Súra Nooh — Noah

Súra Nooh (Noah) — 71/114 · 28 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا نُوحًا إِلَىٰ قَوۡمِهِۦٓ أَنۡ أَنذِرۡ قَوۡمَكَ مِن قَبۡلِ أَن يَأۡتِيَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمࣱ‏

Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho (řkouce): „Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest bolestný.“

Ayah 1

قَالَ يَٰقَوۡمِ إِنِّي لَكُمۡ نَذِيرࣱ مُّبِينٌ

Řekl: „Lide můj, jáť jsem vám varovatelem zjevným

Ayah 2

أَنِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ وَٱتَّقُوهُ وَأَطِيعُونِ

abyste uctívali Boha a báli se jej a byli poslušni mne

Ayah 3

يَغۡفِرۡ لَكُم مِّن ذُنُوبِكُمۡ وَيُؤَخِّرۡكُمۡ إِلَىٰٓ أَجَلࣲ مُّسَمًّىۚ إِنَّ أَجَلَ ٱللَّهِ إِذَا جَآءَ لَا يُؤَخَّرُۚ لَوۡ كُنتُمۡ تَعۡلَمُونَ

Odpustí vám viny vaše a poshoví vám do lhůty předurčené; zajisté, když přijde lhůta boží, nebude odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“

Ayah 4

قَالَ رَبِّ إِنِّي دَعَوۡتُ قَوۡمِي لَيۡلࣰ ا وَنَهَارࣰ ا

Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid svůj nocí i dnem

Ayah 5

فَلَمۡ يَزِدۡهُمۡ دُعَآءِيٓ إِلَّا فِرَارࣰ ا

však volání mé rozmnožilo v nich jen prchání

Ayah 6

وَإِنِّي كُلَّمَا دَعَوۡتُهُمۡ لِتَغۡفِرَ لَهُمۡ جَعَلُوٓاْ أَصَٰبِعَهُمۡ فِيٓ ءَاذَانِهِمۡ وَٱسۡتَغۡشَوۡاْ ثِيَابَهُمۡ وَأَصَرُّواْ وَٱسۡتَكۡبَرُواْ ٱسۡتِكۡبَارࣰ ا

A zajisté pokaždé, když volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili se oděvem svým a setrvávali (v bludu svém) a vzpychnuli pýchou

Ayah 7

ثُمَّ إِنِّي دَعَوۡتُهُمۡ جِهَارࣰ ا

Pak volal jsem k nim hlasitě

Ayah 8

ثُمَّ إِنِّيٓ أَعۡلَنتُ لَهُمۡ وَأَسۡرَرۡتُ لَهُمۡ إِسۡرَارࣰ ا

na to veřejně jsem k nim mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti

Ayah 9

فَقُلۡتُ ٱسۡتَغۡفِرُواْ رَبَّكُمۡ إِنَّهُۥ كَانَ غَفَّارࣰ ا

a řekl jsem: „Proste za odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest v odpouštění

Ayah 10

يُرۡسِلِ ٱلسَّمَآءَ عَلَيۡكُم مِّدۡرَارࣰ ا

Sešle na vás nebesa v dešti hojném

Ayah 11

وَيُمۡدِدۡكُم بِأَمۡوَٰلࣲ وَبَنِينَ وَيَجۡعَل لَّكُمۡ جَنَّٰتࣲ وَيَجۡعَل لَّكُمۡ أَنۡهَٰرࣰ ا

a rozmnoží vám statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá řeky vám

Ayah 12

مَّا لَكُمۡ لَا تَرۡجُونَ لِلَّهِ وَقَارࣰ ا

proč tedy nechcete doufati v boží dobrotu

Ayah 13

وَقَدۡ خَلَقَكُمۡ أَطۡوَارًا

Vždyť stvořil vás přec v tvarech postupných

Ayah 14

أَلَمۡ تَرَوۡاْ كَيۡفَ خَلَقَ ٱللَّهُ سَبۡعَ سَمَٰوَٰتࣲ طِبَاقࣰ ا

Což neviděli jste, jak stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích

Ayah 15

وَجَعَلَ ٱلۡقَمَرَ فِيهِنَّ نُورࣰ ا وَجَعَلَ ٱلشَّمۡسَ سِرَاجࣰ ا

a učinil měsíc, v nich světlem a slunce pochodní

Ayah 16

وَٱللَّهُ أَنۢبَتَكُم مِّنَ ٱلۡأَرۡضِ نَبَاتࣰ ا

A Bůh dal vzrůsti vám ze země vzrůstáním

Ayah 17

ثُمَّ يُعِيدُكُمۡ فِيهَا وَيُخۡرِجُكُمۡ إِخۡرَاجࣰ ا

pak dá vám navrátiti se v ni a ven vyvede vás vzkříšením

Ayah 18

وَٱللَّهُ جَعَلَ لَكُمُ ٱلۡأَرۡضَ بِسَاطࣰ ا

Bůh pak jak koberec vám zemi rozprostřel

Ayah 19

لِّتَسۡلُكُواْ مِنۡهَا سُبُلࣰ ا فِجَاجࣰ ا

abyste po ní chodili stezkami širokými.“

Ayah 20

قَالَ نُوحࣱ رَّبِّ إِنَّهُمۡ عَصَوۡنِي وَٱتَّبَعُواْ مَن لَّمۡ يَزِدۡهُ مَالُهُۥ وَوَلَدُهُۥٓ إِلَّا خَسَارࣰ ا

Řekl pak Noe: „Pane můj, zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a děti jediné zkázou je rozmnožili.“

Ayah 21

وَمَكَرُواْ مَكۡرࣰ ا كُبَّارࣰ ا

A lest vylstili velkou

Ayah 22

وَقَالُواْ لَا تَذَرُنَّ ءَالِهَتَكُمۡ وَلَا تَذَرُنَّ وَدࣰّ ا وَلَا سُوَاعࣰ ا وَلَا يَغُوثَ وَيَعُوقَ وَنَسۡرࣰ ا

řkouce: „Neopouštějte božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a Suwá'a, aniž Jaghútse a Ja'úqa a Nasra.“

Ayah 23

وَقَدۡ أَضَلُّواْ كَثِيرࣰ اۖ وَلَا تَزِدِ ٱلظَّٰلِمِينَ إِلَّا ضَلَٰلࣰ ا

Tak v blud zavedli mnohé; v nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen zbloudění

Ayah 24

مِّمَّا خَطِيٓـَٰٔتِهِمۡ أُغۡرِقُواْ فَأُدۡخِلُواْ نَارࣰ ا فَلَمۡ يَجِدُواْ لَهُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ أَنصَارࣰ ا

Za hříchy své potopeni byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha pomocníků

Ayah 25

وَقَالَ نُوحࣱ رَّبِّ لَا تَذَرۡ عَلَى ٱلۡأَرۡضِ مِنَ ٱلۡكَٰفِرِينَ دَيَّارًا

Řekl pak Noe: „Pane můj, neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné

Ayah 26

إِنَّكَ إِن تَذَرۡهُمۡ يُضِلُّواْ عِبَادَكَ وَلَا يَلِدُوٓاْ إِلَّا فَاجِرࣰ ا كَفَّارࣰ ا

neb kdybys ponechal je, zavedli by v blud služebníky tvé a rodili by jen hříšníky, velké nevěrce

Ayah 27

رَّبِّ ٱغۡفِرۡ لِي وَلِوَٰلِدَيَّ وَلِمَن دَخَلَ بَيۡتِيَ مُؤۡمِنࣰ ا وَلِلۡمُؤۡمِنِينَ وَٱلۡمُؤۡمِنَٰتِۖ وَلَا تَزِدِ ٱلظَّٰلِمِينَ إِلَّا تَبَارَۢا

Pane můj, odpusť mi a rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého, jsouce věřícími, jakož i věřícím mužům i ženám; a záhubou rozmnož nepravostné!“

Ayah 28