Súra An-Naba — The Announcement

Súra An-Naba (The Announcement) — 78/114 · 40 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

عَمَّ يَتَسَآءَلُونَ

O čem že navzájem se dotazují

Ayah 1

عَنِ ٱلنَّبَإِ ٱلۡعَظِيمِ

Ohledně ZVĚSTI veliké

Ayah 2

ٱلَّذِي هُمۡ فِيهِ مُخۡتَلِفُونَ

níž (míněním) se rozcházejí

Ayah 3

كَلَّا سَيَعۡلَمُونَ

Vskutku však zvědí

Ayah 4

ثُمَّ كَلَّا سَيَعۡلَمُونَ

Pak opět: vskutku však zvědí

Ayah 5

أَلَمۡ نَجۡعَلِ ٱلۡأَرۡضَ مِهَٰدࣰ ا

Což neučinili jsme zemi pohovkou

Ayah 6

وَٱلۡجِبَالَ أَوۡتَادࣰ ا

a hory (na ní) podpěrou

Ayah 7

وَخَلَقۡنَٰكُمۡ أَزۡوَٰجࣰ ا

A stvořili jsme v párech vás

Ayah 8

وَجَعَلۡنَا نَوۡمَكُمۡ سُبَاتࣰ ا

a spánek učinili jsme vám odpočinkem

Ayah 9

وَجَعَلۡنَا ٱلَّيۡلَ لِبَاسࣰ ا

a noc učinili jsme vám pokrývkou

Ayah 10

وَجَعَلۡنَا ٱلنَّهَارَ مَعَاشࣰ ا

a den učinili jsme vám pro (hledání) živobytí

Ayah 11

وَبَنَيۡنَا فَوۡقَكُمۡ سَبۡعࣰ ا شِدَادࣰ ا

a nad vámi postavili jsme sedmero (nebes) mohutných

Ayah 12

وَجَعَلۡنَا سِرَاجࣰ ا وَهَّاجࣰ ا

a postavili tam svítilnu planoucí

Ayah 13

وَأَنزَلۡنَا مِنَ ٱلۡمُعۡصِرَٰتِ مَآءࣰ ثَجَّاجࣰ ا

a s mračen seslali jsme vodu v hojnosti

Ayah 14

لِّنُخۡرِجَ بِهِۦ حَبࣰّ ا وَنَبَاتࣰ ا

abychom dali ní vzrůsti obilí a bylinám

Ayah 15

وَجَنَّٰتٍ أَلۡفَافًا

a hustě (vzrostlým) zahradám

Ayah 16

إِنَّ يَوۡمَ ٱلۡفَصۡلِ كَانَ مِيقَٰتࣰ ا

Zajisté den rozhodnutí má čas svůj určený

Ayah 17

يَوۡمَ يُنفَخُ فِي ٱلصُّورِ فَتَأۡتُونَ أَفۡوَاجࣰ ا

den, kdy zatroubeno bude v roh a přijdete v zástupech

Ayah 18

وَفُتِحَتِ ٱلسَّمَآءُ فَكَانَتۡ أَبۡوَٰبࣰ ا

a otevřeno bude nebe branami četnými

Ayah 19

وَسُيِّرَتِ ٱلۡجِبَالُ فَكَانَتۡ سَرَابًا

a rozhýbány budou hory, přeludům pouště podobné

Ayah 20

إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتۡ مِرۡصَادࣰ ا

peklo pak bude (lstivě) číhati

Ayah 21

لِّلطَّٰغِينَ مَـَٔابࣰ ا

pro nepravostné obydlí

Ayah 22

لَّٰبِثِينَ فِيهَآ أَحۡقَابࣰ ا

v němž dlíti budou po věky

Ayah 23

لَّا يَذُوقُونَ فِيهَا بَرۡدࣰ ا وَلَا شَرَابًا

chládku v něm neokusí, aniž nápoje

Ayah 24

إِلَّا حَمِيمࣰ ا وَغَسَّاقࣰ ا

jen vodu vroucí a ran hnis

Ayah 25

جَزَآءࣰ وِفَاقًا

odměnu (jistě) případnou

Ayah 26

إِنَّهُمۡ كَانُواْ لَا يَرۡجُونَ حِسَابࣰ ا

Neb nedoufali v den účtů skládání

Ayah 27

وَكَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا كِذَّابࣰ ا

a odmítali znamení naše, lží zvouce je

Ayah 28

وَكُلَّ شَيۡءٍ أَحۡصَيۡنَٰهُ كِتَٰبࣰ ا

Však vše to spočetli jsme, sepsali

Ayah 29

فَذُوقُواْ فَلَن نَّزِيدَكُمۡ إِلَّا عَذَابًا

„Okuste trestu nyní, rozmnožíme vám jen muky (vaše)!“

Ayah 30

إِنَّ لِلۡمُتَّقِينَ مَفَازًا

Však bohabojným dán jest byt blažený

Ayah 31

حَدَآئِقَ وَأَعۡنَٰبࣰ ا

zahrady a vinice

Ayah 32

وَكَوَاعِبَ أَتۡرَابࣰ ا

a (děvy) prsou okrouhlých; jim rovné věkem

Ayah 33

وَكَأۡسࣰ ا دِهَاقࣰ ا

a plné poháry

Ayah 34

لَّا يَسۡمَعُونَ فِيهَا لَغۡوࣰ ا وَلَا كِذَّٰبࣰ ا

tam nebudou slyšet řečí pustých, aniž lží

Ayah 35

جَزَآءࣰ مِّن رَّبِّكَ عَطَآءً حِسَابࣰ ا

odměnou od Pána tvého — dar to stačící

Ayah 36

رَّبِّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَمَا بَيۡنَهُمَا ٱلرَّحۡمَٰنِۖ لَا يَمۡلِكُونَ مِنۡهُ خِطَابࣰ ا

Od Pána nebes a země a všeho, což mezi nimi jest, Milosrdného: však slova od něho nedostanou

Ayah 37

يَوۡمَ يَقُومُ ٱلرُّوحُ وَٱلۡمَلَٰٓئِكَةُ صَفࣰّ اۖ لَّا يَتَكَلَّمُونَ إِلَّا مَنۡ أَذِنَ لَهُ ٱلرَّحۡمَٰنُ وَقَالَ صَوَابࣰ ا

V den, kdy postaví se duch i andělé šikem, nebudou mluviti, vyjma toho, jemuž dovolí Milosrdný, a jenž mluviti bude jen co správno jest

Ayah 38

ذَٰلِكَ ٱلۡيَوۡمُ ٱلۡحَقُّۖ فَمَن شَآءَ ٱتَّخَذَ إِلَىٰ رَبِّهِۦ مَـَٔابًا

Tentoť jest den pravdivý: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí

Ayah 39

إِنَّآ أَنذَرۡنَٰكُمۡ عَذَابࣰ ا قَرِيبࣰ ا يَوۡمَ يَنظُرُ ٱلۡمَرۡءُ مَا قَدَّمَتۡ يَدَاهُ وَيَقُولُ ٱلۡكَافِرُ يَٰلَيۡتَنِي كُنتُ تُرَٰبَۢا

Myť zajisté varovali jsme vás před trestem blízkým: v den, kdy pohlížeti bude člověk na skutky, kupředu poslané rukama jeho a kdy řekne nevěřící: „Kéž byl bych prachem (jen)!“

Ayah 40