Súra Abasa — He frowned

Súra Abasa (He frowned) — 80/114 · 42 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

عَبَسَ وَتَوَلَّىٰٓ

ZACHMUŘIL SE a odvrátil

Ayah 1

أَن جَآءَهُ ٱلۡأَعۡمَىٰ

že slepec k němu přišel

Ayah 2

وَمَا يُدۡرِيكَ لَعَلَّهُۥ يَزَّكَّىٰٓ

však co mohlo ti říci, že by snad se nepolepšil

Ayah 3

أَوۡ يَذَّكَّرُ فَتَنفَعَهُ ٱلذِّكۡرَىٰٓ

aneb napomenutí, tak aby prospělo mu, si nerozvážil

Ayah 4

أَمَّا مَنِ ٱسۡتَغۡنَىٰ

Pokud se týče bohatce

Ayah 5

فَأَنتَ لَهُۥ تَصَدَّىٰ

k němu pozorně ses choval

Ayah 6

وَمَا عَلَيۡكَ أَلَّا يَزَّكَّىٰ

a nehledíš na to, že se nepolepšil

Ayah 7

وَأَمَّا مَن جَآءَكَ يَسۡعَىٰ

Však pokud se týče toho, jenž přichází k tobě s úsilím

Ayah 8

وَهُوَ يَخۡشَىٰ

a (Boha) bojí se

Ayah 9

فَأَنتَ عَنۡهُ تَلَهَّىٰ

jej zanedbáváš

Ayah 10

كَلَّآ إِنَّهَا تَذۡكِرَةࣱ‏

Ne tak! Korán zajisté jest připomínkou

Ayah 11

فَمَن شَآءَ ذَكَرَهُۥ

a kdožkoli chce, nechť si jej připomíná —

Ayah 12

فِي صُحُفࣲ مُّكَرَّمَةࣲ‏

(psaný) na listech převzácných

Ayah 13

مَّرۡفُوعَةࣲ مُّطَهَّرَةِۭ

vznešených, přečistých

Ayah 14

بِأَيۡدِي سَفَرَةࣲ‏

rukama písařů

Ayah 15

كِرَامِۭ بَرَرَةࣲ‏

převzácných, bez viny

Ayah 16

قُتِلَ ٱلۡإِنسَٰنُ مَآ أَكۡفَرَهُۥ

Zabit budiž člověk! Jak zatvrzelý jest

Ayah 17

مِنۡ أَيِّ شَيۡءٍ خَلَقَهُۥ

Z čeho že Bůh jej stvořil

Ayah 18

مِن نُّطۡفَةٍ خَلَقَهُۥ فَقَدَّرَهُۥ

Z kapky (semene) dle (určeného) rozměru ho stvořil

Ayah 19

ثُمَّ ٱلسَّبِيلَ يَسَّرَهُۥ

pak cestu mu usnadnil

Ayah 20

ثُمَّ أَمَاتَهُۥ فَأَقۡبَرَهُۥ

pak zemřít dá mu i pohřbí ho

Ayah 21

ثُمَّ إِذَا شَآءَ أَنشَرَهُۥ

pak, když chtíti bude, vzkřísí ho

Ayah 22

كَلَّا لَمَّا يَقۡضِ مَآ أَمَرَهُۥ

Však ne - on dosud nesplnil, co Bůh mu byl nakázal

Ayah 23

فَلۡيَنظُرِ ٱلۡإِنسَٰنُ إِلَىٰ طَعَامِهِۦٓ

Nechť jen pohlédne na pokrm svůj

Ayah 24

أَنَّا صَبَبۡنَا ٱلۡمَآءَ صَبࣰّ ا

my zajisté vodu v proudech dštíme mu

Ayah 25

ثُمَّ شَقَقۡنَا ٱلۡأَرۡضَ شَقࣰّ ا

pak zemi pukat dáváme v puklinách

Ayah 26

فَأَنۢبَتۡنَا فِيهَا حَبࣰّ ا

i vzrůsti dáváme v ní obilí

Ayah 27

وَعِنَبࣰ ا وَقَضۡبࣰ ا

a révě též a jeteli

Ayah 28

وَزَيۡتُونࣰ ا وَنَخۡلࣰ ا

a olivovníku a datlovníku

Ayah 29

وَحَدَآئِقَ غُلۡبࣰ ا

a zahradám hustě porostlým

Ayah 30

وَفَٰكِهَةࣰ وَأَبࣰّ ا

a ovoci a travinám

Ayah 31

مَّتَٰعࣰ ا لَّكُمۡ وَلِأَنۡعَٰمِكُمۡ

k užitku vám a dobytčatům vašim

Ayah 32

فَإِذَا جَآءَتِ ٱلصَّآخَّةُ

Ale když přijde děsný (trouby) vřesk

Ayah 33

يَوۡمَ يَفِرُّ ٱلۡمَرۡءُ مِنۡ أَخِيهِ

v den, kdy člověk bude prchati před bratrem svým

Ayah 34

وَأُمِّهِۦ وَأَبِيهِ

a matkou svou, a otcem svým

Ayah 35

وَصَٰحِبَتِهِۦ وَبَنِيهِ

a ženou svou a dětmi svými

Ayah 36

لِكُلِّ ٱمۡرِيࣲٕ مِّنۡهُمۡ يَوۡمَئِذࣲ شَأۡنࣱ يُغۡنِيهِ

(v den ten) každý člověk bude sám (s sebou) míti práce dosti

Ayah 37

وُجُوهࣱ يَوۡمَئِذࣲ مُّسۡفِرَةࣱ‏

V den ten budou tváře zářící

Ayah 38

ضَاحِكَةࣱ مُّسۡتَبۡشِرَةࣱ‏

smějící se, radující se

Ayah 39

وَوُجُوهࣱ يَوۡمَئِذٍ عَلَيۡهَا غَبَرَةࣱ‏

a budou v den onen tváře prachem pokryté —

Ayah 40

تَرۡهَقُهَا قَتَرَةٌ

halit je bude černota

Ayah 41

أُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡكَفَرَةُ ٱلۡفَجَرَةُ

toť budou nevěrci, ti zavilí

Ayah 42