Súra Al-Qamar — The Moon

Súra Al-Qamar (The Moon) — 54/114 · 55 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

ٱقۡتَرَبَتِ ٱلسَّاعَةُ وَٱنشَقَّ ٱلۡقَمَرُ

Přiblížila se hodina a MĚSÍC rozpoltil se

Ayah 1

وَإِن يَرَوۡاْ ءَايَةࣰ يُعۡرِضُواْ وَيَقُولُواْ سِحۡرࣱ مُّسۡتَمِرࣱّ‏

však kdykoli vidí znamení, odvrátí se a řeknou, „Totoť jest kouzelnictví ustavičné!“

Ayah 2

وَكَذَّبُواْ وَٱتَّبَعُوٓاْ أَهۡوَآءَهُمۡۚ وَكُلُّ أَمۡرࣲ مُّسۡتَقِرࣱّ‏

A vylhanými nazvali (znamení toto) a následují vlastní choutky své: však všechno pevně předurčeno jest

Ayah 3

وَلَقَدۡ جَآءَهُم مِّنَ ٱلۡأَنۢبَآءِ مَا فِيهِ مُزۡدَجَرٌ

Však již přišly jim zprávy o dějích, z nichž možno míti výstrahu

Ayah 4

حِكۡمَةُۢ بَٰلِغَةࣱۖ فَمَا تُغۡنِ ٱلنُّذُرُ

moudrost to dokonalá: však nic platno jim není varování

Ayah 5

فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡۘ يَوۡمَ يَدۡعُ ٱلدَّاعِ إِلَىٰ شَيۡءࣲ نُّكُرٍ

Odvrať se tedy od nich! V den, kdy zváti bude Zvoucí k věci příšerné

Ayah 6

خُشَّعًا أَبۡصَٰرُهُمۡ يَخۡرُجُونَ مِنَ ٱلۡأَجۡدَاثِ كَأَنَّهُمۡ جَرَادࣱ مُّنتَشِرࣱ‏

se sklopenými zraky vyjdou z hrobů svých jak kobylky rozptýlené

Ayah 7

مُّهۡطِعِينَ إِلَى ٱلدَّاعِۖ يَقُولُ ٱلۡكَٰفِرُونَ هَٰذَا يَوۡمٌ عَسِرࣱ‏

spějíce ke Zvoucímu! I řeknou nevěřící: „Totoť den jest přetěžký.“

Ayah 8

۞كَذَّبَتۡ قَبۡلَهُمۡ قَوۡمُ نُوحࣲ فَكَذَّبُواْ عَبۡدَنَا وَقَالُواْ مَجۡنُونࣱ وَٱزۡدُجِرَ

Před nimi již lid Noemův vylhanou nazval (pravdu) a lhárem nazval služebníka našeho; řekli: „Blázen!“ a byl zastrašen

Ayah 9

فَدَعَا رَبَّهُۥٓ أَنِّي مَغۡلُوبࣱ فَٱنتَصِرۡ

I volal k Pánu svému: „Přemožen jsem; ó pomoz (mi)!“

Ayah 10

فَفَتَحۡنَآ أَبۡوَٰبَ ٱلسَّمَآءِ بِمَآءࣲ مُّنۡهَمِرࣲ‏

Tu otevřeli jsme brány nebes vodě proudící

Ayah 11

وَفَجَّرۡنَا ٱلۡأَرۡضَ عُيُونࣰ ا فَٱلۡتَقَى ٱلۡمَآءُ عَلَىٰٓ أَمۡرࣲ قَدۡ قُدِرَ

a dali vyvřít ze země (přehojným) pramenům; i setkaly se (tyto) vody dle rozkazu předurčeného

Ayah 12

وَحَمَلۡنَٰهُ عَلَىٰ ذَاتِ أَلۡوَٰحࣲ وَدُسُرࣲ‏

Jej pak nesli jsme na (arše) z prken a hřebíků

Ayah 13

تَجۡرِي بِأَعۡيُنِنَا جَزَآءࣰ لِّمَن كَانَ كُفِرَ

Před naším zrakem plula, odměnou, tomu, jenž s nevírou přijat byl

Ayah 14

وَلَقَد تَّرَكۡنَٰهَآ ءَايَةࣰ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

A jako znamení jsme ji ponechali: což není, kdo pamětliv by toho byl

Ayah 15

فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ

A jaký byl trest můj a varování mé

Ayah 16

وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl

Ayah 17

كَذَّبَتۡ عَادࣱ فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ

Lhářem nazval (kmen) 'Ád (proroka svého): a jaký byl trest můj a varování mé

Ayah 18

إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ رِيحࣰ ا صَرۡصَرࣰ ا فِي يَوۡمِ نَحۡسࣲ مُّسۡتَمِرࣲّ‏

Poslali jsme na ně vichr bouřný v den strasti ustavičné

Ayah 19

تَنزِعُ ٱلنَّاسَ كَأَنَّهُمۡ أَعۡجَازُ نَخۡلࣲ مُّنقَعِرࣲ‏

Odnášel lidi jako pařezy datlovníků vyvrácené

Ayah 20

فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ

a jaký byl trest můj a varování mé

Ayah 21

وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není kdo pamětliv by toho byl

Ayah 22

كَذَّبَتۡ ثَمُودُ بِٱلنُّذُرِ

Lhářem nazval též (kmen) Tsemúd varovatele

Ayah 23

فَقَالُوٓاْ أَبَشَرࣰ ا مِّنَّا وَٰحِدࣰ ا نَّتَّبِعُهُۥٓ إِنَّآ إِذࣰ ا لَّفِي ضَلَٰلࣲ وَسُعُرٍ

řkouce: „Zdaž následovati budeme jednoho muže z nás? Tehdy jistě byli bychom v bludu a třeštění

Ayah 24

أَءُلۡقِيَ ٱلذِّكۡرُ عَلَيۡهِ مِنۢ بَيۡنِنَا بَلۡ هُوَ كَذَّابٌ أَشِرࣱ‏

Jemu že výhradně dáno bylo napomenutí mezi námi? Kde pak! Toť lhář jest drzounský!“

Ayah 25

سَيَعۡلَمُونَ غَدࣰ ا مَّنِ ٱلۡكَذَّابُ ٱلۡأَشِرُ

„Z jitra však zvědí, kdo lhář a drzoun byl

Ayah 26

إِنَّا مُرۡسِلُواْ ٱلنَّاقَةِ فِتۡنَةࣰ لَّهُمۡ فَٱرۡتَقِبۡهُمۡ وَٱصۡطَبِرۡ

Neb pošleme jim velbloudici na vyzkoušení jich: dobře je pozopruj a měj strpení

Ayah 27

وَنَبِّئۡهُمۡ أَنَّ ٱلۡمَآءَ قِسۡمَةُۢ بَيۡنَهُمۡۖ كُلُّ شِرۡبࣲ مُّحۡتَضَرࣱ‏

a oznam jim, že voda rozdělena bude. mezi nimi a jí; každé napití budiž střídavé.“

Ayah 28

فَنَادَوۡاْ صَاحِبَهُمۡ فَتَعَاطَىٰ فَعَقَرَ

Však zavolali na druha svého: (nůž) vytasil, žíly přeřízl jí

Ayah 29

فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ

A jaký byl trest můj a varování mé

Ayah 30

إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ صَيۡحَةࣰ وَٰحِدَةࣰ فَكَانُواْ كَهَشِيمِ ٱلۡمُحۡتَظِرِ

Poslali jsme na ně jen jedno vzkřiknutí a byla z nich suchá stébla s hlínou smísená

Ayah 31

وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl

Ayah 32

كَذَّبَتۡ قَوۡمُ لُوطِۭ بِٱلنُّذُرِ

Lhářem též nazval lid Lotův varovatele

Ayah 33

إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ حَاصِبًا إِلَّآ ءَالَ لُوطࣲۖ نَّجَّيۡنَٰهُم بِسَحَرࣲ‏

I poslali jsme na ně vichr bouřlivý, vyjma rodiny Lotovy: je zachránili jsme za zory

Ayah 34

نِّعۡمَةࣰ مِّنۡ عِندِنَاۚ كَذَٰلِكَ نَجۡزِي مَن شَكَرَ

z milosti své: takto odměňujeme ty, kdož vděčni jsou

Ayah 35

وَلَقَدۡ أَنذَرَهُم بَطۡشَتَنَا فَتَمَارَوۡاْ بِٱلنُّذُرِ

On pak varoval je před urputností naší; však pochybovali o varování (tom)

Ayah 36

وَلَقَدۡ رَٰوَدُوهُ عَن ضَيۡفِهِۦ فَطَمَسۡنَآ أَعۡيُنَهُمۡ فَذُوقُواْ عَذَابِي وَنُذُرِ

Z vášně své Pak žádali na něm hosty jeho, i vytloukli jsme jim oči: „Okuste trestu mého a varování!“

Ayah 37

وَلَقَدۡ صَبَّحَهُم بُكۡرَةً عَذَابࣱ مُّسۡتَقِرࣱّ‏

Z jitra pak časně stihl je trest můj stanovený

Ayah 38

فَذُوقُواْ عَذَابِي وَنُذُرِ

„Okuste trestu mého a varování!“

Ayah 39

وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl

Ayah 40

وَلَقَدۡ جَآءَ ءَالَ فِرۡعَوۡنَ ٱلنُّذُرُ

Přišli kdys k rodu Faraonovu varovatelé

Ayah 41

كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا كُلِّهَا فَأَخَذۡنَٰهُمۡ أَخۡذَ عَزِيزࣲ مُّقۡتَدِرٍ

Vylhanými pak nazývali znamení naše veškerá a zachvátili jsme je, jakž zachvacuje Mocný, Všemocný

Ayah 42

أَكُفَّارُكُمۡ خَيۡرࣱ مِّنۡ أُوْلَٰٓئِكُمۡ أَمۡ لَكُم بَرَآءَةࣱ فِي ٱلزُّبُرِ

Zdaž nevěrci vaši lepsími jsou těchto, či zproštění jest pro vás v Písmech snad

Ayah 43

أَمۡ يَقُولُونَ نَحۡنُ جَمِيعࣱ مُّنتَصِرࣱ‏

Či řeknou snad: „My (velké) spolčení jsme, (navzájem) si pomáhající

Ayah 44

سَيُهۡزَمُ ٱلۡجَمۡعُ وَيُوَلُّونَ ٱلدُّبُرَ

Poražen bude spolek jich a na útěk se obrátí

Ayah 45

بَلِ ٱلسَّاعَةُ مَوۡعِدُهُمۡ وَٱلسَّاعَةُ أَدۡهَىٰ وَأَمَرُّ

Vskutku: hodina (soudu) bude časem schůzky jejich; hodina trapná, přetrpká

Ayah 46

إِنَّ ٱلۡمُجۡرِمِينَ فِي ضَلَٰلࣲ وَسُعُرࣲ‏

Provinilci pak v bludu jsou a třeštění

Ayah 47

يَوۡمَ يُسۡحَبُونَ فِي ٱلنَّارِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمۡ ذُوقُواْ مَسَّ سَقَرَ

V den, kdy vláčeni budou do ohně na tvářích svých, řečeno bude jim: „Okuste pekla doteku!“

Ayah 48

إِنَّا كُلَّ شَيۡءٍ خَلَقۡنَٰهُ بِقَدَرࣲ‏

Zajisté pak vše stvořili jsme dle určení

Ayah 49

وَمَآ أَمۡرُنَآ إِلَّا وَٰحِدَةࣱ كَلَمۡحِۭ بِٱلۡبَصَرِ

A rozkaz náš jest pouze slovo jediné, jak oka mžiknutí

Ayah 50

وَلَقَدۡ أَهۡلَكۡنَآ أَشۡيَاعَكُمۡ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ‏

Kdys zahladili jsme vám podobné: což není, kdo pamětliv by toho byl

Ayah 51

وَكُلُّ شَيۡءࣲ فَعَلُوهُ فِي ٱلزُّبُرِ

A vše, co oni činí, zapsáno v knihách jest

Ayah 52

وَكُلُّ صَغِيرࣲ وَكَبِيرࣲ مُّسۡتَطَرٌ

(čin) malý ať či velký, dobře jest zanesen

Ayah 53

إِنَّ ٱلۡمُتَّقِينَ فِي جَنَّٰتࣲ وَنَهَرࣲ‏

Zajisté pak bohabojní budou v zahradách a poblíž řek

Ayah 54

فِي مَقۡعَدِ صِدۡقٍ عِندَ مَلِيكࣲ مُّقۡتَدِرِۭ

v sídle (to) pravdy, u Krále všemocného

Ayah 55