom nebyli před tím seslali protivenství a neštěstí na obyvatelstvo jeho, aby stali se pokornými
Ayah 94ثُمَّ بَدَّلۡنَا مَكَانَ ٱلسَّيِّئَةِ ٱلۡحَسَنَةَ حَتَّىٰ عَفَواْ وَّقَالُواْ قَدۡ مَسَّ ءَابَآءَنَا ٱلضَّرَّآءُ وَٱلسَّرَّآءُ فَأَخَذۡنَٰهُم بَغۡتَةࣰ وَهُمۡ لَا يَشۡعُرُونَ
Pak zaměnili jsme zlo dobrem, až zapomněli a řekli: „I otce naše stíhala neštěstí i blaho.“ Pročež přikvačili jsme na ně z nenadání, když ničeho netušili
Ayah 95وَلَوۡ أَنَّ أَهۡلَ ٱلۡقُرَىٰٓ ءَامَنُواْ وَٱتَّقَوۡاْ لَفَتَحۡنَا عَلَيۡهِم بَرَكَٰتࣲ مِّنَ ٱلسَّمَآءِ وَٱلۡأَرۡضِ وَلَٰكِن كَذَّبُواْ فَأَخَذۡنَٰهُم بِمَا كَانُواْ يَكۡسِبُونَ
Však kdyby obyvatelé těchto měst byli uvěřili a báli se nás, byli bychom otevřeli jim požehnání nebes i země: však lží nazývali znamení naše a potrestali jsme je za skutky jejich
Ayah 96أَفَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَهُم بَأۡسُنَا بَيَٰتࣰ ا وَهُمۡ نَآئِمُونَ
Zdaž jisti si byli obyvatelé těchto měst, že nepřijde na ně hněv náš za temnot nočních, když ve spánku pohříženi budou
Ayah 97أَوَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَهُم بَأۡسُنَا ضُحࣰ ى وَهُمۡ يَلۡعَبُونَ
Zdaž jisti si byli obyvatelé těchto měst, že nepřijde na ně hnev náš za jasného dne, když kratochvílím oddávati se budou
Ayah 98أَفَأَمِنُواْ مَكۡرَ ٱللَّهِۚ فَلَا يَأۡمَنُ مَكۡرَ ٱللَّهِ إِلَّا ٱلۡقَوۡمُ ٱلۡخَٰسِرُونَ
Zdaž bezpečni cítili se před prozíravostí Boha? Však nikdo necítí se bezpečným před prozíravostí Boha, vyjma těch, kdož záhubě propadli
Ayah 99أَوَلَمۡ يَهۡدِ لِلَّذِينَ يَرِثُونَ ٱلۡأَرۡضَ مِنۢ بَعۡدِ أَهۡلِهَآ أَن لَّوۡ نَشَآءُ أَصَبۡنَٰهُم بِذُنُوبِهِمۡۚ وَنَطۡبَعُ عَلَىٰ قُلُوبِهِمۡ فَهُمۡ لَا يَسۡمَعُونَ
Nebylo-liž přivedeno do poznání těch, kteří zdědili zemi po bývalých obyvatelích jejích, že kdybychom chtěli, trestem bychom je stihli za hříchy jejich a pečeť vtiskli bychom na srdce jejich, tak aby neslyšeli
Ayah 100تِلۡكَ ٱلۡقُرَىٰ نَقُصُّ عَلَيۡكَ مِنۡ أَنۢبَآئِهَاۚ وَلَقَدۡ جَآءَتۡهُمۡ رُسُلُهُم بِٱلۡبَيِّنَٰتِ فَمَا كَانُواْ لِيُؤۡمِنُواْ بِمَا كَذَّبُواْ مِن قَبۡلُۚ كَذَٰلِكَ يَطۡبَعُ ٱللَّهُ عَلَىٰ قُلُوبِ ٱلۡكَٰفِرِينَ
Oněch měst ti vyložíme děje: přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy, však nechtěli uvěřiti v to, co před tím byli nazvali vylhaným. Takovýmto způsobem vtiskuje Bůh pečeť na srdce nevěřících
Ayah 101وَمَا وَجَدۡنَا لِأَكۡثَرِهِم مِّنۡ عَهۡدࣲۖ وَإِن وَجَدۡنَآ أَكۡثَرَهُمۡ لَفَٰسِقِينَ
A neshledali jsme, že by většina jich dodržovala smlouvu, ale shledali jsme, že většina jich patří k prostopášným
Ayah 102ثُمَّ بَعَثۡنَا مِنۢ بَعۡدِهِم مُّوسَىٰ بِـَٔايَٰتِنَآ إِلَىٰ فِرۡعَوۡنَ وَمَلَإِيْهِۦ فَظَلَمُواْ بِهَاۖ فَٱنظُرۡ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُفۡسِدِينَ
Po těchto prorocích poslali jsme Mojžíše se znameními našimi k Faraonovi a předním z lidu jeho, však nespravedlivě zachovali se vůči nim: a hle, jaký byl konec zle činících
Ayah 103وَقَالَ مُوسَىٰ يَٰفِرۡعَوۡنُ إِنِّي رَسُولࣱ مِّن رَّبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
I řekl Mojžíš: „Ó Faraone, v pravdě prorokem jsem od Pána světů
Ayah 104حَقِيقٌ عَلَىٰٓ أَن لَّآ أَقُولَ عَلَى ٱللَّهِ إِلَّا ٱلۡحَقَّۚ قَدۡ جِئۡتُكُم بِبَيِّنَةࣲ مِّن رَّبِّكُمۡ فَأَرۡسِلۡ مَعِيَ بَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ
Spravedlivo jest, abych pouze pravdu mluvil o Bohu: přisel jsem k vám s jasným důkazem od Pána vašeho: pročež vyšli syny Israele se mnou ze země.“
Ayah 105قَالَ إِن كُنتَ جِئۡتَ بِـَٔايَةࣲ فَأۡتِ بِهَآ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ
Řekl Farao: „Přišel-lis se znamením, předveď nám je, jsi-Ii pravdomluvným.“
Ayah 106فَأَلۡقَىٰ عَصَاهُ فَإِذَا هِيَ ثُعۡبَانࣱ مُّبِينࣱ
I vrhl Mojžíš hůl svou na zemi a hle, změněna jest v hada zjevného
Ayah 107وَنَزَعَ يَدَهُۥ فَإِذَا هِيَ بَيۡضَآءُ لِلنَّٰظِرِينَ
Vztáhl pak ruku svou a hle, bílou stala se v očích diváků
Ayah 108قَالَ ٱلۡمَلَأُ مِن قَوۡمِ فِرۡعَوۡنَ إِنَّ هَٰذَا لَسَٰحِرٌ عَلِيمࣱ
I řekli předáci z lidu Faraonova: „V pravdě muž tento jest kouzelníkem učeným
Ayah 109يُرِيدُ أَن يُخۡرِجَكُم مِّنۡ أَرۡضِكُمۡۖ فَمَاذَا تَأۡمُرُونَ
Rád by vypudil vás ze země vaší: nuž, co rozhodnete ve věci této?“
Ayah 110قَالُوٓاْ أَرۡجِهۡ وَأَخَاهُ وَأَرۡسِلۡ فِي ٱلۡمَدَآئِنِ حَٰشِرِينَ
Řekli: „Posečkej s ním a s bratrem jeho a vyšli do měst shromažďovatele
Ayah 111يَأۡتُوكَ بِكُلِّ سَٰحِرٍ عَلِيمࣲ
aby přivedli kde kterého kouzelníka učeného.“
Ayah 112وَجَآءَ ٱلسَّحَرَةُ فِرۡعَوۡنَ قَالُوٓاْ إِنَّ لَنَا لَأَجۡرًا إِن كُنَّا نَحۡنُ ٱلۡغَٰلِبِينَ
I přišli kouzelníci k Faraonovi, řkouce: „Zajisté, že dobrá odměna připadne nám, budeme-li my vítězi.“
Ayah 113قَالَ نَعَمۡ وَإِنَّكُمۡ لَمِنَ ٱلۡمُقَرَّبِينَ
Řekl: „Ano, a mými nejbližšími oblíbenci budete.“
Ayah 114قَالُواْ يَٰمُوسَىٰٓ إِمَّآ أَن تُلۡقِيَ وَإِمَّآ أَن نَّكُونَ نَحۡنُ ٱلۡمُلۡقِينَ
Řekli: „Mojžíši, buď vrhni ty první hůl svou na zem, anebo my vrhneme naše.“
Ayah 115قَالَ أَلۡقُواْۖ فَلَمَّآ أَلۡقَوۡاْ سَحَرُوٓاْ أَعۡيُنَ ٱلنَّاسِ وَٱسۡتَرۡهَبُوهُمۡ وَجَآءُو بِسِحۡرٍ عَظِيمࣲ
Řekl: „Vrhněte vy!“ A když učinili tak, očarovali zraky lidu a postrašili jej a předvedli kouzla velká
Ayah 116۞وَأَوۡحَيۡنَآ إِلَىٰ مُوسَىٰٓ أَنۡ أَلۡقِ عَصَاكَۖ فَإِذَا هِيَ تَلۡقَفُ مَا يَأۡفِكُونَ
Tehdy pak vnukli jsme Mojžíšovi: „Nyní vrhni hůl svou na zem.“ A hle, hůl jeho požrala vše, co byli vykouzlili
Ayah 117فَوَقَعَ ٱلۡحَقُّ وَبَطَلَ مَا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
Tak jasně zjevena byla pravda a niveč rozpadlo se vše, co oni dělali
Ayah 118فَغُلِبُواْ هُنَالِكَ وَٱنقَلَبُواْ صَٰغِرِينَ
I poraženi tak byli na místě a odtíhli zahanbeni
Ayah 119وَأُلۡقِيَ ٱلسَّحَرَةُ سَٰجِدِينَ
Však ostatní kouzelníci padli na tváře své
Ayah 120قَالُوٓاْ ءَامَنَّا بِرَبِّ ٱلۡعَٰلَمِينَ
řkouce: „Uvěřili jsme v Pána všehomíra
Ayah 121رَبِّ مُوسَىٰ وَهَٰرُونَ
Pána Mojžíše a Árona.“
Ayah 122قَالَ فِرۡعَوۡنُ ءَامَنتُم بِهِۦ قَبۡلَ أَنۡ ءَاذَنَ لَكُمۡۖ إِنَّ هَٰذَا لَمَكۡرࣱ مَّكَرۡتُمُوهُ فِي ٱلۡمَدِينَةِ لِتُخۡرِجُواْ مِنۡهَآ أَهۡلَهَاۖ فَسَوۡفَ تَعۡلَمُونَ
Řekl Farao: „Jakže! Vy uvěřili jste v něho dříve, než dal jsem vám k tomu svolením? Toto zajisté jest vychytralost, kterou schytrale vymyslili jste v tomto městě, abyste způsobili vyjití obyvatelstva z něho. Však brzy zvíte
Ayah 123لَأُقَطِّعَنَّ أَيۡدِيَكُمۡ وَأَرۡجُلَكُم مِّنۡ خِلَٰفࣲ ثُمَّ لَأُصَلِّبَنَّكُمۡ أَجۡمَعِينَ
Dojista dám uříznouti vám ruce a nohy křižmo a pak na kříž pověsiti dám vás všechny!“
Ayah 124قَالُوٓاْ إِنَّآ إِلَىٰ رَبِّنَا مُنقَلِبُونَ
Řekli: „Zajisté navrátíme se k Pánu svému
Ayah 125وَمَا تَنقِمُ مِنَّآ إِلَّآ أَنۡ ءَامَنَّا بِـَٔايَٰتِ رَبِّنَا لَمَّا جَآءَتۡنَاۚ رَبَّنَآ أَفۡرِغۡ عَلَيۡنَا صَبۡرࣰ ا وَتَوَفَّنَا مُسۡلِمِينَ
A ty mstíš se na nás jen proto, že uvěřili jsme ve znamení Pána svého, když předvedena nám byla. Pane náš, popřej nám vytrvalosti a dej zemříti nám co odevzdaným do vůle tvé.“
Ayah 126وَقَالَ ٱلۡمَلَأُ مِن قَوۡمِ فِرۡعَوۡنَ أَتَذَرُ مُوسَىٰ وَقَوۡمَهُۥ لِيُفۡسِدُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ وَيَذَرَكَ وَءَالِهَتَكَۚ قَالَ سَنُقَتِّلُ أَبۡنَآءَهُمۡ وَنَسۡتَحۡيِۦ نِسَآءَهُمۡ وَإِنَّا فَوۡقَهُمۡ قَٰهِرُونَ
Tehdy řekli předáci z lidu Faraonova: „Zdaž dovolíš, aby vyšel Mojžíš s lidem svým a zlořádem naplňoval zemi a opustil tebe i bohy tvé?“ Řekl: „Pobíjeti budeme syny jejich a živiti budeme dcery jejich: a tak zůstaneme svrchovanými pány jejich.“
Ayah 127قَالَ مُوسَىٰ لِقَوۡمِهِ ٱسۡتَعِينُواْ بِٱللَّهِ وَٱصۡبِرُوٓاْۖ إِنَّ ٱلۡأَرۡضَ لِلَّهِ يُورِثُهَا مَن يَشَآءُ مِنۡ عِبَادِهِۦۖ وَٱلۡعَٰقِبَةُ لِلۡمُتَّقِينَ
I řekl Mojžíš k lidu svému: „Volejte k Bohu o pomoc a vyčkávejte trpělivě, neboť země patří Bohu a on dává ji dědictvím těm ze služebníků svých, kterým chce. A šťastný konec bude bohabojných.“
Ayah 128قَالُوٓاْ أُوذِينَا مِن قَبۡلِ أَن تَأۡتِيَنَا وَمِنۢ بَعۡدِ مَا جِئۡتَنَاۚ قَالَ عَسَىٰ رَبُّكُمۡ أَن يُهۡلِكَ عَدُوَّكُمۡ وَيَسۡتَخۡلِفَكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ فَيَنظُرَ كَيۡفَ تَعۡمَلُونَ
Řekli: „Byli jsme utištěni před tím, než's přišel a utištěni jsme i po příchodu tvém.“ Řekl: „Možná, že Bůh zahladí nepřátele vaše a učiní vás nástupci jejich v zemi, aby viděl, jak vy se zachováte.“
Ayah 129وَلَقَدۡ أَخَذۡنَآ ءَالَ فِرۡعَوۡنَ بِٱلسِّنِينَ وَنَقۡصࣲ مِّنَ ٱلثَّمَرَٰتِ لَعَلَّهُمۡ يَذَّكَّرُونَ
Již před tím dali jsme pocítiti lidu Faraonovu neúrody a nedostatku plodin země, aby začali přemítati
Ayah 130فَإِذَا جَآءَتۡهُمُ ٱلۡحَسَنَةُ قَالُواْ لَنَا هَٰذِهِۦۖ وَإِن تُصِبۡهُمۡ سَيِّئَةࣱ يَطَّيَّرُواْ بِمُوسَىٰ وَمَن مَّعَهُۥٓۗ أَلَآ إِنَّمَا طَٰٓئِرُهُمۡ عِندَ ٱللَّهِ وَلَٰكِنَّ أَكۡثَرَهُمۡ لَا يَعۡلَمُونَ
A když potkalo je co dobrého, řekli, „To nám patří.“ Však když zasáhlo je neštěstí, přičítali to Mojžíšovi a těm, kdož byli s ním. Ale což nebylo neštěstí jejich určeno Bohem? Nicméně většina jich nebyla si toho vědoma
Ayah 131وَقَالُواْ مَهۡمَا تَأۡتِنَا بِهِۦ مِنۡ ءَايَةࣲ لِّتَسۡحَرَنَا بِهَا فَمَا نَحۡنُ لَكَ بِمُؤۡمِنِينَ
A řekli: „Byť předvedl's nám jakékoli znamení, abys očaroval nás jím, nebudeme ti věřiti.“
Ayah 132فَأَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمُ ٱلطُّوفَانَ وَٱلۡجَرَادَ وَٱلۡقُمَّلَ وَٱلضَّفَادِعَ وَٱلدَّمَ ءَايَٰتࣲ مُّفَصَّلَٰتࣲ فَٱسۡتَكۡبَرُواْ وَكَانُواْ قَوۡمࣰ ا مُّجۡرِمِينَ
A poslali jsme na ně potopu a kobylky a hmyz a žáby a krev, co jasné důkazy: však pýchou naplněni byli a stali se lidem provinilým
Ayah 133وَلَمَّا وَقَعَ عَلَيۡهِمُ ٱلرِّجۡزُ قَالُواْ يَٰمُوسَى ٱدۡعُ لَنَا رَبَّكَ بِمَا عَهِدَ عِندَكَۖ لَئِن كَشَفۡتَ عَنَّا ٱلرِّجۡزَ لَنُؤۡمِنَنَّ لَكَ وَلَنُرۡسِلَنَّ مَعَكَ بَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ
A když zasaženi byli některou ranou, řekli: „Ó Mojžíši, pros za nás u Pána svého dle smlouvy, kterou učinil s tebou, aby zbavil nás této rány. Zajisté uvěříme ti a jistotně pošleme syny Israele, aby vyšli s tebou.“
Ayah 134فَلَمَّا كَشَفۡنَا عَنۡهُمُ ٱلرِّجۡزَ إِلَىٰٓ أَجَلٍ هُم بَٰلِغُوهُ إِذَا هُمۡ يَنكُثُونَ
Však když zbavili jsme je rány a vypršela smluvená lhůta, hle, nedodrželi slova svého
Ayah 135فَٱنتَقَمۡنَا مِنۡهُمۡ فَأَغۡرَقۡنَٰهُمۡ فِي ٱلۡيَمِّ بِأَنَّهُمۡ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَكَانُواْ عَنۡهَا غَٰفِلِينَ
I pomstili jsme se nad nimi a utopili jsme je v moři, protože lží nazývali znamení naše a byli k nim lhostejnými
Ayah 136وَأَوۡرَثۡنَا ٱلۡقَوۡمَ ٱلَّذِينَ كَانُواْ يُسۡتَضۡعَفُونَ مَشَٰرِقَ ٱلۡأَرۡضِ وَمَغَٰرِبَهَا ٱلَّتِي بَٰرَكۡنَا فِيهَاۖ وَتَمَّتۡ كَلِمَتُ رَبِّكَ ٱلۡحُسۡنَىٰ عَلَىٰ بَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ بِمَا صَبَرُواْۖ وَدَمَّرۡنَا مَا كَانَ يَصۡنَعُ فِرۡعَوۡنُ وَقَوۡمُهُۥ وَمَا كَانُواْ يَعۡرِشُونَ
A dědictvím dali jsme lidu, jenž slabým byl, východní i západní končiny země, jimž byli požehnali jsme: i naplnilo se slovo Pána tvého krásné nad syny Israele proto, že trpělivě vyčkávali; a zničili jsme díla Faraonova a lidu jeho, jakož i stavby jejich
Ayah 137وَجَٰوَزۡنَا بِبَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ ٱلۡبَحۡرَ فَأَتَوۡاْ عَلَىٰ قَوۡمࣲ يَعۡكُفُونَ عَلَىٰٓ أَصۡنَامࣲ لَّهُمۡۚ قَالُواْ يَٰمُوسَى ٱجۡعَل لَّنَآ إِلَٰهࣰ ا كَمَا لَهُمۡ ءَالِهَةࣱۚ قَالَ إِنَّكُمۡ قَوۡمࣱ تَجۡهَلُونَ
A dali jsme synům Israele přejíti moře i přišli do země, jejíž obyvatelé ctili modly. I řekli: „Ó Mojžíši, učiň nám Boha podobného bohům jejich.“ Řekl, „Vyť v pravdě jste lidem nevědomým
Ayah 138إِنَّ هَٰٓؤُلَآءِ مُتَبَّرࣱ مَّا هُمۡ فِيهِ وَبَٰطِلࣱ مَّا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
neboť to, co konají lidé tito, zahlazeno bude a niveč uvedeno veškeré konání jejich.“
Ayah 139قَالَ أَغَيۡرَ ٱللَّهِ أَبۡغِيكُمۡ إِلَٰهࣰ ا وَهُوَ فَضَّلَكُمۡ عَلَى ٱلۡعَٰلَمِينَ
Řekl dále: „Zdaž jiného hledati budu pro vás boha, mimo Boha, jenž vyznamenal vás nad veškerenstvem?“
Ayah 140وَإِذۡ أَنجَيۡنَٰكُم مِّنۡ ءَالِ فِرۡعَوۡنَ يَسُومُونَكُمۡ سُوٓءَ ٱلۡعَذَابِ يُقَتِّلُونَ أَبۡنَآءَكُمۡ وَيَسۡتَحۡيُونَ نِسَآءَكُمۡۚ وَفِي ذَٰلِكُم بَلَآءࣱ مِّن رَّبِّكُمۡ عَظِيمࣱ
A (pomněte), jak vysvobodili jsme vás z rukou lidu Faraonova, jenž nejhorším utlačoval vás zlem, zabíjeje syny vaše a ponechávaje na živu dcery vaše: v tom zajisté zkouška byla od Pána vašeho velká
Ayah 141۞وَوَٰعَدۡنَا مُوسَىٰ ثَلَٰثِينَ لَيۡلَةࣰ وَأَتۡمَمۡنَٰهَا بِعَشۡرࣲ فَتَمَّ مِيقَٰتُ رَبِّهِۦٓ أَرۡبَعِينَ لَيۡلَةࣰۚ وَقَالَ مُوسَىٰ لِأَخِيهِ هَٰرُونَ ٱخۡلُفۡنِي فِي قَوۡمِي وَأَصۡلِحۡ وَلَا تَتَّبِعۡ سَبِيلَ ٱلۡمُفۡسِدِينَ
A stanovili jsme schůzi s Mojžíšem na třicet nocí a doplnili jsme ji pak (dalšími) deseti, takže celkem trvání jeho s Pánem jeho bylo čtyřicet nocí. I řekl Mojžíš k bratru svému Áronovi: „Zastupuj mne nad lidem mým a jednej s ním spravedlivě a nenásleduj stezky zle činících.“
Ayah 142وَلَمَّا جَآءَ مُوسَىٰ لِمِيقَٰتِنَا وَكَلَّمَهُۥ رَبُّهُۥ قَالَ رَبِّ أَرِنِيٓ أَنظُرۡ إِلَيۡكَۚ قَالَ لَن تَرَىٰنِي وَلَٰكِنِ ٱنظُرۡ إِلَى ٱلۡجَبَلِ فَإِنِ ٱسۡتَقَرَّ مَكَانَهُۥ فَسَوۡفَ تَرَىٰنِيۚ فَلَمَّا تَجَلَّىٰ رَبُّهُۥ لِلۡجَبَلِ جَعَلَهُۥ دَكࣰّ ا وَخَرَّ مُوسَىٰ صَعِقࣰ اۚ فَلَمَّآ أَفَاقَ قَالَ سُبۡحَٰنَكَ تُبۡتُ إِلَيۡكَ وَأَنَا۠ أَوَّلُ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
A když dostavil se Mojžíš k určené schůzi a Pán jeho mluvil k němu, řekl: „Pane můj, ukaž se mi, abych na tě hleděti mohl.“ Řekl Bůh: „Mne nespatříš: však pohlížej směrem k hoře a zůstane-li nehybnou na svém místě, tehdy spatříš mne.“ A když zjevil se na hoře Pán jeho, v prach obrátil ji: Mojžíš pak, jako bleskem zasažen, padl na zem v bezvědomí. Když Pak přišel k sobě, řekl: „Chvála budiž Tobě. Kajícně obracím se k Tobě a jsem prvním z věřících.“
Ayah 143قَالَ يَٰمُوسَىٰٓ إِنِّي ٱصۡطَفَيۡتُكَ عَلَى ٱلنَّاسِ بِرِسَٰلَٰتِي وَبِكَلَٰمِي فَخُذۡ مَآ ءَاتَيۡتُكَ وَكُن مِّنَ ٱلشَّٰكِرِينَ
Řekl Bůh: „Mojžíši, mezi všemi lidmi vyvolil jsem tě, abys zvěstoval poselství mé a slova má: přijmi tudíž, což zjevuji ti, a bud vděčný.“
Ayah 144وَكَتَبۡنَا لَهُۥ فِي ٱلۡأَلۡوَاحِ مِن كُلِّ شَيۡءࣲ مَّوۡعِظَةࣰ وَتَفۡصِيلࣰ ا لِّكُلِّ شَيۡءࣲ فَخُذۡهَا بِقُوَّةࣲ وَأۡمُرۡ قَوۡمَكَ يَأۡخُذُواْ بِأَحۡسَنِهَاۚ سَأُوْرِيكُمۡ دَارَ ٱلۡفَٰسِقِينَ
A napsali jsme mu na deskách napomenutí o všech věcech a vysvětlení ohledně všech věcí, řkouce: „Vezmi je s pevným rozhodnutím a nařiď lidu svému, aby zachovával je dle nejlepšího jich obsahu: jinak ukáži vám obydlí prostopášných
Ayah 145سَأَصۡرِفُ عَنۡ ءَايَٰتِيَ ٱلَّذِينَ يَتَكَبَّرُونَ فِي ٱلۡأَرۡضِ بِغَيۡرِ ٱلۡحَقِّ وَإِن يَرَوۡاْ كُلَّ ءَايَةࣲ لَّا يُؤۡمِنُواْ بِهَا وَإِن يَرَوۡاْ سَبِيلَ ٱلرُّشۡدِ لَا يَتَّخِذُوهُ سَبِيلࣰ ا وَإِن يَرَوۡاْ سَبِيلَ ٱلۡغَيِّ يَتَّخِذُوهُ سَبِيلࣰ اۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمۡ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَكَانُواْ عَنۡهَا غَٰفِلِينَ
Odvrátím od znamení svých všechny, kdož neprávem v pýše si libují na zemi, neboť i když spatří všemožná znamení naše, neuvěří v ně; a i když spatří cestu pravého vedení, nepřijmou ji za stezku svou, však spatří-li stezku bludu, přijmou ji za stezku svou: proto, že vylhanými nazývali znamení naše a byli k nim lhostejnými
Ayah 146وَٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَلِقَآءِ ٱلۡأٓخِرَةِ حَبِطَتۡ أَعۡمَٰلُهُمۡۚ هَلۡ يُجۡزَوۡنَ إِلَّا مَا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
Bezvýsledna budou veškerá konání těch, kdož vylhanými nazývali znamení naše a za lež prohlašovali setkání s Bohem v životě budoucím. Zdaž jinak mají býti odměněni, než dle toho, jaké byly skutky jejich?“
Ayah 147وَٱتَّخَذَ قَوۡمُ مُوسَىٰ مِنۢ بَعۡدِهِۦ مِنۡ حُلِيِّهِمۡ عِجۡلࣰ ا جَسَدࣰ ا لَّهُۥ خُوَارٌۚ أَلَمۡ يَرَوۡاْ أَنَّهُۥ لَا يُكَلِّمُهُمۡ وَلَا يَهۡدِيهِمۡ سَبِيلًاۘ ٱتَّخَذُوهُ وَكَانُواْ ظَٰلِمِينَ
A učinil si lid Mojžíšův za nepřítomnosti jeho ze šperků svých tele jako živé, bučící: však což neviděli, že nemůže k nim promluviti, aniž vésti je cestou pravou? Učinili si je božstvem a stali se nepravostnými
Ayah 148وَلَمَّا سُقِطَ فِيٓ أَيۡدِيهِمۡ وَرَأَوۡاْ أَنَّهُمۡ قَدۡ ضَلُّواْ قَالُواْ لَئِن لَّمۡ يَرۡحَمۡنَا رَبُّنَا وَيَغۡفِرۡ لَنَا لَنَكُونَنَّ مِنَ ٱلۡخَٰسِرِينَ
Ale když zkroušeně se káli, shledavše, že zbloudili, řekli: „V pravdě, nesmiluje-li se nad námi Pán náš a neodpustí nám, jistě octneme se mezi těmi, kteří záhubě propadli.“
Ayah 149وَلَمَّا رَجَعَ مُوسَىٰٓ إِلَىٰ قَوۡمِهِۦ غَضۡبَٰنَ أَسِفࣰ ا قَالَ بِئۡسَمَا خَلَفۡتُمُونِي مِنۢ بَعۡدِيٓۖ أَعَجِلۡتُمۡ أَمۡرَ رَبِّكُمۡۖ وَأَلۡقَى ٱلۡأَلۡوَاحَ وَأَخَذَ بِرَأۡسِ أَخِيهِ يَجُرُّهُۥٓ إِلَيۡهِۚ قَالَ ٱبۡنَ أُمَّ إِنَّ ٱلۡقَوۡمَ ٱسۡتَضۡعَفُونِي وَكَادُواْ يَقۡتُلُونَنِي فَلَا تُشۡمِتۡ بِيَ ٱلۡأَعۡدَآءَ وَلَا تَجۡعَلۡنِي مَعَ ٱلۡقَوۡمِ ٱلظَّٰلِمِينَ
A když vrátil se Mojžíš k lidu svému, rozhněván a lítostí naplněn, řekl: „Hanba tomu, co učinili jste za zády mými! Či chcete uspíšiti soud Pána svého?“ I mrštil deskami o zem a popadnuv bratra svého, za hlavu, přitáhl jej k sobě. Řekl tento: „Ó synu matky mé, zbavil mne moci mé lid, a málem byli by mne zabili. Nenech nepřátelům mým radovati se nade mnou a nepovažuj mne za patřícího k lidem nepravostným.“
Ayah 150قَالَ رَبِّ ٱغۡفِرۡ لِي وَلِأَخِي وَأَدۡخِلۡنَا فِي رَحۡمَتِكَۖ وَأَنتَ أَرۡحَمُ ٱلرَّٰحِمِينَ
Řekl Mojžíš: „Pane můj, odpusť mně i bratru mému a uveď nás do milosrdenství svého, neboť ty nejslitovnějším jsi ze slitovných!“
Ayah 151إِنَّ ٱلَّذِينَ ٱتَّخَذُواْ ٱلۡعِجۡلَ سَيَنَالُهُمۡ غَضَبࣱ مِّن رَّبِّهِمۡ وَذِلَّةࣱ فِي ٱلۡحَيَوٰةِ ٱلدُّنۡيَاۚ وَكَذَٰلِكَ نَجۡزِي ٱلۡمُفۡتَرِينَ
Ty pak, kdož učinili si tele božstvem, stihne hněv Pána jejich a pohana v životě pozemském: takovýmto způsobem odměněni budou vymýšlitelé lží
Ayah 152وَٱلَّذِينَ عَمِلُواْ ٱلسَّيِّـَٔاتِ ثُمَّ تَابُواْ مِنۢ بَعۡدِهَا وَءَامَنُوٓاْ إِنَّ رَبَّكَ مِنۢ بَعۡدِهَا لَغَفُورࣱ رَّحِيمࣱ
Však k těm, kteří spáchavše zlé skutky, obrátili se na pokání a uvěřili, bude pak Pán tvůj odpouštějícím a slitovným
Ayah 153وَلَمَّا سَكَتَ عَن مُّوسَى ٱلۡغَضَبُ أَخَذَ ٱلۡأَلۡوَاحَۖ وَفِي نُسۡخَتِهَا هُدࣰ ى وَرَحۡمَةࣱ لِّلَّذِينَ هُمۡ لِرَبِّهِمۡ يَرۡهَبُونَ
A když utišil se hněv Mojžíšův, zvedl desky se země: a v písmu jejich obsaženo bylo vedení a milosrdenství těm, kdož bojí se Pána svého
Ayah 154وَٱخۡتَارَ مُوسَىٰ قَوۡمَهُۥ سَبۡعِينَ رَجُلࣰ ا لِّمِيقَٰتِنَاۖ فَلَمَّآ أَخَذَتۡهُمُ ٱلرَّجۡفَةُ قَالَ رَبِّ لَوۡ شِئۡتَ أَهۡلَكۡتَهُم مِّن قَبۡلُ وَإِيَّٰيَۖ أَتُهۡلِكُنَا بِمَا فَعَلَ ٱلسُّفَهَآءُ مِنَّآۖ إِنۡ هِيَ إِلَّا فِتۡنَتُكَ تُضِلُّ بِهَا مَن تَشَآءُ وَتَهۡدِي مَن تَشَآءُۖ أَنتَ وَلِيُّنَا فَٱغۡفِرۡ لَنَا وَٱرۡحَمۡنَاۖ وَأَنتَ خَيۡرُ ٱلۡغَٰفِرِينَ
A vybral Mojžíš sedmdesáte mužů z lidu svého ke stanovené schůzce s námi. A když zemětřesení přikvačilo na ně, řekl: „Pane můj, kdybys byl chtěl, byl bys zahladil je i mne dříve. Zdaž zahubiti chceš nás pro skutky pošetilců mezi námi? Zajisté byla to jen zkouška od tebe: jí dáváš zblouditi, komu chceš, a jí vedeš cestou pravou, koho chceš. Tys ochráncem naším: odpusť nám a smiluj se nad námi, neboť tys nejšlechetnějším z odpouštějících
Ayah 155۞وَٱكۡتُبۡ لَنَا فِي هَٰذِهِ ٱلدُّنۡيَا حَسَنَةࣰ وَفِي ٱلۡأٓخِرَةِ إِنَّا هُدۡنَآ إِلَيۡكَۚ قَالَ عَذَابِيٓ أُصِيبُ بِهِۦ مَنۡ أَشَآءُۖ وَرَحۡمَتِي وَسِعَتۡ كُلَّ شَيۡءࣲۚ فَسَأَكۡتُبُهَا لِلَّذِينَ يَتَّقُونَ وَيُؤۡتُونَ ٱلزَّكَوٰةَ وَٱلَّذِينَ هُم بِـَٔايَٰتِنَا يُؤۡمِنُونَ
A přiřkni nám dobrý úděl v životě tomto i budoucím, neboť my zajisté k tobě vedeni jsme.“ Řekl Bůh: „Trestem svým postihnu, koho budu chtíti, a milosrdenství mé objímá všechny věci: je přiřknu údělem těm, kdož báti se budou a budou dávati povinnou almužnu a věřiti ve znamení naše
Ayah 156ٱلَّذِينَ يَتَّبِعُونَ ٱلرَّسُولَ ٱلنَّبِيَّ ٱلۡأُمِّيَّ ٱلَّذِي يَجِدُونَهُۥ مَكۡتُوبًا عِندَهُمۡ فِي ٱلتَّوۡرَىٰةِ وَٱلۡإِنجِيلِ يَأۡمُرُهُم بِٱلۡمَعۡرُوفِ وَيَنۡهَىٰهُمۡ عَنِ ٱلۡمُنكَرِ وَيُحِلُّ لَهُمُ ٱلطَّيِّبَٰتِ وَيُحَرِّمُ عَلَيۡهِمُ ٱلۡخَبَٰٓئِثَ وَيَضَعُ عَنۡهُمۡ إِصۡرَهُمۡ وَٱلۡأَغۡلَٰلَ ٱلَّتِي كَانَتۡ عَلَيۡهِمۡۚ فَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ بِهِۦ وَعَزَّرُوهُ وَنَصَرُوهُ وَٱتَّبَعُواْ ٱلنُّورَ ٱلَّذِيٓ أُنزِلَ مَعَهُۥٓ أُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡمُفۡلِحُونَ
těm, kteří následovati budou vyslance, proroka z lidu, jejž naleznou předpověděného jim v Zákoně i Evangeliu: jenž napomínati je bude k dobru a odvraceti je bude od špatností: a dovolovati jim bude věci dobré a zakazovati jim bude věci špatné: jenž ulehčovati jim bude břímě jejich a uvolňovati okovy je tížící. Těm, kteří uvěří v něho, jej posilnovati budou a jemu pomáhati, a následovati budou světlo, sestoupivší s ním s hůry: těm zajisté dobře povede se.“
Ayah 157قُلۡ يَٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ إِنِّي رَسُولُ ٱللَّهِ إِلَيۡكُمۡ جَمِيعًا ٱلَّذِي لَهُۥ مُلۡكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۖ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ يُحۡيِۦ وَيُمِيتُۖ فَـَٔامِنُواْ بِٱللَّهِ وَرَسُولِهِ ٱلنَّبِيِّ ٱلۡأُمِّيِّ ٱلَّذِي يُؤۡمِنُ بِٱللَّهِ وَكَلِمَٰتِهِۦ وَٱتَّبِعُوهُ لَعَلَّكُمۡ تَهۡتَدُونَ
Rci: „Ó lidé, jáť zajisté jsem prorokem Boha, poslaným k vám všem: Onoho, jemuž přináleží panství nebes a země: není jiného boha, kromě něho: on dává život i usmrcuje. Tudíž věřte v Boha a ve vyslance jeho, proroka z lidu, jenž věří v Boha a slova jeho: jej následujte, abyste vedeni byli stezkou pravou.“
Ayah 158وَمِن قَوۡمِ مُوسَىٰٓ أُمَّةࣱ يَهۡدُونَ بِٱلۡحَقِّ وَبِهِۦ يَعۡدِلُونَ
A jsou někteří mezi lidem Mojžíšovým, již vedou druhé dle pravdy a dle ní jednají spravedlivě
Ayah 159وَقَطَّعۡنَٰهُمُ ٱثۡنَتَيۡ عَشۡرَةَ أَسۡبَاطًا أُمَمࣰ اۚ وَأَوۡحَيۡنَآ إِلَىٰ مُوسَىٰٓ إِذِ ٱسۡتَسۡقَىٰهُ قَوۡمُهُۥٓ أَنِ ٱضۡرِب بِّعَصَاكَ ٱلۡحَجَرَۖ فَٱنۢبَجَسَتۡ مِنۡهُ ٱثۡنَتَا عَشۡرَةَ عَيۡنࣰ اۖ قَدۡ عَلِمَ كُلُّ أُنَاسࣲ مَّشۡرَبَهُمۡۚ وَظَلَّلۡنَا عَلَيۡهِمُ ٱلۡغَمَٰمَ وَأَنزَلۡنَا عَلَيۡهِمُ ٱلۡمَنَّ وَٱلسَّلۡوَىٰۖ كُلُواْ مِن طَيِّبَٰتِ مَا رَزَقۡنَٰكُمۡۚ وَمَا ظَلَمُونَا وَلَٰكِن كَانُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ
A rozdělili jsme je na dvanácte kmenů a pokolení a vnuknuli jsme Mojžíšovi, když o napojení žádal jej lid jeho: „Udeř holí svou o skálu“: a vytrysklo z ní dvanácte pramenů a každé pokolení vědělo, který určen jest mu k pití. A zastínili jsme je mračny, z nichž seslali jsme jim mannu a křepelky: „Požívejte z dobrých věcí, které za potravu dali jsme vám.“ Neuškodili tedy nám, nýbrž na sobě samých se prohřešili
Ayah 160وَإِذۡ قِيلَ لَهُمُ ٱسۡكُنُواْ هَٰذِهِ ٱلۡقَرۡيَةَ وَكُلُواْ مِنۡهَا حَيۡثُ شِئۡتُمۡ وَقُولُواْ حِطَّةࣱ وَٱدۡخُلُواْ ٱلۡبَابَ سُجَّدࣰ ا نَّغۡفِرۡ لَكُمۡ خَطِيٓـَٰٔتِكُمۡۚ سَنَزِيدُ ٱلۡمُحۡسِنِينَ
A když řečeno bylo jim: „Přebývejte v tomto městě a jezte z potravin jeho, kdekoli zachce se vám, ale rcete „Hittatun“ a při vstupu do brány jeho padejte na tváře své: tehdy odpustíme vám hříchy vaše a rozmnožíme dobrodiní svá nad těmi, kdož dobře činí.“
Ayah 161فَبَدَّلَ ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ مِنۡهُمۡ قَوۡلًا غَيۡرَ ٱلَّذِي قِيلَ لَهُمۡ فَأَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ رِجۡزࣰ ا مِّنَ ٱلسَّمَآءِ بِمَا كَانُواْ يَظۡلِمُونَ
Tu nepravostní mezi nimi zaměnili slovo jim předepsané za jiné i seslali jsme na ně trest s nebe za nepravost jejich
Ayah 162وَسۡـَٔلۡهُمۡ عَنِ ٱلۡقَرۡيَةِ ٱلَّتِي كَانَتۡ حَاضِرَةَ ٱلۡبَحۡرِ إِذۡ يَعۡدُونَ فِي ٱلسَّبۡتِ إِذۡ تَأۡتِيهِمۡ حِيتَانُهُمۡ يَوۡمَ سَبۡتِهِمۡ شُرَّعࣰ ا وَيَوۡمَ لَا يَسۡبِتُونَ لَا تَأۡتِيهِمۡۚ كَذَٰلِكَ نَبۡلُوهُم بِمَا كَانُواْ يَفۡسُقُونَ
A taž se jich na město, ležící na břehu moře, jehož obyvatelé znesvěcovali den sobotní, když ryby objevovaly se ve vodě v den sobotní a nepřicházely v jiný den. Takovým způsobem zkoušeli jsme je pro nešlechetnost jejich
Ayah 163وَإِذۡ قَالَتۡ أُمَّةࣱ مِّنۡهُمۡ لِمَ تَعِظُونَ قَوۡمًا ٱللَّهُ مُهۡلِكُهُمۡ أَوۡ مُعَذِّبُهُمۡ عَذَابࣰ ا شَدِيدࣰ اۖ قَالُواْ مَعۡذِرَةً إِلَىٰ رَبِّكُمۡ وَلَعَلَّهُمۡ يَتَّقُونَ
A když někteří z nich pravili: „Proč napomínáte lid, který bud zahladí Bůh, aneb krutým potresce trestem?“ odpověděli varovatelé: „Abychom omluvu měli před Pánem svým a v naději, že snad báti se budou Boha.“
Ayah 164فَلَمَّا نَسُواْ مَا ذُكِّرُواْ بِهِۦٓ أَنجَيۡنَا ٱلَّذِينَ يَنۡهَوۡنَ عَنِ ٱلسُّوٓءِ وَأَخَذۡنَا ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ بِعَذَابِۭ بَـِٔيسِۭ بِمَا كَانُواْ يَفۡسُقُونَ
A když zapomněli to, nač upamatováni byli, vysvobodili jsme ty, kteří zabraňovali činění zla a seslali jsme na nepravostné trest přísný za nešlechetnost jejich
Ayah 165فَلَمَّا عَتَوۡاْ عَن مَّا نُهُواْ عَنۡهُ قُلۡنَا لَهُمۡ كُونُواْ قِرَدَةً خَٰسِـِٔينَ
A když vyzývavě setrvávali v tom, co zapovězeno jim bylo, řekli jsme k nim: „Buďte opicemi hnanými.“
Ayah 166وَإِذۡ تَأَذَّنَ رَبُّكَ لَيَبۡعَثَنَّ عَلَيۡهِمۡ إِلَىٰ يَوۡمِ ٱلۡقِيَٰمَةِ مَن يَسُومُهُمۡ سُوٓءَ ٱلۡعَذَابِۗ إِنَّ رَبَّكَ لَسَرِيعُ ٱلۡعِقَابِ وَإِنَّهُۥ لَغَفُورࣱ رَّحِيمࣱ
A provolal tehdy Pán tvůj, že jistotně pošle na ně národ, jenž dá jim zakusiti nejhoršího trestu, až do dne zmrtvýchvstání, neboť Pán tvůj zajisté rychlým jest v trestání, a velkým v odpouštění a slitovným
Ayah 167وَقَطَّعۡنَٰهُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ أُمَمࣰ اۖ مِّنۡهُمُ ٱلصَّٰلِحُونَ وَمِنۡهُمۡ دُونَ ذَٰلِكَۖ وَبَلَوۡنَٰهُم بِٱلۡحَسَنَٰتِ وَٱلسَّيِّـَٔاتِ لَعَلَّهُمۡ يَرۡجِعُونَ
A rozdělili jsme je na zemi v národy: některé z nich spravedlivé jsou, některé pak nikoliv: na zkoušku postavili jsme je věcmi dobrými i zlými, aby k nám se navrátili
Ayah 168فَخَلَفَ مِنۢ بَعۡدِهِمۡ خَلۡفࣱ وَرِثُواْ ٱلۡكِتَٰبَ يَأۡخُذُونَ عَرَضَ هَٰذَا ٱلۡأَدۡنَىٰ وَيَقُولُونَ سَيُغۡفَرُ لَنَا وَإِن يَأۡتِهِمۡ عَرَضࣱ مِّثۡلُهُۥ يَأۡخُذُوهُۚ أَلَمۡ يُؤۡخَذۡ عَلَيۡهِم مِّيثَٰقُ ٱلۡكِتَٰبِ أَن لَّا يَقُولُواْ عَلَى ٱللَّهِ إِلَّا ٱلۡحَقَّ وَدَرَسُواْ مَا فِيهِۗ وَٱلدَّارُ ٱلۡأٓخِرَةُ خَيۡرࣱ لِّلَّذِينَ يَتَّقُونَۚ أَفَلَا تَعۡقِلُونَ
A po nich nástupci jejich nastoupili jich místo a zdědili Knihu: a béřou pomíjející statky tohoto světa, řkouce: „Bude nám odpuštěno,“ a když dány jsou jim znovu podobné statky, opětně je přijímají. Nebyla-li však přijmuta od nich smlouva samotné Knihy, že nebudou jiného mluviti o Bohu, než pravdu? Vždyť přece učí se obsahu Knihy: a obydlí světa budoucího jest zajisté lepším pro bohabojné. Což toho nepochopíte
Ayah 169وَٱلَّذِينَ يُمَسِّكُونَ بِٱلۡكِتَٰبِ وَأَقَامُواْ ٱلصَّلَوٰةَ إِنَّا لَا نُضِيعُ أَجۡرَ ٱلۡمُصۡلِحِينَ
Ale ti, kdož pevně přidržují se Knihy a zachovávají modlitbu, nechť jsou jisti, že nepřipustíme, aby ztracena byla odměna spravedlivých
Ayah 170۞وَإِذۡ نَتَقۡنَا ٱلۡجَبَلَ فَوۡقَهُمۡ كَأَنَّهُۥ ظُلَّةࣱ وَظَنُّوٓاْ أَنَّهُۥ وَاقِعُۢ بِهِمۡ خُذُواْ مَآ ءَاتَيۡنَٰكُم بِقُوَّةࣲ وَٱذۡكُرُواْ مَا فِيهِ لَعَلَّكُمۡ تَتَّقُونَ
A když v otřesu pozvedli jsme horu nad hlavy jejich, podobnou stínu, a domnívali se, že spadne na ně, řekli jsme: „Vezměte, což dáváme vám s pevným rozhodnutím a buďte pamětlivi slov našich, abyste báli se Boha.“
Ayah 171وَإِذۡ أَخَذَ رَبُّكَ مِنۢ بَنِيٓ ءَادَمَ مِن ظُهُورِهِمۡ ذُرِّيَّتَهُمۡ وَأَشۡهَدَهُمۡ عَلَىٰٓ أَنفُسِهِمۡ أَلَسۡتُ بِرَبِّكُمۡۖ قَالُواْ بَلَىٰ شَهِدۡنَآۚ أَن تَقُولُواْ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ إِنَّا كُنَّا عَنۡ هَٰذَا غَٰفِلِينَ
A když Pán tvůj vzal veškeré potomstvo, jež vzejíti mělo z ledví synů Adamových a dal složiti jim svědectví proti sobě samým, řekl: „Nejsem-liž Pánem vaším?“ Řekli: „Ano, dosvědčujeme to.“ To proto, aby neřekli v den zmrtvýchvstání: „V pravdě, nebylo nám to známo.“
Ayah 172أَوۡ تَقُولُوٓاْ إِنَّمَآ أَشۡرَكَ ءَابَآؤُنَا مِن قَبۡلُ وَكُنَّا ذُرِّيَّةࣰ مِّنۢ بَعۡدِهِمۡۖ أَفَتُهۡلِكُنَا بِمَا فَعَلَ ٱلۡمُبۡطِلُونَ
A abyste nemohli říci: „Vždyť přece otcové naši dávali Bohu společníky dříve a my jsme potomstvem jejich pozdějším: zdaž zahladiti chceš nás za to, co činili lehkovážní?“
Ayah 173وَكَذَٰلِكَ نُفَصِّلُ ٱلۡأٓيَٰتِ وَلَعَلَّهُمۡ يَرۡجِعُونَ
Takovýmto způsobem vykládáme jasně znamení svá: a snad navrátí se k Bohu
Ayah 174وَٱتۡلُ عَلَيۡهِمۡ نَبَأَ ٱلَّذِيٓ ءَاتَيۡنَٰهُ ءَايَٰتِنَا فَٱنسَلَخَ مِنۡهَا فَأَتۡبَعَهُ ٱلشَّيۡطَٰنُ فَكَانَ مِنَ ٱلۡغَاوِينَ
Zopakuj jim případ onoho, jemuž dali jsme jedno znamení naše a jenž odvrátil se od něho a Satan přijal jej mezi následovníky své, takto zapadl mezi svedené
Ayah 175وَلَوۡ شِئۡنَا لَرَفَعۡنَٰهُ بِهَا وَلَٰكِنَّهُۥٓ أَخۡلَدَ إِلَى ٱلۡأَرۡضِ وَٱتَّبَعَ هَوَىٰهُۚ فَمَثَلُهُۥ كَمَثَلِ ٱلۡكَلۡبِ إِن تَحۡمِلۡ عَلَيۡهِ يَلۡهَثۡ أَوۡ تَتۡرُكۡهُ يَلۡهَثۚ ذَّٰلِكَ مَثَلُ ٱلۡقَوۡمِ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَاۚ فَٱقۡصُصِ ٱلۡقَصَصَ لَعَلَّهُمۡ يَتَفَكَّرُونَ
Kdybychom byli chtěli, byli bychom povýšili jej tímto znamením: však on zůstal lpěti na zemi a následoval choutky své. Podoben jest psu, jenž štěká a vyplazuje jazyk, když dorážíš naň i když necháš jej pokojem. Takovými též jsou oni, kdož lží nazývají znamení naše: vypravuj jim tudíž tyto příběhy, aby mohli přemýšleti
Ayah 176سَآءَ مَثَلًا ٱلۡقَوۡمُ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَأَنفُسَهُمۡ كَانُواْ يَظۡلِمُونَ
Špatné jest podobenství těch, kteří lží nazývají znamení naše a sami proti sobě se prohřešují
Ayah 177مَن يَهۡدِ ٱللَّهُ فَهُوَ ٱلۡمُهۡتَدِيۖ وَمَن يُضۡلِلۡ فَأُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡخَٰسِرُونَ
Ten, jejž Bůh vede, dobře jest veden, a ti, které zavádí, záhubě propadnou
Ayah 178وَلَقَدۡ ذَرَأۡنَا لِجَهَنَّمَ كَثِيرࣰ ا مِّنَ ٱلۡجِنِّ وَٱلۡإِنسِۖ لَهُمۡ قُلُوبࣱ لَّا يَفۡقَهُونَ بِهَا وَلَهُمۡ أَعۡيُنࣱ لَّا يُبۡصِرُونَ بِهَا وَلَهُمۡ ءَاذَانࣱ لَّا يَسۡمَعُونَ بِهَآۚ أُوْلَٰٓئِكَ كَٱلۡأَنۡعَٰمِ بَلۡ هُمۡ أَضَلُّۚ أُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡغَٰفِلُونَ
Velký počet Džinnů a lidí stvořili jsme pro peklo: srdce mají, jimiž ničeho nechápou, oči mají, jimiž ničeho nevidí, uši maji, jimiž ničeho neslyší. Dobytčatům podobni jsou, ba ještě hlouběji upadají v blud, než dobytčata: toto jsou ti, kdož nedbají
Ayah 179وَلِلَّهِ ٱلۡأَسۡمَآءُ ٱلۡحُسۡنَىٰ فَٱدۡعُوهُ بِهَاۖ وَذَرُواْ ٱلَّذِينَ يُلۡحِدُونَ فِيٓ أَسۡمَٰٓئِهِۦۚ سَيُجۡزَوۡنَ مَا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
Nejkrásnější jména patří Bohu: těmito volejte jej a straňte se těch, kdož překrucují jména jeho: ti odměněni budou za skutky své
Ayah 180وَمِمَّنۡ خَلَقۡنَآ أُمَّةࣱ يَهۡدُونَ بِٱلۡحَقِّ وَبِهِۦ يَعۡدِلُونَ
A jest lid mezi těmi, které stvořili jsme, jenž vede druhé cestou pravou a dle pravdy řídí skutky své
Ayah 181وَٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا سَنَسۡتَدۡرِجُهُم مِّنۡ حَيۡثُ لَا يَعۡلَمُونَ
však ty, kdož lží nazývali znamení naše, ponenáhlu přivedeme v úpadek způsobem, který netuší
Ayah 182وَأُمۡلِي لَهُمۡۚ إِنَّ كَيۡدِي مَتِينٌ
popřeji jim dlouhé lhůty a zajisté lest má ukáže se zdatnou
Ayah 183أَوَلَمۡ يَتَفَكَّرُواْۗ مَا بِصَاحِبِهِم مِّن جِنَّةٍۚ إِنۡ هُوَ إِلَّا نَذِيرࣱ مُّبِينٌ
Zdaž konečně nepřijdou k názoru, že soudruh jejich není posedlý zlým duchem, nýbrž jest jen varovatelem zjevným
Ayah 184أَوَلَمۡ يَنظُرُواْ فِي مَلَكُوتِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَمَا خَلَقَ ٱللَّهُ مِن شَيۡءࣲ وَأَنۡ عَسَىٰٓ أَن يَكُونَ قَدِ ٱقۡتَرَبَ أَجَلُهُمۡۖ فَبِأَيِّ حَدِيثِۭ بَعۡدَهُۥ يُؤۡمِنُونَ
Zdaž neobrátí pohled svůj ke království nebes a země a ke všemu, co stvořil Bůh, aby pátrali, zda snad nepřiblížil se konec lhůty jejich? A ve které jiné vyprávění věřiti budou poté, (když odmítli Korán)
Ayah 185مَن يُضۡلِلِ ٱللَّهُ فَلَا هَادِيَ لَهُۥۚ وَيَذَرُهُمۡ فِي طُغۡيَٰنِهِمۡ يَعۡمَهُونَ
Ten, jejž zavede Bůh, nenajde vůdce a blouditi bude bez vodítka v bludu svém
Ayah 186يَسۡـَٔلُونَكَ عَنِ ٱلسَّاعَةِ أَيَّانَ مُرۡسَىٰهَاۖ قُلۡ إِنَّمَا عِلۡمُهَا عِندَ رَبِّيۖ لَا يُجَلِّيهَا لِوَقۡتِهَآ إِلَّا هُوَۚ ثَقُلَتۡ فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۚ لَا تَأۡتِيكُمۡ إِلَّا بَغۡتَةࣰۗ يَسۡـَٔلُونَكَ كَأَنَّكَ حَفِيٌّ عَنۡهَاۖ قُلۡ إِنَّمَا عِلۡمُهَا عِندَ ٱللَّهِ وَلَٰكِنَّ أَكۡثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يَعۡلَمُونَ
Dotazovati budou se tě na hodin: na kdy určen jest příchod její? Rci: „Pouze Pán můj ví: nikdo jiný nemůže stanoviti dobu příchodu jejího. Těžkou spočívá vahou na nebi i na zemi a přijde jen z nenadání na vás.“ Tázati budou se tě na ni, jakobys byl v to zasvěcen. Rci: „Pouze Bůh má o tom vědomost: nicméně většina lidí není si toho vědoma.“
Ayah 187قُل لَّآ أَمۡلِكُ لِنَفۡسِي نَفۡعࣰ ا وَلَا ضَرًّا إِلَّا مَا شَآءَ ٱللَّهُۚ وَلَوۡ كُنتُ أَعۡلَمُ ٱلۡغَيۡبَ لَٱسۡتَكۡثَرۡتُ مِنَ ٱلۡخَيۡرِ وَمَا مَسَّنِيَ ٱلسُّوٓءُۚ إِنۡ أَنَا۠ إِلَّا نَذِيرࣱ وَبَشِيرࣱ لِّقَوۡمࣲ يُؤۡمِنُونَ
Rci: „Není v moci mé přivoditi na sebe prospěch, neb škodu: vyjma dle vůle boží. Kdyby známy mi byly věci skryté, mohl bych žíti v hojnosti dobra a zlo nikdy by se mne netklo: však já jen varovatelem jsem a věštitelem radostných zpráv lidu věřícímu.“
Ayah 188۞هُوَ ٱلَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفۡسࣲ وَٰحِدَةࣲ وَجَعَلَ مِنۡهَا زَوۡجَهَا لِيَسۡكُنَ إِلَيۡهَاۖ فَلَمَّا تَغَشَّىٰهَا حَمَلَتۡ حَمۡلًا خَفِيفࣰ ا فَمَرَّتۡ بِهِۦۖ فَلَمَّآ أَثۡقَلَت دَّعَوَا ٱللَّهَ رَبَّهُمَا لَئِنۡ ءَاتَيۡتَنَا صَٰلِحࣰ ا لَّنَكُونَنَّ مِنَ ٱلشَّٰكِرِينَ
Onť jest to, který stvořil vás z jediné bytosti, a z ní utvořil manželku její, aby přebývala s ní: a když muž poznal ženu svou, nesla zprvu lehké břímě: pak když těžkým stalo se, volali oba k Bohu, Pánu svému, „Dáš-li nám hodného syna, budeme ti za to vděčni.“
Ayah 189فَلَمَّآ ءَاتَىٰهُمَا صَٰلِحࣰ ا جَعَلَا لَهُۥ شُرَكَآءَ فِيمَآ ءَاتَىٰهُمَاۚ فَتَعَٰلَى ٱللَّهُ عَمَّا يُشۡرِكُونَ
Však když Bůh dal jim hodného syna, místo díků dali mu společníky odplatou za dar jeho: ale Bůh daleko povýšen jest nade všechna božstva, jež za společníky mu dáváte
Ayah 190أَيُشۡرِكُونَ مَا لَا يَخۡلُقُ شَيۡـࣰٔ ا وَهُمۡ يُخۡلَقُونَ
Zdaž spolčovati budou s Bohem něco, co ničeho nestvořilo, nýbrž bylo stvořeno
Ayah 191وَلَا يَسۡتَطِيعُونَ لَهُمۡ نَصۡرࣰ ا وَلَآ أَنفُسَهُمۡ يَنصُرُونَ
božstva, jež v ničem nejsou s to, aby pomohla jim, aniž sobě samým pomoci mohou
Ayah 192وَإِن تَدۡعُوهُمۡ إِلَى ٱلۡهُدَىٰ لَا يَتَّبِعُوكُمۡۚ سَوَآءٌ عَلَيۡكُمۡ أَدَعَوۡتُمُوهُمۡ أَمۡ أَنتُمۡ صَٰمِتُونَ
A když voláte je k pravému vedení, nenásledují vás: jedno jest jim, voláte-li je, anebo mlčíte-li
Ayah 193إِنَّ ٱلَّذِينَ تَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ عِبَادٌ أَمۡثَالُكُمۡۖ فَٱدۡعُوهُمۡ فَلۡيَسۡتَجِيبُواْ لَكُمۡ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Zajisté ti, které vzýváte vedle Boha jediného, služebníky jeho jsou stejně jako vy: jen volejte k nim a vizte, zda vyslyší vás — jste-li pravdomluvnými
Ayah 194أَلَهُمۡ أَرۡجُلࣱ يَمۡشُونَ بِهَآۖ أَمۡ لَهُمۡ أَيۡدࣲ يَبۡطِشُونَ بِهَآۖ أَمۡ لَهُمۡ أَعۡيُنࣱ يُبۡصِرُونَ بِهَآۖ أَمۡ لَهُمۡ ءَاذَانࣱ يَسۡمَعُونَ بِهَاۗ قُلِ ٱدۡعُواْ شُرَكَآءَكُمۡ ثُمَّ كِيدُونِ فَلَا تُنظِرُونِ
Mají-liž nohy k chůzi? Ruce k uchopení? Oči k vidění? Uši k slyšení? Rci: „Nuž volejte k těm, jež za společníky dáváte Bohu a vymýšlejte lsti proti mně: rychle, nečekejte!“
Ayah 195إِنَّ وَلِـِّۧيَ ٱللَّهُ ٱلَّذِي نَزَّلَ ٱلۡكِتَٰبَۖ وَهُوَ يَتَوَلَّى ٱلصَّٰلِحِينَ
V pravdě, mým zastáncem jest Bůh, jenž seslal Knihu: onť zastáncem jest spravedlivých
Ayah 196وَٱلَّذِينَ تَدۡعُونَ مِن دُونِهِۦ لَا يَسۡتَطِيعُونَ نَصۡرَكُمۡ وَلَآ أَنفُسَهُمۡ يَنصُرُونَ
Však ti, jež vzýváte vedle něho, nemohou přispěti vám ku pomoci, aniž mohou pomoci sobě samý
Ayah 197وَإِن تَدۡعُوهُمۡ إِلَى ٱلۡهُدَىٰ لَا يَسۡمَعُواْۖ وَتَرَىٰهُمۡ يَنظُرُونَ إِلَيۡكَ وَهُمۡ لَا يُبۡصِرُونَ
A když voláš je k pravému vedení, neslyší tě: a vidíš je vzhlížeti k tobě, však nevidí
Ayah 198خُذِ ٱلۡعَفۡوَ وَأۡمُرۡ بِٱلۡعُرۡفِ وَأَعۡرِضۡ عَنِ ٱلۡجَٰهِلِينَ
Přidrž se shovívavosti a povzbuzuj k dobru a straň se nevědomých
Ayah 199وَإِمَّا يَنزَغَنَّكَ مِنَ ٱلشَّيۡطَٰنِ نَزۡغࣱ فَٱسۡتَعِذۡ بِٱللَّهِۚ إِنَّهُۥ سَمِيعٌ عَلِيمٌ
A když zlá ponuknutí Satana znepokojují tě, hledej útočiště u Boha, neboť on vše slyší a ví
Ayah 200إِنَّ ٱلَّذِينَ ٱتَّقَوۡاْ إِذَا مَسَّهُمۡ طَٰٓئِفࣱ مِّنَ ٱلشَّيۡطَٰنِ تَذَكَّرُواْ فَإِذَا هُم مُّبۡصِرُونَ
Zajisté, když bohabojných dotkne se nějaký přelud, vzbuzený Satanem, připomenou si Boha a ihned jasně vidí oči jejich
Ayah 201وَإِخۡوَٰنُهُمۡ يَمُدُّونَهُمۡ فِي ٱلۡغَيِّ ثُمَّ لَا يُقۡصِرُونَ
Bratři jejich pouze prodlužují setrvávání jejich v bludu: pak nemohou z něho se vyprostiti
Ayah 202وَإِذَا لَمۡ تَأۡتِهِم بِـَٔايَةࣲ قَالُواْ لَوۡلَا ٱجۡتَبَيۡتَهَاۚ قُلۡ إِنَّمَآ أَتَّبِعُ مَا يُوحَىٰٓ إِلَيَّ مِن رَّبِّيۚ هَٰذَا بَصَآئِرُ مِن رَّبِّكُمۡ وَهُدࣰ ى وَرَحۡمَةࣱ لِّقَوۡمࣲ يُؤۡمِنُونَ
A když nepřijdeš k nim se znamením, řeknou: „Ještě's nevybral si nějaké?“ Rci: „Jáť zajisté jen následuji to, co vnuknuto mi bylo od Pána mého: toto jasné jsou důkazy vám od Pána vašeho a pravé vedení a milosrdenství lidu věřícímu.“
Ayah 203وَإِذَا قُرِئَ ٱلۡقُرۡءَانُ فَٱسۡتَمِعُواْ لَهُۥ وَأَنصِتُواْ لَعَلَّكُمۡ تُرۡحَمُونَ
A když čten jest Korán, naslouchejte v tichosti, abyste účastni byli smilování
Ayah 204وَٱذۡكُر رَّبَّكَ فِي نَفۡسِكَ تَضَرُّعࣰ ا وَخِيفَةࣰ وَدُونَ ٱلۡجَهۡرِ مِنَ ٱلۡقَوۡلِ بِٱلۡغُدُوِّ وَٱلۡأٓصَالِ وَلَا تَكُن مِّنَ ٱلۡغَٰفِلِينَ
Mysli na Boha v nitru svém, v pokoře a skrytosti, však nevyslovuj hlasitě jména jeho: čiň tak zrána i zvečera a nebuď z těch, kteří (na to) nedbají
Ayah 205إِنَّ ٱلَّذِينَ عِندَ رَبِّكَ لَا يَسۡتَكۡبِرُونَ عَنۡ عِبَادَتِهِۦ وَيُسَبِّحُونَهُۥ وَلَهُۥ يَسۡجُدُونَۤ۩
Neboť i ti, kdož kolem Pána tvého stojí, nejsou pyšnými, nýbrž slouží mu a vyvyšují jej ve slávě jeho a padají před ním na tváře své
Ayah 206