Súra Al-Qamar — The Moon
Súra Al-Qamar (The Moon) — 54/114 · 55 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
ٱقۡتَرَبَتِ ٱلسَّاعَةُ وَٱنشَقَّ ٱلۡقَمَرُ
Přiblížila se hodina a MĚSÍC rozpoltil se
Ayah 1وَإِن يَرَوۡاْ ءَايَةࣰ يُعۡرِضُواْ وَيَقُولُواْ سِحۡرࣱ مُّسۡتَمِرࣱّ
však kdykoli vidí znamení, odvrátí se a řeknou, „Totoť jest kouzelnictví ustavičné!“
Ayah 2وَكَذَّبُواْ وَٱتَّبَعُوٓاْ أَهۡوَآءَهُمۡۚ وَكُلُّ أَمۡرࣲ مُّسۡتَقِرࣱّ
A vylhanými nazvali (znamení toto) a následují vlastní choutky své: však všechno pevně předurčeno jest
Ayah 3وَلَقَدۡ جَآءَهُم مِّنَ ٱلۡأَنۢبَآءِ مَا فِيهِ مُزۡدَجَرٌ
Však již přišly jim zprávy o dějích, z nichž možno míti výstrahu
Ayah 4حِكۡمَةُۢ بَٰلِغَةࣱۖ فَمَا تُغۡنِ ٱلنُّذُرُ
moudrost to dokonalá: však nic platno jim není varování
Ayah 5فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡۘ يَوۡمَ يَدۡعُ ٱلدَّاعِ إِلَىٰ شَيۡءࣲ نُّكُرٍ
Odvrať se tedy od nich! V den, kdy zváti bude Zvoucí k věci příšerné
Ayah 6خُشَّعًا أَبۡصَٰرُهُمۡ يَخۡرُجُونَ مِنَ ٱلۡأَجۡدَاثِ كَأَنَّهُمۡ جَرَادࣱ مُّنتَشِرࣱ
se sklopenými zraky vyjdou z hrobů svých jak kobylky rozptýlené
Ayah 7مُّهۡطِعِينَ إِلَى ٱلدَّاعِۖ يَقُولُ ٱلۡكَٰفِرُونَ هَٰذَا يَوۡمٌ عَسِرࣱ
spějíce ke Zvoucímu! I řeknou nevěřící: „Totoť den jest přetěžký.“
Ayah 8۞كَذَّبَتۡ قَبۡلَهُمۡ قَوۡمُ نُوحࣲ فَكَذَّبُواْ عَبۡدَنَا وَقَالُواْ مَجۡنُونࣱ وَٱزۡدُجِرَ
Před nimi již lid Noemův vylhanou nazval (pravdu) a lhárem nazval služebníka našeho; řekli: „Blázen!“ a byl zastrašen
Ayah 9فَدَعَا رَبَّهُۥٓ أَنِّي مَغۡلُوبࣱ فَٱنتَصِرۡ
I volal k Pánu svému: „Přemožen jsem; ó pomoz (mi)!“
Ayah 10فَفَتَحۡنَآ أَبۡوَٰبَ ٱلسَّمَآءِ بِمَآءࣲ مُّنۡهَمِرࣲ
Tu otevřeli jsme brány nebes vodě proudící
Ayah 11وَفَجَّرۡنَا ٱلۡأَرۡضَ عُيُونࣰ ا فَٱلۡتَقَى ٱلۡمَآءُ عَلَىٰٓ أَمۡرࣲ قَدۡ قُدِرَ
a dali vyvřít ze země (přehojným) pramenům; i setkaly se (tyto) vody dle rozkazu předurčeného
Ayah 12وَحَمَلۡنَٰهُ عَلَىٰ ذَاتِ أَلۡوَٰحࣲ وَدُسُرࣲ
Jej pak nesli jsme na (arše) z prken a hřebíků
Ayah 13تَجۡرِي بِأَعۡيُنِنَا جَزَآءࣰ لِّمَن كَانَ كُفِرَ
Před naším zrakem plula, odměnou, tomu, jenž s nevírou přijat byl
Ayah 14وَلَقَد تَّرَكۡنَٰهَآ ءَايَةࣰ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
A jako znamení jsme ji ponechali: což není, kdo pamětliv by toho byl
Ayah 15فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ
A jaký byl trest můj a varování mé
Ayah 16وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl
Ayah 17كَذَّبَتۡ عَادࣱ فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ
Lhářem nazval (kmen) 'Ád (proroka svého): a jaký byl trest můj a varování mé
Ayah 18إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ رِيحࣰ ا صَرۡصَرࣰ ا فِي يَوۡمِ نَحۡسࣲ مُّسۡتَمِرࣲّ
Poslali jsme na ně vichr bouřný v den strasti ustavičné
Ayah 19تَنزِعُ ٱلنَّاسَ كَأَنَّهُمۡ أَعۡجَازُ نَخۡلࣲ مُّنقَعِرࣲ
Odnášel lidi jako pařezy datlovníků vyvrácené
Ayah 20فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ
a jaký byl trest můj a varování mé
Ayah 21وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není kdo pamětliv by toho byl
Ayah 22كَذَّبَتۡ ثَمُودُ بِٱلنُّذُرِ
Lhářem nazval též (kmen) Tsemúd varovatele
Ayah 23فَقَالُوٓاْ أَبَشَرࣰ ا مِّنَّا وَٰحِدࣰ ا نَّتَّبِعُهُۥٓ إِنَّآ إِذࣰ ا لَّفِي ضَلَٰلࣲ وَسُعُرٍ
řkouce: „Zdaž následovati budeme jednoho muže z nás? Tehdy jistě byli bychom v bludu a třeštění
Ayah 24أَءُلۡقِيَ ٱلذِّكۡرُ عَلَيۡهِ مِنۢ بَيۡنِنَا بَلۡ هُوَ كَذَّابٌ أَشِرࣱ
Jemu že výhradně dáno bylo napomenutí mezi námi? Kde pak! Toť lhář jest drzounský!“
Ayah 25سَيَعۡلَمُونَ غَدࣰ ا مَّنِ ٱلۡكَذَّابُ ٱلۡأَشِرُ
„Z jitra však zvědí, kdo lhář a drzoun byl
Ayah 26إِنَّا مُرۡسِلُواْ ٱلنَّاقَةِ فِتۡنَةࣰ لَّهُمۡ فَٱرۡتَقِبۡهُمۡ وَٱصۡطَبِرۡ
Neb pošleme jim velbloudici na vyzkoušení jich: dobře je pozopruj a měj strpení
Ayah 27وَنَبِّئۡهُمۡ أَنَّ ٱلۡمَآءَ قِسۡمَةُۢ بَيۡنَهُمۡۖ كُلُّ شِرۡبࣲ مُّحۡتَضَرࣱ
a oznam jim, že voda rozdělena bude. mezi nimi a jí; každé napití budiž střídavé.“
Ayah 28فَنَادَوۡاْ صَاحِبَهُمۡ فَتَعَاطَىٰ فَعَقَرَ
Však zavolali na druha svého: (nůž) vytasil, žíly přeřízl jí
Ayah 29فَكَيۡفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ
A jaký byl trest můj a varování mé
Ayah 30إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ صَيۡحَةࣰ وَٰحِدَةࣰ فَكَانُواْ كَهَشِيمِ ٱلۡمُحۡتَظِرِ
Poslali jsme na ně jen jedno vzkřiknutí a byla z nich suchá stébla s hlínou smísená
Ayah 31وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl
Ayah 32كَذَّبَتۡ قَوۡمُ لُوطِۭ بِٱلنُّذُرِ
Lhářem též nazval lid Lotův varovatele
Ayah 33إِنَّآ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمۡ حَاصِبًا إِلَّآ ءَالَ لُوطࣲۖ نَّجَّيۡنَٰهُم بِسَحَرࣲ
I poslali jsme na ně vichr bouřlivý, vyjma rodiny Lotovy: je zachránili jsme za zory
Ayah 34نِّعۡمَةࣰ مِّنۡ عِندِنَاۚ كَذَٰلِكَ نَجۡزِي مَن شَكَرَ
z milosti své: takto odměňujeme ty, kdož vděčni jsou
Ayah 35وَلَقَدۡ أَنذَرَهُم بَطۡشَتَنَا فَتَمَارَوۡاْ بِٱلنُّذُرِ
On pak varoval je před urputností naší; však pochybovali o varování (tom)
Ayah 36وَلَقَدۡ رَٰوَدُوهُ عَن ضَيۡفِهِۦ فَطَمَسۡنَآ أَعۡيُنَهُمۡ فَذُوقُواْ عَذَابِي وَنُذُرِ
Z vášně své Pak žádali na něm hosty jeho, i vytloukli jsme jim oči: „Okuste trestu mého a varování!“
Ayah 37وَلَقَدۡ صَبَّحَهُم بُكۡرَةً عَذَابࣱ مُّسۡتَقِرࣱّ
Z jitra pak časně stihl je trest můj stanovený
Ayah 38فَذُوقُواْ عَذَابِي وَنُذُرِ
„Okuste trestu mého a varování!“
Ayah 39وَلَقَدۡ يَسَّرۡنَا ٱلۡقُرۡءَانَ لِلذِّكۡرِ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl
Ayah 40وَلَقَدۡ جَآءَ ءَالَ فِرۡعَوۡنَ ٱلنُّذُرُ
Přišli kdys k rodu Faraonovu varovatelé
Ayah 41كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا كُلِّهَا فَأَخَذۡنَٰهُمۡ أَخۡذَ عَزِيزࣲ مُّقۡتَدِرٍ
Vylhanými pak nazývali znamení naše veškerá a zachvátili jsme je, jakž zachvacuje Mocný, Všemocný
Ayah 42أَكُفَّارُكُمۡ خَيۡرࣱ مِّنۡ أُوْلَٰٓئِكُمۡ أَمۡ لَكُم بَرَآءَةࣱ فِي ٱلزُّبُرِ
Zdaž nevěrci vaši lepsími jsou těchto, či zproštění jest pro vás v Písmech snad
Ayah 43أَمۡ يَقُولُونَ نَحۡنُ جَمِيعࣱ مُّنتَصِرࣱ
Či řeknou snad: „My (velké) spolčení jsme, (navzájem) si pomáhající
Ayah 44سَيُهۡزَمُ ٱلۡجَمۡعُ وَيُوَلُّونَ ٱلدُّبُرَ
Poražen bude spolek jich a na útěk se obrátí
Ayah 45بَلِ ٱلسَّاعَةُ مَوۡعِدُهُمۡ وَٱلسَّاعَةُ أَدۡهَىٰ وَأَمَرُّ
Vskutku: hodina (soudu) bude časem schůzky jejich; hodina trapná, přetrpká
Ayah 46إِنَّ ٱلۡمُجۡرِمِينَ فِي ضَلَٰلࣲ وَسُعُرࣲ
Provinilci pak v bludu jsou a třeštění
Ayah 47يَوۡمَ يُسۡحَبُونَ فِي ٱلنَّارِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمۡ ذُوقُواْ مَسَّ سَقَرَ
V den, kdy vláčeni budou do ohně na tvářích svých, řečeno bude jim: „Okuste pekla doteku!“
Ayah 48إِنَّا كُلَّ شَيۡءٍ خَلَقۡنَٰهُ بِقَدَرࣲ
Zajisté pak vše stvořili jsme dle určení
Ayah 49وَمَآ أَمۡرُنَآ إِلَّا وَٰحِدَةࣱ كَلَمۡحِۭ بِٱلۡبَصَرِ
A rozkaz náš jest pouze slovo jediné, jak oka mžiknutí
Ayah 50وَلَقَدۡ أَهۡلَكۡنَآ أَشۡيَاعَكُمۡ فَهَلۡ مِن مُّدَّكِرࣲ
Kdys zahladili jsme vám podobné: což není, kdo pamětliv by toho byl
Ayah 51وَكُلُّ شَيۡءࣲ فَعَلُوهُ فِي ٱلزُّبُرِ
A vše, co oni činí, zapsáno v knihách jest
Ayah 52وَكُلُّ صَغِيرࣲ وَكَبِيرࣲ مُّسۡتَطَرٌ
(čin) malý ať či velký, dobře jest zanesen
Ayah 53إِنَّ ٱلۡمُتَّقِينَ فِي جَنَّٰتࣲ وَنَهَرࣲ
Zajisté pak bohabojní budou v zahradách a poblíž řek
Ayah 54فِي مَقۡعَدِ صِدۡقٍ عِندَ مَلِيكࣲ مُّقۡتَدِرِۭ
v sídle (to) pravdy, u Krále všemocného
Ayah 55