Súra Al-Qalam — The Pen

Súra Al-Qalam (The Pen) — 68/114 · 52 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

نٓۚ وَٱلۡقَلَمِ وَمَا يَسۡطُرُونَ

Nún. Při PÉRU a tom, co spisují

Ayah 1

مَآ أَنتَ بِنِعۡمَةِ رَبِّكَ بِمَجۡنُونࣲ‏

Nejsi, z milosti Pána svého posedlý

Ayah 2

وَإِنَّ لَكَ لَأَجۡرًا غَيۡرَ مَمۡنُونࣲ‏

a zajisté schystána jest ti odměna bezvýhradná

Ayah 3

وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمࣲ‏

Tyt zajisté‘s povahy vznešené

Ayah 4

فَسَتُبۡصِرُ وَيُبۡصِرُونَ

i spatříš, spatří oni (též)

Ayah 5

بِأَييِّكُمُ ٱلۡمَفۡتُونُ

kdo z vás (vskutku) jest šílený

Ayah 6

إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعۡلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعۡلَمُ بِٱلۡمُهۡتَدِينَ

Zajisté Pán tvůj ví nejlépe, kdo zbloudil se stezky jeho a ví nejlépe, kdož (dobře) jsou vedeni

Ayah 7

فَلَا تُطِعِ ٱلۡمُكَذِّبِينَ

Pročež nebuď poslušen těch, kdož lhářem zvou (tě)

Ayah 8

وَدُّواْ لَوۡ تُدۡهِنُ فَيُدۡهِنُونَ

Rádi by, kdybys hladce jednal s nimi, aby i oni hladce s tebou jednali

Ayah 9

وَلَا تُطِعۡ كُلَّ حَلَّافࣲ مَّهِينٍ

A nebuď poslušen žádného z těch, kdož (slavnostně) zaklínají se, hanebných

Ayah 10

هَمَّازࣲ مَّشَّآءِۭ بِنَمِيمࣲ‏

pomlouvačů, s klepy jen obcházejících

Ayah 11

مَّنَّاعࣲ لِّلۡخَيۡرِ مُعۡتَدٍ أَثِيمٍ

(velkých) zabraňovatelů dobra. přestupníků, zločinných

Ayah 12

عُتُلِّۭ بَعۡدَ ذَٰلِكَ زَنِيمٍ

hrubých, mimo to rodem špatných

Ayah 13

أَن كَانَ ذَا مَالࣲ وَبَنِينَ

i kdyby mnoho statků měl a potomstva

Ayah 14

إِذَا تُتۡلَىٰ عَلَيۡهِ ءَايَٰتُنَا قَالَ أَسَٰطِيرُ ٱلۡأَوَّلِينَ

jenž, kdež čtena jsou mu znamení naše říká: „Báchorky jsou to starých.“

Ayah 15

سَنَسِمُهُۥ عَلَى ٱلۡخُرۡطُومِ

Poznamenáme jej na rypáku

Ayah 16

إِنَّا بَلَوۡنَٰهُمۡ كَمَا بَلَوۡنَآ أَصۡحَٰبَ ٱلۡجَنَّةِ إِذۡ أَقۡسَمُواْ لَيَصۡرِمُنَّهَا مُصۡبِحِينَ

Postavili jsme je na zkoušku, jakož postavili jsme na zkoušku majitele zahrady. když přisáhli, že dojista sčesají datle její za jitra

Ayah 17

وَلَا يَسۡتَثۡنُونَ

bez připojení výminky

Ayah 18

فَطَافَ عَلَيۡهَا طَآئِفࣱ مِّن رَّبِّكَ وَهُمۡ نَآئِمُونَ

A obešlo ji zničení od Pána tvého mezitím, co spali

Ayah 19

فَأَصۡبَحَتۡ كَٱلصَّرِيمِ

a za jitra vypadala jak očesaná

Ayah 20

فَتَنَادَوۡاْ مُصۡبِحِينَ

A zvolali na sebe časně za jitra

Ayah 21

أَنِ ٱغۡدُواْ عَلَىٰ حَرۡثِكُمۡ إِن كُنتُمۡ صَٰرِمِينَ

„Vyjděte časně na pole své, česat chcete-li!“

Ayah 22

فَٱنطَلَقُواْ وَهُمۡ يَتَخَٰفَتُونَ

A vpřed se brali, šeptajíce si navzájem

Ayah 23

أَن لَّا يَدۡخُلَنَّهَا ٱلۡيَوۡمَ عَلَيۡكُم مِّسۡكِينࣱ‏

„Dojista dnes v zahradu nevejde k vám ani jeden nuzný.“

Ayah 24

وَغَدَوۡاْ عَلَىٰ حَرۡدࣲ قَٰدِرِينَ

Tak z jitra vyšli rozhodnuti

Ayah 25

فَلَمَّا رَأَوۡهَا قَالُوٓاْ إِنَّا لَضَآلُّونَ

A když spatřili (zahradu), řekli: „Zajisté v bludu byli jsme

Ayah 26

بَلۡ نَحۡنُ مَحۡرُومُونَ

Naopak, (úrody její) jsme zbaveni.“

Ayah 27

قَالَ أَوۡسَطُهُمۡ أَلَمۡ أَقُل لَّكُمۡ لَوۡلَا تُسَبِّحُونَ

A nejsprávnější řekl nich: „Což neděl jsem vám: Nebudete-li chvály pěti Bohu?“

Ayah 28

قَالُواْ سُبۡحَٰنَ رَبِّنَآ إِنَّا كُنَّا ظَٰلِمِينَ

Řekli: ,,Chválen budiž Pán náš: myť zajisté nepravostni byli jsme.“

Ayah 29

فَأَقۡبَلَ بَعۡضُهُمۡ عَلَىٰ بَعۡضࣲ يَتَلَٰوَمُونَ

A počali si klásti vinu navzájem

Ayah 30

قَالُواْ يَٰوَيۡلَنَآ إِنَّا كُنَّا طَٰغِينَ

řkouce: ,,Běda nám, zajisté svévolni byli jsme

Ayah 31

عَسَىٰ رَبُّنَآ أَن يُبۡدِلَنَا خَيۡرࣰ ا مِّنۡهَآ إِنَّآ إِلَىٰ رَبِّنَا رَٰغِبُونَ

Snad Pán náš nahradí nám ji lepší (zahradou): tak Pána svého prosíme.“

Ayah 32

كَذَٰلِكَ ٱلۡعَذَابُۖ وَلَعَذَابُ ٱلۡأٓخِرَةِ أَكۡبَرُۚ لَوۡ كَانُواْ يَعۡلَمُونَ

Takový byl trest náš: však trest života budoucího jistě větší bude. kdyby si toho jen byli vědomi

Ayah 33

إِنَّ لِلۡمُتَّقِينَ عِندَ رَبِّهِمۡ جَنَّٰتِ ٱلنَّعِيمِ

Bohabojným pak zajisté schystány jsou u Pána jejich zahrady rozkoše

Ayah 34

أَفَنَجۡعَلُ ٱلۡمُسۡلِمِينَ كَٱلۡمُجۡرِمِينَ

Či učiníme stejnými ty, kdož do vůle boží jsou odevzdáni a provinilce

Ayah 35

مَا لَكُمۡ كَيۡفَ تَحۡكُمُونَ

Jak to přijde, že tak soudíte

Ayah 36

أَمۡ لَكُمۡ كِتَٰبࣱ فِيهِ تَدۡرُسُونَ

Aneb Knihu máte, z níž se učíte

Ayah 37

إِنَّ لَكُمۡ فِيهِ لَمَا تَخَيَّرُونَ

že dle ní dostanete cokoli si vybéřete

Ayah 38

أَمۡ لَكُمۡ أَيۡمَٰنٌ عَلَيۡنَا بَٰلِغَةٌ إِلَىٰ يَوۡمِ ٱلۡقِيَٰمَةِ إِنَّ لَكُمۡ لَمَا تَحۡكُمُونَ

Aneb dána vám, byla přísaha, pro nás závazná, sáhající až do dne zmrtvýchvstání, že dostanete, co sami usoudíte

Ayah 39

سَلۡهُمۡ أَيُّهُم بِذَٰلِكَ زَعِيمٌ

Taž se jich, kdo z nich jest toho ručitelem

Ayah 40

أَمۡ لَهُمۡ شُرَكَآءُ فَلۡيَأۡتُواْ بِشُرَكَآئِهِمۡ إِن كَانُواْ صَٰدِقِينَ

Anebo společníky mají? Nechť tedy předvedou společníky své, jsou-li pravdomluvnými

Ayah 41

يَوۡمَ يُكۡشَفُ عَن سَاقࣲ وَيُدۡعَوۡنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ فَلَا يَسۡتَطِيعُونَ

V den, kdy obnaženy budou holeně a vyzváni budou k padnutí na tváře své - tu nebudou s to, (tak učiniti)

Ayah 42

خَٰشِعَةً أَبۡصَٰرُهُمۡ تَرۡهَقُهُمۡ ذِلَّةࣱۖ وَقَدۡ كَانُواْ يُدۡعَوۡنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ وَهُمۡ سَٰلِمُونَ

Sklopeni budou zrakové jejich a potupa je pokryje, neb vyzváni byli k padnutí na tváře své, když byli bezpečni

Ayah 43

فَذَرۡنِي وَمَن يُكَذِّبُ بِهَٰذَا ٱلۡحَدِيثِۖ سَنَسۡتَدۡرِجُهُم مِّنۡ حَيۡثُ لَا يَعۡلَمُونَ

I ponech mne a ty, kdož vylhaným nazývají toto vyprávění: postupně přivedeme na ně (zkázu), zkad jí netuší

Ayah 44

وَأُمۡلِي لَهُمۡۚ إِنَّ كَيۡدِي مَتِينٌ

A dlouho poshovím jim, neb lest má jest jistá

Ayah 45

أَمۡ تَسۡـَٔلُهُمۡ أَجۡرࣰ ا فَهُم مِّن مَّغۡرَمࣲ مُّثۡقَلُونَ

Či žádáš od nich odměnu, když přece dluhy přetíženi jsou

Ayah 46

أَمۡ عِندَهُمُ ٱلۡغَيۡبُ فَهُمۡ يَكۡتُبُونَ

Či znají věci skryté, jež (snad) spisují

Ayah 47

فَٱصۡبِرۡ لِحُكۡمِ رَبِّكَ وَلَا تَكُن كَصَاحِبِ ٱلۡحُوتِ إِذۡ نَادَىٰ وَهُوَ مَكۡظُومࣱ‏

Pročež trpělivě vyčkávej rozsudek Pána svého a nebudiž jako onen v rybě, když volal k Bohu v tísni dusivé

Ayah 48

لَّوۡلَآ أَن تَدَٰرَكَهُۥ نِعۡمَةࣱ مِّن رَّبِّهِۦ لَنُبِذَ بِٱلۡعَرَآءِ وَهُوَ مَذۡمُومࣱ‏

Nebýti toho, že dostihlo jej dobrodiní od Pána jeho, byl by býval vyvržen na (břeh) pustý, pohaněn

Ayah 49

فَٱجۡتَبَٰهُ رَبُّهُۥ فَجَعَلَهُۥ مِنَ ٱلصَّٰلِحِينَ

Ale vyvolil si jej Pán jeho a učinil jej jedním ze spravedlivých

Ayah 50

وَإِن يَكَادُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَيُزۡلِقُونَكَ بِأَبۡصَٰرِهِمۡ لَمَّا سَمِعُواْ ٱلذِّكۡرَ وَيَقُولُونَ إِنَّهُۥ لَمَجۡنُونࣱ‏

Málem pak srážejí tě k zemi ti, kdož neuvěřili, pohledy svými, když slyší Napomenutí - a říkají: „On věru jest Džinny posedlý.“

Ayah 51

وَمَا هُوَ إِلَّا ذِكۡرࣱ لِّلۡعَٰلَمِينَ

Však jest to jen Napomenutí veškerenstvu

Ayah 52