Súra Al-Israa — The Night Journey
Súra Al-Israa (The Night Journey) — 17/114 · 111 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
سُبۡحَٰنَ ٱلَّذِيٓ أَسۡرَىٰ بِعَبۡدِهِۦ لَيۡلࣰ ا مِّنَ ٱلۡمَسۡجِدِ ٱلۡحَرَامِ إِلَى ٱلۡمَسۡجِدِ ٱلۡأَقۡصَا ٱلَّذِي بَٰرَكۡنَا حَوۡلَهُۥ لِنُرِيَهُۥ مِنۡ ءَايَٰتِنَآۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلۡبَصِيرُ
Chválen budiž ten, jenž za NOCI PŘENESL služebníka svého z modlitebnice posvátné do modlitebnice nejvzdálenější, jejímuž okruží požehnali jsme, abychom ukázali mu znamení svá: onť zajisté vše slyší a obzírá
Ayah 1وَءَاتَيۡنَا مُوسَى ٱلۡكِتَٰبَ وَجَعَلۡنَٰهُ هُدࣰ ى لِّبَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ أَلَّا تَتَّخِذُواْ مِن دُونِي وَكِيلࣰ ا
A dali jsme Mojžíšovi Knihu a učinili jsme ji vedením SYNŮM ISRAELE, nakázavše jim: „Nebeřte si jiného zastánce vedle mne
Ayah 2ذُرِّيَّةَ مَنۡ حَمَلۡنَا مَعَ نُوحٍۚ إِنَّهُۥ كَانَ عَبۡدࣰ ا شَكُورࣰ ا
potomstvo těch, které na vodách nesli jsme s Noemem: onť zajisté služebníkem byl vděčným!“
Ayah 3وَقَضَيۡنَآ إِلَىٰ بَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ فِي ٱلۡكِتَٰبِ لَتُفۡسِدُنَّ فِي ٱلۡأَرۡضِ مَرَّتَيۡنِ وَلَتَعۡلُنَّ عُلُوࣰّ ا كَبِيرࣰ ا
A usoudili jsme synům Israele v Knize: „Zajisté dvakráte nepravostí naplníte zemi a vzpychnete pýchou velkou.“
Ayah 4فَإِذَا جَآءَ وَعۡدُ أُولَىٰهُمَا بَعَثۡنَا عَلَيۡكُمۡ عِبَادࣰ ا لَّنَآ أُوْلِي بَأۡسࣲ شَدِيدࣲ فَجَاسُواْ خِلَٰلَ ٱلدِّيَارِۚ وَكَانَ وَعۡدࣰ ا مَّفۡعُولࣰ ا
A když naplnila se lhůta první pohrůžky, poslali jsme na vás služebníky své, lid urputnosti velké; i prohledali nejvnitrnější část obydlí vašich: tím stala se hrozba skutkem
Ayah 5ثُمَّ رَدَدۡنَا لَكُمُ ٱلۡكَرَّةَ عَلَيۡهِمۡ وَأَمۡدَدۡنَٰكُم بِأَمۡوَٰلࣲ وَبَنِينَ وَجَعَلۡنَٰكُمۡ أَكۡثَرَ نَفِيرًا
Pak opět dali jsme přijíti řadu na vás, abyste přemohli je; a rozhojnili jsme statky vaše i děti: a učinili jsme vás početnějšími mužstvem
Ayah 6إِنۡ أَحۡسَنتُمۡ أَحۡسَنتُمۡ لِأَنفُسِكُمۡۖ وَإِنۡ أَسَأۡتُمۡ فَلَهَاۚ فَإِذَا جَآءَ وَعۡدُ ٱلۡأٓخِرَةِ لِيَسُـُٔواْ وُجُوهَكُمۡ وَلِيَدۡخُلُواْ ٱلۡمَسۡجِدَ كَمَا دَخَلُوهُ أَوَّلَ مَرَّةࣲ وَلِيُتَبِّرُواْ مَا عَلَوۡاْ تَتۡبِيرًا
(Řekli jsme): „Konáte-li dobro, konáte je pro sebe samy a konáte-li zlo, tedy proti sobě samým.“ A když naplnila se lhůta druhé (pohrůžky, vyslali jsme nepřátele na vás), aby poškodili tváře vaše a vnikli do modlitebnice, jakož byli vnikli do ní po prvé a aby zničili vše dobyté jimi zničením úplným
Ayah 7عَسَىٰ رَبُّكُمۡ أَن يَرۡحَمَكُمۡۚ وَإِنۡ عُدتُّمۡ عُدۡنَاۚ وَجَعَلۡنَا جَهَنَّمَ لِلۡكَٰفِرِينَ حَصِيرًا
Snad Pán váš smiluje se nad vámi: však začnete-li znovu, začneme i my znovu: a učinili jsme peklo pro nevěřící vězením
Ayah 8إِنَّ هَٰذَا ٱلۡقُرۡءَانَ يَهۡدِي لِلَّتِي هِيَ أَقۡوَمُ وَيُبَشِّرُ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ ٱلَّذِينَ يَعۡمَلُونَ ٱلصَّٰلِحَٰتِ أَنَّ لَهُمۡ أَجۡرࣰ ا كَبِيرࣰ ا
Zajisté pak tento Korán vede ke všemu, což nejpřímějším jest a radostnou zvěst oznamuje věřícím, kteří dobré konají skutky, že připravena jest jim odměna velká
Ayah 9وَأَنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِٱلۡأٓخِرَةِ أَعۡتَدۡنَا لَهُمۡ عَذَابًا أَلِيمࣰ ا
zajisté pak těm, kdož nevěří v život budoucí, schystali jsme trest bolestný
Ayah 10وَيَدۡعُ ٱلۡإِنسَٰنُ بِٱلشَّرِّ دُعَآءَهُۥ بِٱلۡخَيۡرِۖ وَكَانَ ٱلۡإِنسَٰنُ عَجُولࣰ ا
Člověk modlí se o zlo stejně jako o dobro, neboť člověk jest ukvapený
Ayah 11وَجَعَلۡنَا ٱلَّيۡلَ وَٱلنَّهَارَ ءَايَتَيۡنِۖ فَمَحَوۡنَآ ءَايَةَ ٱلَّيۡلِ وَجَعَلۡنَآ ءَايَةَ ٱلنَّهَارِ مُبۡصِرَةࣰ لِّتَبۡتَغُواْ فَضۡلࣰ ا مِّن رَّبِّكُمۡ وَلِتَعۡلَمُواْ عَدَدَ ٱلسِّنِينَ وَٱلۡحِسَابَۚ وَكُلَّ شَيۡءࣲ فَصَّلۡنَٰهُ تَفۡصِيلࣰ ا
Učinili jsme noc a den dvěma znameními: a zastínili jsme znamení noci a učinili jsme znamení dne jasně viditelným, abyste mohli získávati si milosti od Pána svého a abyste znali počet roků a sčítání (jich): rozdělili jsme pak všechny věci přesným rozdělením
Ayah 12وَكُلَّ إِنسَٰنٍ أَلۡزَمۡنَٰهُ طَٰٓئِرَهُۥ فِي عُنُقِهِۦۖ وَنُخۡرِجُ لَهُۥ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ كِتَٰبࣰ ا يَلۡقَىٰهُ مَنشُورًا
A každému člověku připevnili jsme osud jeho na šíj: a vytáhneme každému v den vzkříšení knihu, již shledá otevřenou
Ayah 13ٱقۡرَأۡ كِتَٰبَكَ كَفَىٰ بِنَفۡسِكَ ٱلۡيَوۡمَ عَلَيۡكَ حَسِيبࣰ ا
„Čti knihu svou! Sám postačíš si dnes jako súčtovatel proti sobě samému!“
Ayah 14مَّنِ ٱهۡتَدَىٰ فَإِنَّمَا يَهۡتَدِي لِنَفۡسِهِۦۖ وَمَن ضَلَّ فَإِنَّمَا يَضِلُّ عَلَيۡهَاۚ وَلَا تَزِرُ وَازِرَةࣱ وِزۡرَ أُخۡرَىٰۗ وَمَا كُنَّا مُعَذِّبِينَ حَتَّىٰ نَبۡعَثَ رَسُولࣰ ا
A kdožkoliv přijímá (pravé) vedení, jen pro sebe sama tak činí: a kdožkoli v blud zachází, jen proti sobě samému tak činí. Nikterá duše, nesoucí vlastní břímě, nebude obtěžkána břemenem duše druhé a nikdy netrestali jsme, dokud nebyli jsme (předem) vyslali posla
Ayah 15وَإِذَآ أَرَدۡنَآ أَن نُّهۡلِكَ قَرۡيَةً أَمَرۡنَا مُتۡرَفِيهَا فَفَسَقُواْ فِيهَا فَحَقَّ عَلَيۡهَا ٱلۡقَوۡلُ فَدَمَّرۡنَٰهَا تَدۡمِيرࣰ ا
A když chtěli jsme, zahladiti město, dali jsme nařízení svá obyvatelům jeho bohatším zkaženým, (však nepřestali nepravostmi plniti je): i potvrzeno bylo nad městem odsouzení a naprostým zničili jsme je zničením
Ayah 16وَكَمۡ أَهۡلَكۡنَا مِنَ ٱلۡقُرُونِ مِنۢ بَعۡدِ نُوحࣲۗ وَكَفَىٰ بِرَبِّكَ بِذُنُوبِ عِبَادِهِۦ خَبِيرَۢا بَصِيرࣰ ا
A kolik zahubili jsme pokolení po Noemovi! A Pán tvůj dostačitelným jest znatelem a pozorovatelem hříchů služebníků svých
Ayah 17مَّن كَانَ يُرِيدُ ٱلۡعَاجِلَةَ عَجَّلۡنَا لَهُۥ فِيهَا مَا نَشَآءُ لِمَن نُّرِيدُ ثُمَّ جَعَلۡنَا لَهُۥ جَهَنَّمَ يَصۡلَىٰهَا مَذۡمُومࣰ ا مَّدۡحُورࣰ ا
Z těch, kdož baží po tomto rychle mizícím žití, dáme rychle, cožkoliv chceme, komukoliv chceme: však poté schystali jsme mu peklo, v němž sžíhán bude, potupen, zavržen
Ayah 18وَمَنۡ أَرَادَ ٱلۡأٓخِرَةَ وَسَعَىٰ لَهَا سَعۡيَهَا وَهُوَ مُؤۡمِنࣱ فَأُوْلَٰٓئِكَ كَانَ سَعۡيُهُم مَّشۡكُورࣰ ا
ale kdož baží po životě budoucím a snaží se dosíci ho snahou jej hodnou, a jest věřícím — snažení těchto jest bohulibé
Ayah 19كُلࣰّ ا نُّمِدُّ هَٰٓؤُلَآءِ وَهَٰٓؤُلَآءِ مِنۡ عَطَآءِ رَبِّكَۚ وَمَا كَانَ عَطَآءُ رَبِّكَ مَحۡظُورًا
Oběma, těmto i oněm, rozhojníme dary Pána tvého, neboť dary Pána tvého nikomu nebudou odmítnuty
Ayah 20ٱنظُرۡ كَيۡفَ فَضَّلۡنَا بَعۡضَهُمۡ عَلَىٰ بَعۡضࣲۚ وَلَلۡأٓخِرَةُ أَكۡبَرُ دَرَجَٰتࣲ وَأَكۡبَرُ تَفۡضِيلࣰ ا
pohleď, jak dali jsme přednost jedněm nad druhými: však jistotně v životě budoucím větší budou stupně a větší bude rozdíl v přednosti
Ayah 21لَّا تَجۡعَلۡ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ فَتَقۡعُدَ مَذۡمُومࣰ ا مَّخۡذُولࣰ ا
Nestav vedle Boha bohů jiných, abys neupadl v pohanu, opuštění
Ayah 22۞وَقَضَىٰ رَبُّكَ أَلَّا تَعۡبُدُوٓاْ إِلَّآ إِيَّاهُ وَبِٱلۡوَٰلِدَيۡنِ إِحۡسَٰنًاۚ إِمَّا يَبۡلُغَنَّ عِندَكَ ٱلۡكِبَرَ أَحَدُهُمَآ أَوۡ كِلَاهُمَا فَلَا تَقُل لَّهُمَآ أُفࣲّ وَلَا تَنۡهَرۡهُمَا وَقُل لَّهُمَا قَوۡلࣰ ا كَرِيمࣰ ا
A přikázal Pán tvůj, abyste nectili (jiného boha), mimo něho a abyste laskavě chovali se k rodičům, ať již jeden z nich, či oba dospěli stáří v domě tvém. Nemluv k nim „Pfuj,“ aniž hubuj na ně, nýbrž mluv k nim řečí uctivou
Ayah 23وَٱخۡفِضۡ لَهُمَا جَنَاحَ ٱلذُّلِّ مِنَ ٱلرَّحۡمَةِ وَقُل رَّبِّ ٱرۡحَمۡهُمَا كَمَا رَبَّيَانِي صَغِيرࣰ ا
a skloň před nimi křídlo pokory z laskavost a rci: „Pane, buď milostiv jim, tak jako oni vychovali mne za malička.“
Ayah 24رَّبُّكُمۡ أَعۡلَمُ بِمَا فِي نُفُوسِكُمۡۚ إِن تَكُونُواْ صَٰلِحِينَ فَإِنَّهُۥ كَانَ لِلۡأَوَّٰبِينَ غَفُورࣰ ا
Pán váš nejlépe ví o tom, co jest v nitrech vašich: jste-li spravedlivými; onť pak zajisté k těm, kdož kají se, velký jest v odpouštění
Ayah 25وَءَاتِ ذَا ٱلۡقُرۡبَىٰ حَقَّهُۥ وَٱلۡمِسۡكِينَ وَٱبۡنَ ٱلسَّبِيلِ وَلَا تُبَذِّرۡ تَبۡذِيرًا
A dávej příbuzným svým, což přináleží jim, a taktéž nuzným a pocestným a nemarnotratni marnotratně
Ayah 26إِنَّ ٱلۡمُبَذِّرِينَ كَانُوٓاْ إِخۡوَٰنَ ٱلشَّيَٰطِينِۖ وَكَانَ ٱلشَّيۡطَٰنُ لِرَبِّهِۦ كَفُورࣰ ا
neboť marnotratní bratry jsou Satana a Satan byl vůči Pánu svému vzdorný
Ayah 27وَإِمَّا تُعۡرِضَنَّ عَنۡهُمُ ٱبۡتِغَآءَ رَحۡمَةࣲ مِّن رَّبِّكَ تَرۡجُوهَا فَقُل لَّهُمۡ قَوۡلࣰ ا مَّيۡسُورࣰ ا
však odstraníš-li se od nich, sám snaže se získati podílu z milosrdenství Pána svého, jejž dosáhnouti doufáš, aspoň rci jim slovo útěšné
Ayah 28وَلَا تَجۡعَلۡ يَدَكَ مَغۡلُولَةً إِلَىٰ عُنُقِكَ وَلَا تَبۡسُطۡهَا كُلَّ ٱلۡبَسۡطِ فَتَقۡعُدَ مَلُومࣰ ا مَّحۡسُورًا
Neklaď ruky své přivázané za krk, aniž otvírej ji dokořán, abys v hanu neupadl a bídu
Ayah 29إِنَّ رَبَّكَ يَبۡسُطُ ٱلرِّزۡقَ لِمَن يَشَآءُ وَيَقۡدِرُۚ إِنَّهُۥ كَانَ بِعِبَادِهِۦ خَبِيرَۢا بَصِيرࣰ ا
Zajisté Pán tvůj buď otevřenou rukou popřává darů svých, komu chce, aneb odměřuje je, neboť on ohledně služebníků svých dobře jest zpraven a pozoruje je
Ayah 30وَلَا تَقۡتُلُوٓاْ أَوۡلَٰدَكُمۡ خَشۡيَةَ إِمۡلَٰقࣲۖ نَّحۡنُ نَرۡزُقُهُمۡ وَإِيَّاكُمۡۚ إِنَّ قَتۡلَهُمۡ كَانَ خِطۡـࣰٔ ا كَبِيرࣰ ا
A nezabíjejte dítek svých ze strachu před nedostatkem: obživíme je i vás: v pravdě ubíjení jich jest hříchem velkým
Ayah 31وَلَا تَقۡرَبُواْ ٱلزِّنَىٰٓۖ إِنَّهُۥ كَانَ فَٰحِشَةࣰ وَسَآءَ سَبِيلࣰ ا
A nepřibližujte se cizoložství, neboť smilstvem jest a špatnou cestou
Ayah 32وَلَا تَقۡتُلُواْ ٱلنَّفۡسَ ٱلَّتِي حَرَّمَ ٱللَّهُ إِلَّا بِٱلۡحَقِّۗ وَمَن قُتِلَ مَظۡلُومࣰ ا فَقَدۡ جَعَلۡنَا لِوَلِيِّهِۦ سُلۡطَٰنࣰ ا فَلَا يُسۡرِف فِّي ٱلۡقَتۡلِۖ إِنَّهُۥ كَانَ مَنصُورࣰ ا
A nezabíjejte osoby, kterou Bůh zapověděl vám zabíjeti, vyjma po právu: a kdožkoli zabil by nespravedlivě, tu dali jsme blízkému příbuznému zabitého moc (odvety): však nechť nedopustí se výstřednosti v zabití, jinak vinník najde opět proti němu pomocníky
Ayah 33وَلَا تَقۡرَبُواْ مَالَ ٱلۡيَتِيمِ إِلَّا بِٱلَّتِي هِيَ أَحۡسَنُ حَتَّىٰ يَبۡلُغَ أَشُدَّهُۥۚ وَأَوۡفُواْ بِٱلۡعَهۡدِۖ إِنَّ ٱلۡعَهۡدَ كَانَ مَسۡـُٔولࣰ ا
A nedotýkejte se jmění sirotka, vyjma ve způsobu nejlepším, dokud nedosáhne dospělosti: a dodržujte závazky své, neboť za závazek bude dlužno zodpovídat se
Ayah 34وَأَوۡفُواْ ٱلۡكَيۡلَ إِذَا كِلۡتُمۡ وَزِنُواْ بِٱلۡقِسۡطَاسِ ٱلۡمُسۡتَقِيمِۚ ذَٰلِكَ خَيۡرࣱ وَأَحۡسَنُ تَأۡوِيلࣰ ا
A dodržujte správně míru, když měříte a važte váhou přímou: toto jest lépe pro vás a nejlepším rozhodnutím
Ayah 35وَلَا تَقۡفُ مَا لَيۡسَ لَكَ بِهِۦ عِلۡمٌۚ إِنَّ ٱلسَّمۡعَ وَٱلۡبَصَرَ وَٱلۡفُؤَادَ كُلُّ أُوْلَٰٓئِكَ كَانَ عَنۡهُ مَسۡـُٔولࣰ ا
A nenásleduj toho, o čem nemáš vědění: zajisté ze sluchu, zraku a (citu) srdce — ze všech těchto bude dlužno zodpovídati se
Ayah 36وَلَا تَمۡشِ فِي ٱلۡأَرۡضِ مَرَحًاۖ إِنَّكَ لَن تَخۡرِقَ ٱلۡأَرۡضَ وَلَن تَبۡلُغَ ٱلۡجِبَالَ طُولࣰ ا
A nevykračuj si pyšně po zemi, neboť nelze ti rozpoltiti zemi, aniž dosíci vrchu hor (svou) výškou
Ayah 37كُلُّ ذَٰلِكَ كَانَ سَيِّئُهُۥ عِندَ رَبِّكَ مَكۡرُوهࣰ ا
vše to špatností jest u Pána tvého, jemu odpornou
Ayah 38ذَٰلِكَ مِمَّآ أَوۡحَىٰٓ إِلَيۡكَ رَبُّكَ مِنَ ٱلۡحِكۡمَةِۗ وَلَا تَجۡعَلۡ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ فَتُلۡقَىٰ فِي جَهَنَّمَ مَلُومࣰ ا مَّدۡحُورًا
Toto jest částí toho, což vnuknul ti Pán tvůj z moudrosti: i nestav vedle Boha bohů jiných, abys nebyl vržen v peklo, pohaněn, zavržen
Ayah 39أَفَأَصۡفَىٰكُمۡ رَبُّكُم بِٱلۡبَنِينَ وَٱتَّخَذَ مِنَ ٱلۡمَلَٰٓئِكَةِ إِنَٰثًاۚ إِنَّكُمۡ لَتَقُولُونَ قَوۡلًا عَظِيمࣰ ا
Či snad vybral si vás Bůh za syny a vzal si z andělů ženy? Zajisté mluvíte slova údivná
Ayah 40وَلَقَدۡ صَرَّفۡنَا فِي هَٰذَا ٱلۡقُرۡءَانِ لِيَذَّكَّرُواْ وَمَا يَزِيدُهُمۡ إِلَّا نُفُورࣰ ا
A rozmanitými učinili jsme napomenutí tohoto Koránu, aby přemýšleli o nich, však tím rozmnoženo jest pouze prchání jejich
Ayah 41قُل لَّوۡ كَانَ مَعَهُۥٓ ءَالِهَةࣱ كَمَا يَقُولُونَ إِذࣰ ا لَّٱبۡتَغَوۡاْ إِلَىٰ ذِي ٱلۡعَرۡشِ سَبِيلࣰ ا
Rci : „Kdyby byli vedle Boha bohové jiní, jak díte, tehdy snažili by se nalézti záminku proti pánu trůnu
Ayah 42سُبۡحَٰنَهُۥ وَتَعَٰلَىٰ عَمَّا يَقُولُونَ عُلُوࣰّ ا كَبِيرࣰ ا
však při slávě jeho, on daleko povýšen jest nad to, co přirčujete mu, povýšením velkým
Ayah 43تُسَبِّحُ لَهُ ٱلسَّمَٰوَٰتُ ٱلسَّبۡعُ وَٱلۡأَرۡضُ وَمَن فِيهِنَّۚ وَإِن مِّن شَيۡءٍ إِلَّا يُسَبِّحُ بِحَمۡدِهِۦ وَلَٰكِن لَّا تَفۡقَهُونَ تَسۡبِيحَهُمۡۚ إِنَّهُۥ كَانَ حَلِيمًا غَفُورࣰ ا
Ve chvále jeho vyvyšují jej sedmerá nebesa i země a cožkoliv na nich jest: a není věci, jež nevyvyšovala by jej ve chvále jeho; však vy nechápete slov chvály jejich. Bůh pak laskav jest a velký v odpuštění.“
Ayah 44وَإِذَا قَرَأۡتَ ٱلۡقُرۡءَانَ جَعَلۡنَا بَيۡنَكَ وَبَيۡنَ ٱلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِٱلۡأٓخِرَةِ حِجَابࣰ ا مَّسۡتُورࣰ ا
Když čteš Korán, stavíme mezi tebou a těmi, kdož nevěří v život posmrtný, závoj rozestřený
Ayah 45وَجَعَلۡنَا عَلَىٰ قُلُوبِهِمۡ أَكِنَّةً أَن يَفۡقَهُوهُ وَفِيٓ ءَاذَانِهِمۡ وَقۡرࣰ اۚ وَإِذَا ذَكَرۡتَ رَبَّكَ فِي ٱلۡقُرۡءَانِ وَحۡدَهُۥ وَلَّوۡاْ عَلَىٰٓ أَدۡبَٰرِهِمۡ نُفُورࣰ ا
a pokládáme na srdce jejich clony, aby nechápali jej, a do uší jejich tíhu vkládáme: a když jmenuješ Pána svého v Koránu jako Jediného, obracejí se zády svými v útěku
Ayah 46نَّحۡنُ أَعۡلَمُ بِمَا يَسۡتَمِعُونَ بِهِۦٓ إِذۡ يَسۡتَمِعُونَ إِلَيۡكَ وَإِذۡ هُمۡ نَجۡوَىٰٓ إِذۡ يَقُولُ ٱلظَّٰلِمُونَ إِن تَتَّبِعُونَ إِلَّا رَجُلࣰ ا مَّسۡحُورًا
My nejlépe víme s jakým úmyslem naslouchají, když naslouchají ti, a když šeptají si a když říkají nepravostní: „V pravdě následujete jen muže očarovaného.“
Ayah 47ٱنظُرۡ كَيۡفَ ضَرَبُواْ لَكَ ٱلۡأَمۡثَالَ فَضَلُّواْ فَلَا يَسۡتَطِيعُونَ سَبِيلࣰ ا
Pohleď, jaká ohledně tebe činí podobenství! Však zbloudili, a nejsou s to, (aby nalezli) stezku
Ayah 48وَقَالُوٓاْ أَءِذَا كُنَّا عِظَٰمࣰ ا وَرُفَٰتًا أَءِنَّا لَمَبۡعُوثُونَ خَلۡقࣰ ا جَدِيدࣰ ا
A říkají: „Zdaž až budeme kosti a prach, budeme vzkříšeni ve stvoření novém?“
Ayah 49۞قُلۡ كُونُواْ حِجَارَةً أَوۡ حَدِيدًا
Rci: „Ano, i kdybyste byli kamení neb železo
Ayah 50أَوۡ خَلۡقࣰ ا مِّمَّا يَكۡبُرُ فِي صُدُورِكُمۡۚ فَسَيَقُولُونَ مَن يُعِيدُنَاۖ قُلِ ٱلَّذِي فَطَرَكُمۡ أَوَّلَ مَرَّةࣲۚ فَسَيُنۡغِضُونَ إِلَيۡكَ رُءُوسَهُمۡ وَيَقُولُونَ مَتَىٰ هُوَۖ قُلۡ عَسَىٰٓ أَن يَكُونَ قَرِيبࣰ ا
anebo stvořením z těch, (jichž vzkříšení) ještě nemožnějším (připadá vám) v nitrech vašich.“ I řeknou: „A kdo vrátí nás k životu?“ Rci: „Onen, jenž stvořil vás prvé.“ I potřásati budou nad tebou hlavami svými, řkouce: „Kdy to bude?“ Rci: „Možná, že bude to v brzku
Ayah 51يَوۡمَ يَدۡعُوكُمۡ فَتَسۡتَجِيبُونَ بِحَمۡدِهِۦ وَتَظُنُّونَ إِن لَّبِثۡتُمۡ إِلَّا قَلِيلࣰ ا
V den, kdy zavolá vás Bůh a odpovíte mu voláním chvály jeho a domnívati budete se, že dleli jste v hrobě pouze maličko.“
Ayah 52وَقُل لِّعِبَادِي يَقُولُواْ ٱلَّتِي هِيَ أَحۡسَنُۚ إِنَّ ٱلشَّيۡطَٰنَ يَنزَغُ بَيۡنَهُمۡۚ إِنَّ ٱلشَّيۡطَٰنَ كَانَ لِلۡإِنسَٰنِ عَدُوࣰّ ا مُّبِينࣰ ا
A rci služebníkům mým, aby mluvili jen způsobem nejlepším, neboť Satan jinak rozbroje by způsobil mezi nimi: zajisté pak Satan člověku jest nepřítelem zjevným
Ayah 53رَّبُّكُمۡ أَعۡلَمُ بِكُمۡۖ إِن يَشَأۡ يَرۡحَمۡكُمۡ أَوۡ إِن يَشَأۡ يُعَذِّبۡكُمۡۚ وَمَآ أَرۡسَلۡنَٰكَ عَلَيۡهِمۡ وَكِيلࣰ ا
Pán váš nejlépe ví vše ohledně vás: bude-li chtíti, slituje se nad vámi, a bude-li chtíti, potřesce vás a neposlali jsme tě, abys nad nimi byl poručníkem
Ayah 54وَرَبُّكَ أَعۡلَمُ بِمَن فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۗ وَلَقَدۡ فَضَّلۡنَا بَعۡضَ ٱلنَّبِيِّـۧنَ عَلَىٰ بَعۡضࣲۖ وَءَاتَيۡنَا دَاوُۥدَ زَبُورࣰ ا
A Pán tvůj nejlépe ví, co na nebi jest a na zemi: a vyznamenali jsme některé proroky nad druhé: a dali jsme Davidovi (knihu) žalmů
Ayah 55قُلِ ٱدۡعُواْ ٱلَّذِينَ زَعَمۡتُم مِّن دُونِهِۦ فَلَا يَمۡلِكُونَ كَشۡفَ ٱلضُّرِّ عَنكُمۡ وَلَا تَحۡوِيلًا
Rci: „Zavolejte na ty, které jste si vymyslili vedle Boha a shledáte, že nebudou moci zbaviti vás protivenství, aniž odvrátiti je
Ayah 56أُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ يَدۡعُونَ يَبۡتَغُونَ إِلَىٰ رَبِّهِمُ ٱلۡوَسِيلَةَ أَيُّهُمۡ أَقۡرَبُ وَيَرۡجُونَ رَحۡمَتَهُۥ وَيَخَافُونَ عَذَابَهُۥٓۚ إِنَّ عَذَابَ رَبِّكَ كَانَ مَحۡذُورࣰ ا
Ti, které vzýváte, sami přejí si, aby dostati se mohli k Pánu svému každý co možná nejblíže, a prosí o slitování jeho a bojí se trestu jeho: trest pak Pána tvého jest obávání hodný.“
Ayah 57وَإِن مِّن قَرۡيَةٍ إِلَّا نَحۡنُ مُهۡلِكُوهَا قَبۡلَ يَوۡمِ ٱلۡقِيَٰمَةِ أَوۡ مُعَذِّبُوهَا عَذَابࣰ ا شَدِيدࣰ اۚ كَانَ ذَٰلِكَ فِي ٱلۡكِتَٰبِ مَسۡطُورࣰ ا
A není města, jež nezahubili bychom přede dnem vzkříšení, anebo nepotrestali bychom je trestem přísným: totoť v Knize psáno jest (věčné)
Ayah 58وَمَا مَنَعَنَآ أَن نُّرۡسِلَ بِٱلۡأٓيَٰتِ إِلَّآ أَن كَذَّبَ بِهَا ٱلۡأَوَّلُونَۚ وَءَاتَيۡنَا ثَمُودَ ٱلنَّاقَةَ مُبۡصِرَةࣰ فَظَلَمُواْ بِهَاۚ وَمَا نُرۡسِلُ بِٱلۡأٓيَٰتِ إِلَّا تَخۡوِيفࣰ ا
A nic nebránilo nám, abychom poslali tě se znameními, leda to, že lživými nazývali je národové předešlí. Neb dali jsme (kmeni) Tsemúd velbloudici jasně viditelnou a nepravost spáchali na ní: i neposíláme proroků se znameními, leda pro postrašení
Ayah 59وَإِذۡ قُلۡنَا لَكَ إِنَّ رَبَّكَ أَحَاطَ بِٱلنَّاسِۚ وَمَا جَعَلۡنَا ٱلرُّءۡيَا ٱلَّتِيٓ أَرَيۡنَٰكَ إِلَّا فِتۡنَةࣰ لِّلنَّاسِ وَٱلشَّجَرَةَ ٱلۡمَلۡعُونَةَ فِي ٱلۡقُرۡءَانِۚ وَنُخَوِّفُهُمۡ فَمَا يَزِيدُهُمۡ إِلَّا طُغۡيَٰنࣰ ا كَبِيرࣰ ا
A (pomni), když řekli jsme ti: „Zajisté Bůh obklopuje lidstvo se všech stran“: a učinili jsme vidění, které jsme ti ukázali, pouze jako příčinu rozkolu mezi lidmi a taktéž i strom proklatý v Koránu: a strašíme je; však tím rozmnoženo jest v nich jen bloudění velké
Ayah 60وَإِذۡ قُلۡنَا لِلۡمَلَٰٓئِكَةِ ٱسۡجُدُواْ لِأٓدَمَ فَسَجَدُوٓاْ إِلَّآ إِبۡلِيسَ قَالَ ءَأَسۡجُدُ لِمَنۡ خَلَقۡتَ طِينࣰ ا
A když řekli jsme andělům: „Padněte na tváře své před Adamem,“ a učinili tak, vyjma Iblíse, jenž řekl: „Zdaž padnu na tvář svou před nějakým, jejž stvořil jsi z hlíny?“
Ayah 61قَالَ أَرَءَيۡتَكَ هَٰذَا ٱلَّذِي كَرَّمۡتَ عَلَيَّ لَئِنۡ أَخَّرۡتَنِ إِلَىٰ يَوۡمِ ٱلۡقِيَٰمَةِ لَأَحۡتَنِكَنَّ ذُرِّيَّتَهُۥٓ إِلَّا قَلِيلࣰ ا
Řekl (dále): „Vidíš onoho, jejž poctil jsi výše mne? V pravdě, poshovíš-li mi do dne zmrtvýchvstání, vyhladím potomstvo jeho vyjma několika málo.“
Ayah 62قَالَ ٱذۡهَبۡ فَمَن تَبِعَكَ مِنۡهُمۡ فَإِنَّ جَهَنَّمَ جَزَآؤُكُمۡ جَزَآءࣰ مَّوۡفُورࣰ ا
Řekl Bůh: „Odejdi: a kdož následovati tě bude z nich, zajisté peklo bude odměnou jejich, odměnou hojnou
Ayah 63وَٱسۡتَفۡزِزۡ مَنِ ٱسۡتَطَعۡتَ مِنۡهُم بِصَوۡتِكَ وَأَجۡلِبۡ عَلَيۡهِم بِخَيۡلِكَ وَرَجِلِكَ وَشَارِكۡهُمۡ فِي ٱلۡأَمۡوَٰلِ وَٱلۡأَوۡلَٰدِ وَعِدۡهُمۡۚ وَمَا يَعِدُهُمُ ٱلشَّيۡطَٰنُ إِلَّا غُرُورًا
Vab tedy, koho budeš moci z nich, hlasem svým: útoč na ně jízdou svou i pěchotou svou, buď společníkem jejich v bohatství a dětech jejich a čiň jim sliby: Satan pak, slibuje jim pouze přeludy
Ayah 64إِنَّ عِبَادِي لَيۡسَ لَكَ عَلَيۡهِمۡ سُلۡطَٰنࣱۚ وَكَفَىٰ بِرَبِّكَ وَكِيلࣰ ا
Však nad služebníky mými nebudeš míti moci: a Bůh postačitelným jest jim ochráncem.“
Ayah 65رَّبُّكُمُ ٱلَّذِي يُزۡجِي لَكُمُ ٱلۡفُلۡكَ فِي ٱلۡبَحۡرِ لِتَبۡتَغُواْ مِن فَضۡلِهِۦٓۚ إِنَّهُۥ كَانَ بِكُمۡ رَحِيمࣰ ا
Pán váš jest to, jenž dává plouti loděm vašim na moři, abyste hledati mohli podílu z milosti jeho: onť zajisté k vám jest slitovný
Ayah 66وَإِذَا مَسَّكُمُ ٱلضُّرُّ فِي ٱلۡبَحۡرِ ضَلَّ مَن تَدۡعُونَ إِلَّآ إِيَّاهُۖ فَلَمَّا نَجَّىٰكُمۡ إِلَى ٱلۡبَرِّ أَعۡرَضۡتُمۡۚ وَكَانَ ٱلۡإِنسَٰنُ كَفُورًا
Když neštěstí zastihne vás na moři, ztratí se vám ti, které vzýváte: pouze On slyší vás: však když zachrání vás a přivede na souš, odvrátíte se od něho, zajisté člověk jest vzdorný
Ayah 67أَفَأَمِنتُمۡ أَن يَخۡسِفَ بِكُمۡ جَانِبَ ٱلۡبَرِّ أَوۡ يُرۡسِلَ عَلَيۡكُمۡ حَاصِبࣰ ا ثُمَّ لَا تَجِدُواْ لَكُمۡ وَكِيلًا
Zdaž bezpečni se cítíte před tím, že nerozpoltí pod vámi strany souše anebo nepošle na vás smršť písečnou? Pak jistě nenaleznete ochránce
Ayah 68أَمۡ أَمِنتُمۡ أَن يُعِيدَكُمۡ فِيهِ تَارَةً أُخۡرَىٰ فَيُرۡسِلَ عَلَيۡكُمۡ قَاصِفࣰ ا مِّنَ ٱلرِّيحِ فَيُغۡرِقَكُم بِمَا كَفَرۡتُمۡ ثُمَّ لَا تَجِدُواْ لَكُمۡ عَلَيۡنَا بِهِۦ تَبِيعࣰ ا
Aneb bezpečni se cítíte před tím, že nevrhne vás do moře opět a nepošle na vás vítr bouřný a nepotopí vás za vzdornost vaši? Pak zajisté nenaleznete proti nám pomocníka
Ayah 69۞وَلَقَدۡ كَرَّمۡنَا بَنِيٓ ءَادَمَ وَحَمَلۡنَٰهُمۡ فِي ٱلۡبَرِّ وَٱلۡبَحۡرِ وَرَزَقۡنَٰهُم مِّنَ ٱلطَّيِّبَٰتِ وَفَضَّلۡنَٰهُمۡ عَلَىٰ كَثِيرࣲ مِّمَّنۡ خَلَقۡنَا تَفۡضِيلࣰ ا
Milostí zahrnuli jsme přece lidstvo: nosili jsme je po souši i po moři a výživou dali jim dobré věci a vyznamenali jsme je nad mnohými ze stvoření našich vyznamenáním velkým
Ayah 70يَوۡمَ نَدۡعُواْ كُلَّ أُنَاسِۭ بِإِمَٰمِهِمۡۖ فَمَنۡ أُوتِيَ كِتَٰبَهُۥ بِيَمِينِهِۦ فَأُوْلَٰٓئِكَ يَقۡرَءُونَ كِتَٰبَهُمۡ وَلَا يُظۡلَمُونَ فَتِيلࣰ ا
Jednoho dne svoláme všechno lidstvo s vůdci jeho: a komužkoli dána byla kniha jeho do pravice jeho, tito čísti budou z knihy své a nikdo nebude zkrácen ani o to, co vlákénko obnáší
Ayah 71وَمَن كَانَ فِي هَٰذِهِۦٓ أَعۡمَىٰ فَهُوَ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ أَعۡمَىٰ وَأَضَلُّ سَبِيلࣰ ا
A kdožkoli byl v tomto životě slepým, bude slepým i v životě budoucím a ještě dále zbloudí od stezky (pravé)
Ayah 72وَإِن كَادُواْ لَيَفۡتِنُونَكَ عَنِ ٱلَّذِيٓ أَوۡحَيۡنَآ إِلَيۡكَ لِتَفۡتَرِيَ عَلَيۡنَا غَيۡرَهُۥۖ وَإِذࣰ ا لَّٱتَّخَذُوكَ خَلِيلࣰ ا
A málem by tě byli zvábili, abys odchýlil se od toho, co vnuknuli jsme ti a abys vymyslil cos jiného na náš účet: a pak jistě byli by si tě vzali za přítele
Ayah 73وَلَوۡلَآ أَن ثَبَّتۡنَٰكَ لَقَدۡ كِدتَّ تَرۡكَنُ إِلَيۡهِمۡ شَيۡـࣰٔ ا قَلِيلًا
A kdybychom nebyli bývali tě utvrdili ve stanovisku tvém, byl bys málem již přichýlil se k nim něco málo
Ayah 74إِذࣰ ا لَّأَذَقۡنَٰكَ ضِعۡفَ ٱلۡحَيَوٰةِ وَضِعۡفَ ٱلۡمَمَاتِ ثُمَّ لَا تَجِدُ لَكَ عَلَيۡنَا نَصِيرࣰ ا
Tehdy byli bychom dali ti okusiti útrap života i útrap smrti a nebyl bys pak našel proti nám pomocníka
Ayah 75وَإِن كَادُواْ لَيَسۡتَفِزُّونَكَ مِنَ ٱلۡأَرۡضِ لِيُخۡرِجُوكَ مِنۡهَاۖ وَإِذࣰ ا لَّا يَلۡبَثُونَ خِلَٰفَكَ إِلَّا قَلِيلࣰ ا
A málem by tě byli přinutili k vyjití ze země, aby tak vyhnali tě z ní: však po tvém odchodu nebyli by sami v ní zůstali, leda maličko
Ayah 76سُنَّةَ مَن قَدۡ أَرۡسَلۡنَا قَبۡلَكَ مِن رُّسُلِنَاۖ وَلَا تَجِدُ لِسُنَّتِنَا تَحۡوِيلًا
Stejně tak dálo se s proroky, jež poslali jsme před tebou a nenalezneš ve zvyklostech našich odchylky
Ayah 77أَقِمِ ٱلصَّلَوٰةَ لِدُلُوكِ ٱلشَّمۡسِ إِلَىٰ غَسَقِ ٱلَّيۡلِ وَقُرۡءَانَ ٱلۡفَجۡرِۖ إِنَّ قُرۡءَانَ ٱلۡفَجۡرِ كَانَ مَشۡهُودࣰ ا
Zachovávej modlitbu při zapadání slunce až do ztemnění nočního: a (taktéž) čtení jitřní, neboť čtení jitřní svědky své má
Ayah 78وَمِنَ ٱلَّيۡلِ فَتَهَجَّدۡ بِهِۦ نَافِلَةࣰ لَّكَ عَسَىٰٓ أَن يَبۡعَثَكَ رَبُّكَ مَقَامࣰ ا مَّحۡمُودࣰ ا
a bdi v něm za noci, nadbytečnou horlivostí ve svůj prospěch: snad povznese tě Pán tvůj za to na stupeň vznešený
Ayah 79وَقُل رَّبِّ أَدۡخِلۡنِي مُدۡخَلَ صِدۡقࣲ وَأَخۡرِجۡنِي مُخۡرَجَ صِدۡقࣲ وَٱجۡعَل لِّي مِن لَّدُنكَ سُلۡطَٰنࣰ ا نَّصِيرࣰ ا
A rci: „Pane můj, dej vstoupiti mi vstoupením čestným a dej vyjíti mi vyjitím čestným a vzbuď pro mne od sebe moc pomocnou.“
Ayah 80وَقُلۡ جَآءَ ٱلۡحَقُّ وَزَهَقَ ٱلۡبَٰطِلُۚ إِنَّ ٱلۡبَٰطِلَ كَانَ زَهُوقࣰ ا
A rci: „Přišla pravda a zmizel klam: zajisté klam jest věcí mizivou.“
Ayah 81وَنُنَزِّلُ مِنَ ٱلۡقُرۡءَانِ مَا هُوَ شِفَآءࣱ وَرَحۡمَةࣱ لِّلۡمُؤۡمِنِينَ وَلَا يَزِيدُ ٱلظَّٰلِمِينَ إِلَّا خَسَارࣰ ا
A sesíláme z Koránu, cožkoliv lékem jest a milosrdenstvím věřícím, však nepravostným přispěje pouze k větší záhubě
Ayah 82وَإِذَآ أَنۡعَمۡنَا عَلَى ٱلۡإِنسَٰنِ أَعۡرَضَ وَنَـَٔا بِجَانِبِهِۦ وَإِذَا مَسَّهُ ٱلشَّرُّ كَانَ يَـُٔوسࣰ ا
A když milosti popřejeme člověku, odvrací se a poodchází stranou: však když zlo dotkne se jej, jest zoufalý
Ayah 83قُلۡ كُلࣱّ يَعۡمَلُ عَلَىٰ شَاكِلَتِهِۦ فَرَبُّكُمۡ أَعۡلَمُ بِمَنۡ هُوَ أَهۡدَىٰ سَبِيلࣰ ا
Rci: „Každý jedná podle způsobu svého a Pán váš nejlépe ví, kdo na nejlepší nalézá se stezce.“
Ayah 84وَيَسۡـَٔلُونَكَ عَنِ ٱلرُّوحِۖ قُلِ ٱلرُّوحُ مِنۡ أَمۡرِ رَبِّي وَمَآ أُوتِيتُم مِّنَ ٱلۡعِلۡمِ إِلَّا قَلِيلࣰ ا
A dotazovati se budou tě ohledně ducha. Rci: „Duch přichází z rozkazu božího: a nebylo dáno vám z vědění, vyjma maličko.“
Ayah 85وَلَئِن شِئۡنَا لَنَذۡهَبَنَّ بِٱلَّذِيٓ أَوۡحَيۡنَآ إِلَيۡكَ ثُمَّ لَا تَجِدُ لَكَ بِهِۦ عَلَيۡنَا وَكِيلًا
A kdybychom chtěli, mohli bychom jistotně dát zmizeti tomu, co vnukli jsme ti: a pak nenasel bys, kdo v té věci byl by tobě proti nám ochráncem
Ayah 86إِلَّا رَحۡمَةࣰ مِّن رَّبِّكَۚ إِنَّ فَضۡلَهُۥ كَانَ عَلَيۡكَ كَبِيرࣰ ا
leda z milosrdenství od Pána tvého: neboť milost jeho vůči tobě zajisté jest velká
Ayah 87قُل لَّئِنِ ٱجۡتَمَعَتِ ٱلۡإِنسُ وَٱلۡجِنُّ عَلَىٰٓ أَن يَأۡتُواْ بِمِثۡلِ هَٰذَا ٱلۡقُرۡءَانِ لَا يَأۡتُونَ بِمِثۡلِهِۦ وَلَوۡ كَانَ بَعۡضُهُمۡ لِبَعۡضࣲ ظَهِيرࣰ ا
Rci: „Kdyby shromáždili se lidé a Džinnové s úmyslem vytvořiti cos rovného tomuto Koránu, nevytvořili by mu rovného, i kdyby navzájem si byli pomocníky
Ayah 88وَلَقَدۡ صَرَّفۡنَا لِلنَّاسِ فِي هَٰذَا ٱلۡقُرۡءَانِ مِن كُلِّ مَثَلࣲ فَأَبَىٰٓ أَكۡثَرُ ٱلنَّاسِ إِلَّا كُفُورࣰ ا
A předvedli jsme v tomto Koránu lidem rozmanitost ze všech podobenství, však odmítla většina lidí vše, vyjma nevíry
Ayah 89وَقَالُواْ لَن نُّؤۡمِنَ لَكَ حَتَّىٰ تَفۡجُرَ لَنَا مِنَ ٱلۡأَرۡضِ يَنۢبُوعًا
A řekli : „Neuvěříme ti, dokud nedáš vytrysknouti nám ze země prameni
Ayah 90أَوۡ تَكُونَ لَكَ جَنَّةࣱ مِّن نَّخِيلࣲ وَعِنَبࣲ فَتُفَجِّرَ ٱلۡأَنۡهَٰرَ خِلَٰلَهَا تَفۡجِيرًا
aneb dokud nebudeš míti zahradu datlovníků a révy vinné a nedáš vyvírati řekám ve středu jejím vyvíráním
Ayah 91أَوۡ تُسۡقِطَ ٱلسَّمَآءَ كَمَا زَعَمۡتَ عَلَيۡنَا كِسَفًا أَوۡ تَأۡتِيَ بِٱللَّهِ وَٱلۡمَلَٰٓئِكَةِ قَبِيلًا
aneb nedáš spadnouti na nás nebesa, jak tvrdil's, po kusech, aneb nepředvedeš Boha a anděly co ručitele
Ayah 92أَوۡ يَكُونَ لَكَ بَيۡتࣱ مِّن زُخۡرُفٍ أَوۡ تَرۡقَىٰ فِي ٱلسَّمَآءِ وَلَن نُّؤۡمِنَ لِرُقِيِّكَ حَتَّىٰ تُنَزِّلَ عَلَيۡنَا كِتَٰبࣰ ا نَّقۡرَؤُهُۥۗ قُلۡ سُبۡحَانَ رَبِّي هَلۡ كُنتُ إِلَّا بَشَرࣰ ا رَّسُولࣰ ا
aneb nebudeš míti dům pozlacený, aneb nevystoupíš na nebesa: a neuvěříme ve vystoupení tvé, dokud nesešleš nám dolů knihu, již čísti bychom mohli.“ Rci: „Chválen budiž Pán můj! Zdaž jiného což jsem, než člověkem, poslem?“
Ayah 93وَمَا مَنَعَ ٱلنَّاسَ أَن يُؤۡمِنُوٓاْ إِذۡ جَآءَهُمُ ٱلۡهُدَىٰٓ إِلَّآ أَن قَالُوٓاْ أَبَعَثَ ٱللَّهُ بَشَرࣰ ا رَّسُولࣰ ا
A co zabraňuje lidem, aby věřili, když přišlo jim (dobré) vedení, leda to, že říkají: „Zdaž poslal Bůh člověka co posla?“
Ayah 94قُل لَّوۡ كَانَ فِي ٱلۡأَرۡضِ مَلَٰٓئِكَةࣱ يَمۡشُونَ مُطۡمَئِنِّينَ لَنَزَّلۡنَا عَلَيۡهِم مِّنَ ٱلسَّمَآءِ مَلَكࣰ ا رَّسُولࣰ ا
Rci: „Kdyby žili na zemi andělé a chodili po ní v poklidu, jistě bychom byli seslali jim s nebe anděla co posla.“
Ayah 95قُلۡ كَفَىٰ بِٱللَّهِ شَهِيدَۢا بَيۡنِي وَبَيۡنَكُمۡۚ إِنَّهُۥ كَانَ بِعِبَادِهِۦ خَبِيرَۢا بَصِيرࣰ ا
Rci: „Bůh postačitelným jest svědkem mezi mnou a vámi, neboť on zajisté dobře zpraven jest o služebnících svých a pozoruje je.“
Ayah 96وَمَن يَهۡدِ ٱللَّهُ فَهُوَ ٱلۡمُهۡتَدِۖ وَمَن يُضۡلِلۡ فَلَن تَجِدَ لَهُمۡ أَوۡلِيَآءَ مِن دُونِهِۦۖ وَنَحۡشُرُهُمۡ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمۡ عُمۡيࣰ ا وَبُكۡمࣰ ا وَصُمࣰّ اۖ مَّأۡوَىٰهُمۡ جَهَنَّمُۖ كُلَّمَا خَبَتۡ زِدۡنَٰهُمۡ سَعِيرࣰ ا
A koho Bůh povede, ten (dobře) bude veden a koho zavede v bluď, tomu nenalezneš ochránce, mimo něho: a shromáždíme je v den zmrtvýchvstání, padší na tváře své, slepé a němé a hluché: obydlím jejich bude peklo a pokaždé když zhasne, zvětšíme pro ně vzplání jeho
Ayah 97ذَٰلِكَ جَزَآؤُهُم بِأَنَّهُمۡ كَفَرُواْ بِـَٔايَٰتِنَا وَقَالُوٓاْ أَءِذَا كُنَّا عِظَٰمࣰ ا وَرُفَٰتًا أَءِنَّا لَمَبۡعُوثُونَ خَلۡقࣰ ا جَدِيدًا
Toto bude odměna jejich za to, že neuvěřili ve znamení naše a říkali: „Zdaž až budeme kosti a prach, budeme vzkříšeni ve stvoření novém?“
Ayah 98۞أَوَلَمۡ يَرَوۡاْ أَنَّ ٱللَّهَ ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ قَادِرٌ عَلَىٰٓ أَن يَخۡلُقَ مِثۡلَهُمۡ وَجَعَلَ لَهُمۡ أَجَلࣰ ا لَّا رَيۡبَ فِيهِ فَأَبَى ٱلظَّٰلِمُونَ إِلَّا كُفُورࣰ ا
Což nevidí, že Bůh, jenž stvořil nebe i zemi, může též stvořiti jim podobné? A předurčil jim lhůtu — o níž není pochyby, však nepravostní zamítají vše, vyjma nevíry
Ayah 99قُل لَّوۡ أَنتُمۡ تَمۡلِكُونَ خَزَآئِنَ رَحۡمَةِ رَبِّيٓ إِذࣰ ا لَّأَمۡسَكۡتُمۡ خَشۡيَةَ ٱلۡإِنفَاقِۚ وَكَانَ ٱلۡإِنسَٰنُ قَتُورࣰ ا
Rci: „Kdybyste měli vládu nad pokladnicemi milosrdenství Pána mého, tehdy pevně drželi byste je ze strachu, abyste jich nevypotřebovali: neboť člověk jest chamtivý.“
Ayah 100وَلَقَدۡ ءَاتَيۡنَا مُوسَىٰ تِسۡعَ ءَايَٰتِۭ بَيِّنَٰتࣲۖ فَسۡـَٔلۡ بَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ إِذۡ جَآءَهُمۡ فَقَالَ لَهُۥ فِرۡعَوۡنُ إِنِّي لَأَظُنُّكَ يَٰمُوسَىٰ مَسۡحُورࣰ ا
A kdysi dali jsme Mojžíšovi devatero znamení jasných: i taž se synů Israele ohledně toho, když přišel k nim a když řekl mu Farao: „Zajisté mním, Mojžíši, žes očarován.“
Ayah 101قَالَ لَقَدۡ عَلِمۡتَ مَآ أَنزَلَ هَٰٓؤُلَآءِ إِلَّا رَبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ بَصَآئِرَ وَإِنِّي لَأَظُنُّكَ يَٰفِرۡعَوۡنُ مَثۡبُورࣰ ا
Řekl (Mojžíš) : „Však víš ze neseslal tato znamení nikdo jiný, než Pán nebes a země, co znamení viditelná: zajisté pak mním, Faraone, žes záhubě propadlý.“
Ayah 102فَأَرَادَ أَن يَسۡتَفِزَّهُم مِّنَ ٱلۡأَرۡضِ فَأَغۡرَقۡنَٰهُ وَمَن مَّعَهُۥ جَمِيعࣰ ا
I chtěl vypuditi je ze země a utopili jsme jej a kdožkoliv s ním byl, všechny
Ayah 103وَقُلۡنَا مِنۢ بَعۡدِهِۦ لِبَنِيٓ إِسۡرَٰٓءِيلَ ٱسۡكُنُواْ ٱلۡأَرۡضَ فَإِذَا جَآءَ وَعۡدُ ٱلۡأٓخِرَةِ جِئۡنَا بِكُمۡ لَفِيفࣰ ا
A řekli jsme poté synům Israele: „Přebývejte v zemi a když přijde doba slibu života budoucího, shromáždíme vás veškeré.“
Ayah 104وَبِٱلۡحَقِّ أَنزَلۡنَٰهُ وَبِٱلۡحَقِّ نَزَلَۗ وَمَآ أَرۡسَلۡنَٰكَ إِلَّا مُبَشِّرࣰ ا وَنَذِيرࣰ ا
A v pravdě seslali jsme jej (Korán) a v pravdě sestoupil a poslali jsme tě pouze jako věštitele a varovatele
Ayah 105وَقُرۡءَانࣰ ا فَرَقۡنَٰهُ لِتَقۡرَأَهُۥ عَلَى ٱلنَّاسِ عَلَىٰ مُكۡثࣲ وَنَزَّلۡنَٰهُ تَنزِيلࣰ ا
A Korán ten rozdělili jsme (na části), abys čísti jej mohl lidu pozvolna: a seslali jsme jej sesláním pozvolným
Ayah 106قُلۡ ءَامِنُواْ بِهِۦٓ أَوۡ لَا تُؤۡمِنُوٓاْۚ إِنَّ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡعِلۡمَ مِن قَبۡلِهِۦٓ إِذَا يُتۡلَىٰ عَلَيۡهِمۡ يَخِرُّونَۤ لِلۡأَذۡقَانِۤ سُجَّدࣰ اۤ
Rci: „Věříte-li v něj, či nevěříte, ti, kterým dáno bylo vědění před tím, padají na tváře své úctou, když čten jest jim
Ayah 107وَيَقُولُونَ سُبۡحَٰنَ رَبِّنَآ إِن كَانَ وَعۡدُ رَبِّنَا لَمَفۡعُولࣰ ا
a praví: ,Chválen budiž Pán náš! Neb slib Pána našeho se splňuje.‘ “
Ayah 108وَيَخِرُّونَ لِلۡأَذۡقَانِ يَبۡكُونَ وَيَزِيدُهُمۡ خُشُوعࣰ ا۩
A padají na tváře své plačíce a roznmožena jest pokora jejich
Ayah 109قُلِ ٱدۡعُواْ ٱللَّهَ أَوِ ٱدۡعُواْ ٱلرَّحۡمَٰنَۖ أَيࣰّ ا مَّا تَدۡعُواْ فَلَهُ ٱلۡأَسۡمَآءُ ٱلۡحُسۡنَىٰۚ وَلَا تَجۡهَرۡ بِصَلَاتِكَ وَلَا تُخَافِتۡ بِهَا وَٱبۡتَغِ بَيۡنَ ذَٰلِكَ سَبِيلࣰ ا
Rci: „Vzývejte Boha anebo vzývejte Milosrdného: pod kterýmkoli z těchto jmen byste jej vzývali, vězte, že Bohu přináležejí jména nejlepší.“ A nebudiž příliš hlasitým v modlitbě své, aniž příliš skrytým, nýbrž následuj mezi těmito stezku střední
Ayah 110وَقُلِ ٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ ٱلَّذِي لَمۡ يَتَّخِذۡ وَلَدࣰ ا وَلَمۡ يَكُن لَّهُۥ شَرِيكࣱ فِي ٱلۡمُلۡكِ وَلَمۡ يَكُن لَّهُۥ وَلِيࣱّ مِّنَ ٱلذُّلِّۖ وَكَبِّرۡهُ تَكۡبِيرَۢا
a rci: „Chvála Bohu, jenž neučinil sobě syna, aniž má podílníka v panství svém, a jenž neměl (nikdy) ochránce před ponížením.“ A vyvyšuj Boha vyvyšováním
Ayah 111