Súra Hud

Súra Hud — 11/114 · 123 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

الٓرۚ كِتَٰبٌ أُحۡكِمَتۡ ءَايَٰتُهُۥ ثُمَّ فُصِّلَتۡ مِن لَّدُنۡ حَكِيمٍ خَبِيرٍ

Alif. Lám. Rá. Tato Kniha, jejíž znamení byla potvrzena, pak rozdělena, přichází od Moudrého, Vševědoucího

Ayah 1

أَلَّا تَعۡبُدُوٓاْ إِلَّا ٱللَّهَۚ إِنَّنِي لَكُم مِّنۡهُ نَذِيرࣱ وَبَشِيرࣱ‏

abyste nevzývali nikoho, kromě Boha; jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem a věštitelem

Ayah 2

وَأَنِ ٱسۡتَغۡفِرُواْ رَبَّكُمۡ ثُمَّ تُوبُوٓاْ إِلَيۡهِ يُمَتِّعۡكُم مَّتَٰعًا حَسَنًا إِلَىٰٓ أَجَلࣲ مُّسَمࣰّ ى وَيُؤۡتِ كُلَّ ذِي فَضۡلࣲ فَضۡلَهُۥۖ وَإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنِّيٓ أَخَافُ عَلَيۡكُمۡ عَذَابَ يَوۡمࣲ كَبِيرٍ

Abyste prosili za odpuštění Pána svého a obrátili se kajícně k němu: poskytne vám požitku krásného do určité lhůty a zahrne každého, jenž zaslouží si toho, milostí svou. Však odvrátíte-li se (od něho), bojím se pro vás trestu v den velký

Ayah 3

إِلَى ٱللَّهِ مَرۡجِعُكُمۡۖ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءࣲ قَدِيرٌ

K Bohu navrátíte se všichni a on nade všemi věcmi moc má

Ayah 4

أَلَآ إِنَّهُمۡ يَثۡنُونَ صُدُورَهُمۡ لِيَسۡتَخۡفُواْ مِنۡهُۚ أَلَا حِينَ يَسۡتَغۡشُونَ ثِيَابَهُمۡ يَعۡلَمُ مَا يُسِرُّونَ وَمَا يُعۡلِنُونَۚ إِنَّهُۥ عَلِيمُۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ

Zdaž nesnaží se (lidé) na dva záhyby složiti hrudi své, aby skryli se před ním? Však i když přikryjí se oděvem, neví Bůh nejlépe, co utajují v hrudích svých i co na venek ukazují? Onť zajisté dobře ví o tajnostech hrudí

Ayah 5

۞وَمَا مِن دَآبَّةࣲ فِي ٱلۡأَرۡضِ إِلَّا عَلَى ٱللَّهِ رِزۡقُهَا وَيَعۡلَمُ مُسۡتَقَرَّهَا وَمُسۡتَوۡدَعَهَاۚ كُلࣱّ فِي كِتَٰبࣲ مُّبِينࣲ‏

Není tvora na zemi, jehož výživa nezávisela by od Boha: a on ví o útulku jeho i o místě uložení jeho. Vše to zapsáno jest v Knize zjevné

Ayah 6

وَهُوَ ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ فِي سِتَّةِ أَيَّامࣲ وَكَانَ عَرۡشُهُۥ عَلَى ٱلۡمَآءِ لِيَبۡلُوَكُمۡ أَيُّكُمۡ أَحۡسَنُ عَمَلࣰ اۗ وَلَئِن قُلۡتَ إِنَّكُم مَّبۡعُوثُونَ مِنۢ بَعۡدِ ٱلۡمَوۡتِ لَيَقُولَنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ إِنۡ هَٰذَآ إِلَّا سِحۡرࣱ مُّبِينࣱ‏

Onť jest to, který stvořil nebesa i zemi v šesti dnech: a trůn jeho byl před tím nad vodami: chtěl dříve vyzkoušeti vás, kdož vás nejlépe zachová se v činech svých. A když řekneš jim: „Zajisté vzkříšeni budete po smrti své“ tu říkají ti kdož neuvěřili: „Vskutku, toto jest jen kouzelnictví zjevné.“

Ayah 7

وَلَئِنۡ أَخَّرۡنَا عَنۡهُمُ ٱلۡعَذَابَ إِلَىٰٓ أُمَّةࣲ مَّعۡدُودَةࣲ لَّيَقُولُنَّ مَا يَحۡبِسُهُۥٓۗ أَلَا يَوۡمَ يَأۡتِيهِمۡ لَيۡسَ مَصۡرُوفًا عَنۡهُمۡ وَحَاقَ بِهِم مَّا كَانُواْ بِهِۦ يَسۡتَهۡزِءُونَ

A odložíme-li trest jejich do určité doby, jistě řeknou: „Co zdržuje jej.“ Zdaž nepřijde na ně v den, kdy nebude nikoho, jenž by odvrátil jej od nich a se všech stran obklopí je to, z čehož posměšky si byli tropili

Ayah 8

وَلَئِنۡ أَذَقۡنَا ٱلۡإِنسَٰنَ مِنَّا رَحۡمَةࣰ ثُمَّ نَزَعۡنَٰهَا مِنۡهُ إِنَّهُۥ لَيَـُٔوسࣱ كَفُورࣱ‏

A když dáme okusiti člověku milosti své a pak odejmeme mu ji — v pravdě zoufá si a jest nevěrcem

Ayah 9

وَلَئِنۡ أَذَقۡنَٰهُ نَعۡمَآءَ بَعۡدَ ضَرَّآءَ مَسَّتۡهُ لَيَقُولَنَّ ذَهَبَ ٱلسَّيِّـَٔاتُ عَنِّيٓۚ إِنَّهُۥ لَفَرِحࣱ فَخُورٌ

A když dáme okusiti mu přízně své po protivenství, jímž stižen byl, jistotně řekne: „Konečně zašly zlé doby ode mne“ a ihned jest rozradován a chlubivý

Ayah 10

إِلَّا ٱلَّذِينَ صَبَرُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّٰلِحَٰتِ أُوْلَٰٓئِكَ لَهُم مَّغۡفِرَةࣱ وَأَجۡرࣱ كَبِيرࣱ‏

Vyjma těch, kdož trpělivě vyčkávají a konají dobré skutky: těm dáno bude odpuštění a odměna velká

Ayah 11

فَلَعَلَّكَ تَارِكُۢ بَعۡضَ مَا يُوحَىٰٓ إِلَيۡكَ وَضَآئِقُۢ بِهِۦ صَدۡرُكَ أَن يَقُولُواْ لَوۡلَآ أُنزِلَ عَلَيۡهِ كَنزٌ أَوۡ جَآءَ مَعَهُۥ مَلَكٌۚ إِنَّمَآ أَنتَ نَذِيرࣱۚ وَٱللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءࣲ وَكِيلٌ

Možná, že ponecháš u sebe část toho, co vnuknuto ti bylo, a budeš proto stísněn v hrudi své z obavy, aby neřekli: „Nebude-li mu seslán poklad, aneb nepřijde-li s ním anděl, (neuvěříme).“ Však ty pouze varovatelem jsi a Bůh všech věcí jest opatrovníkem

Ayah 12

أَمۡ يَقُولُونَ ٱفۡتَرَىٰهُۖ قُلۡ فَأۡتُواْ بِعَشۡرِ سُوَرࣲ مِّثۡلِهِۦ مُفۡتَرَيَٰتࣲ وَٱدۡعُواْ مَنِ ٱسۡتَطَعۡتُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ

Aneb řeknou-li: „Sám vymyslil jej,“ rci: „Nuže deset předveďte súr, rovných těmto, vámi vymyšlených: a zavolejte si ku pomoci, koho budete moci vedle Boha, jste-li pravdomluvnými.“

Ayah 13

فَإِلَّمۡ يَسۡتَجِيبُواْ لَكُمۡ فَٱعۡلَمُوٓاْ أَنَّمَآ أُنزِلَ بِعِلۡمِ ٱللَّهِ وَأَن لَّآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَۖ فَهَلۡ أَنتُم مُّسۡلِمُونَ

Však nevyslyší-li vás, vězte, že seslán byl jedině s moudrostí Boha a že není boha, kromě Něho. Jste tedy odevzdáni do vůle jeho

Ayah 14

مَن كَانَ يُرِيدُ ٱلۡحَيَوٰةَ ٱلدُّنۡيَا وَزِينَتَهَا نُوَفِّ إِلَيۡهِمۡ أَعۡمَٰلَهُمۡ فِيهَا وَهُمۡ فِيهَا لَا يُبۡخَسُونَ

Těch, kdož žádají si jen života pozemského a lákadel jeho, odměníme spravedlivě skutky jejich v něm a nebudou v tom zkráceni

Ayah 15

أُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ لَيۡسَ لَهُمۡ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ إِلَّا ٱلنَّارُۖ وَحَبِطَ مَا صَنَعُواْ فِيهَا وَبَٰطِلࣱ مَّا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ

To jsou ti, pro něž v životě budoucím přichystán jest pouze oheň pekelný: niveč bude co konali na světě a nicotno vše, co činili

Ayah 16

أَفَمَن كَانَ عَلَىٰ بَيِّنَةࣲ مِّن رَّبِّهِۦ وَيَتۡلُوهُ شَاهِدࣱ مِّنۡهُ وَمِن قَبۡلِهِۦ كِتَٰبُ مُوسَىٰٓ إِمَامࣰ ا وَرَحۡمَةًۚ أُوْلَٰٓئِكَ يُؤۡمِنُونَ بِهِۦۚ وَمَن يَكۡفُرۡ بِهِۦ مِنَ ٱلۡأَحۡزَابِ فَٱلنَّارُ مَوۡعِدُهُۥۚ فَلَا تَكُ فِي مِرۡيَةࣲ مِّنۡهُۚ إِنَّهُ ٱلۡحَقُّ مِن رَّبِّكَ وَلَٰكِنَّ أَكۡثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يُؤۡمِنُونَ

Zdaž budou jako ti, kdož oporu hledají v jasném důkazu, od Pána svého, předčítaném jim svědkem od Boha: a před nímž přišla kniha Mojžíšova, jako vodítko a milosrdenství? Tito věří v něj: však kdožkoli ze spřeženců modloslužby nevěří v něj, nechť těší se na oheň pekelný! Nechovej tudíž nejmenší pochybnosti o něm, neboť jest pravdou od Pána tvého: však většina lidí tomu nevěří

Ayah 17

وَمَنۡ أَظۡلَمُ مِمَّنِ ٱفۡتَرَىٰ عَلَى ٱللَّهِ كَذِبًاۚ أُوْلَٰٓئِكَ يُعۡرَضُونَ عَلَىٰ رَبِّهِمۡ وَيَقُولُ ٱلۡأَشۡهَٰدُ هَٰٓؤُلَآءِ ٱلَّذِينَ كَذَبُواْ عَلَىٰ رَبِّهِمۡۚ أَلَا لَعۡنَةُ ٱللَّهِ عَلَى ٱلظَّٰلِمِينَ

Kdo nepravostnějším jest toho, jenž o Bohu vymyslí lež? Tito předvedeni budou před Pána svého a řeknou svědci: „Tito jsou oni, kteří lhali ohledně Pána svého.“ Zdaž nepadne zlořečení Boha na nepravostné

Ayah 18

ٱلَّذِينَ يَصُدُّونَ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ وَيَبۡغُونَهَا عِوَجࣰ ا وَهُم بِٱلۡأٓخِرَةِ هُمۡ كَٰفِرُونَ

kteří odpuzují druhé od stezky boží a rádi by ji zkřivili a nevěří v život budoucí

Ayah 19

أُوْلَٰٓئِكَ لَمۡ يَكُونُواْ مُعۡجِزِينَ فِي ٱلۡأَرۡضِ وَمَا كَانَ لَهُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ مِنۡ أَوۡلِيَآءَۘ يُضَٰعَفُ لَهُمُ ٱلۡعَذَابُۚ مَا كَانُواْ يَسۡتَطِيعُونَ ٱلسَّمۡعَ وَمَا كَانُواْ يُبۡصِرُونَ

Tito neznemožní (moc Boha) na zemi a nenaleznou zastánce mimo Boha. Zdvojnásoben bude trest jejich: nedovedli ani slyšeti, ani viděti

Ayah 20

أُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ خَسِرُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ وَضَلَّ عَنۡهُم مَّا كَانُواْ يَفۡتَرُونَ

Toto jsou ti, kdož sebe samy přivedli v záhubu a (božstva), jimi vymyšlená, ztratila se jim

Ayah 21

لَا جَرَمَ أَنَّهُمۡ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ هُمُ ٱلۡأَخۡسَرُونَ

Není pochyby o tom, že tito na tom nejhůře budou v životě budoucím

Ayah 22

إِنَّ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّٰلِحَٰتِ وَأَخۡبَتُوٓاْ إِلَىٰ رَبِّهِمۡ أُوْلَٰٓئِكَ أَصۡحَٰبُ ٱلۡجَنَّةِۖ هُمۡ فِيهَا خَٰلِدُونَ

Však ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky a ponižovali se před Pánem svým, obývati budou v ráji a zůstávati v něm budou věčně

Ayah 23

۞مَثَلُ ٱلۡفَرِيقَيۡنِ كَٱلۡأَعۡمَىٰ وَٱلۡأَصَمِّ وَٱلۡبَصِيرِ وَٱلسَّمِيعِۚ هَلۡ يَسۡتَوِيَانِ مَثَلًاۚ أَفَلَا تَذَكَّرُونَ

Tyto dva tábory jsou jako slepí a hluší (u porovnání) s vidoucími a slyšícími: zdaž budou si rovno cenny v porovnání? Což konečně neporozumíte

Ayah 24

وَلَقَدۡ أَرۡسَلۡنَا نُوحًا إِلَىٰ قَوۡمِهِۦٓ إِنِّي لَكُمۡ نَذِيرࣱ مُّبِينٌ

Kdysi poslali jsme Noema k lidu jeho i řekl jim : „Zajisté jsem vám varovatelem zjevným

Ayah 25

أَن لَّا تَعۡبُدُوٓاْ إِلَّا ٱللَّهَۖ إِنِّيٓ أَخَافُ عَلَيۡكُمۡ عَذَابَ يَوۡمٍ أَلِيمࣲ‏

abyste neuctívali ničeho, kromě Boha: jáť zajisté obávám se, že trest stihne vás v den bolestný!“

Ayah 26

فَقَالَ ٱلۡمَلَأُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن قَوۡمِهِۦ مَا نَرَىٰكَ إِلَّا بَشَرࣰ ا مِّثۡلَنَا وَمَا نَرَىٰكَ ٱتَّبَعَكَ إِلَّا ٱلَّذِينَ هُمۡ أَرَاذِلُنَا بَادِيَ ٱلرَّأۡيِ وَمَا نَرَىٰ لَكُمۡ عَلَيۡنَا مِن فَضۡلِۭ بَلۡ نَظُنُّكُمۡ كَٰذِبِينَ

I řekli předáci lidu jeho, kteří neuvěřili: „Nevidíme v tobě jiného, než člověka jako my sami a vidíme, že následují tě pouze nejsprostší z (lidu) našeho, ukvapení v úsudku: a nevidíme ve vás přednosti, jež by vás stavěla výše nás. Spíše mníme, že jste prolhanci.“

Ayah 27

قَالَ يَٰقَوۡمِ أَرَءَيۡتُمۡ إِن كُنتُ عَلَىٰ بَيِّنَةࣲ مِّن رَّبِّي وَءَاتَىٰنِي رَحۡمَةࣰ مِّنۡ عِندِهِۦ فَعُمِّيَتۡ عَلَيۡكُمۡ أَنُلۡزِمُكُمُوهَا وَأَنتُمۡ لَهَا كَٰرِهُونَ

Řekl Noe: „Lide můj, co míníte? Mám-li pouze jasný důkaz od Pána svého, jenž obdařil mne milosrdenstvím svým a jste-li slepými vůči němu, zdaž vnutíme je vám, když vy se mu vzpíráte

Ayah 28

وَيَٰقَوۡمِ لَآ أَسۡـَٔلُكُمۡ عَلَيۡهِ مَالًاۖ إِنۡ أَجۡرِيَ إِلَّا عَلَى ٱللَّهِۚ وَمَآ أَنَا۠ بِطَارِدِ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْۚ إِنَّهُم مُّلَٰقُواْ رَبِّهِمۡ وَلَٰكِنِّيٓ أَرَىٰكُمۡ قَوۡمࣰ ا تَجۡهَلُونَ

Lide můj, nežádám od vás za to bohatství: odměna má jest pouze na Bohu. A nebudu odháněti od sebe těch, kdož uvěřili; ti setkají se s Pánem svým —- však vidím, že lid jste nevědomý

Ayah 29

وَيَٰقَوۡمِ مَن يَنصُرُنِي مِنَ ٱللَّهِ إِن طَرَدتُّهُمۡۚ أَفَلَا تَذَكَّرُونَ

A lide můj, kdo pomůže mi proti Bohu, kdybych odehnal je? Což nepředložíte si to

Ayah 30

وَلَآ أَقُولُ لَكُمۡ عِندِي خَزَآئِنُ ٱللَّهِ وَلَآ أَعۡلَمُ ٱلۡغَيۡبَ وَلَآ أَقُولُ إِنِّي مَلَكࣱ وَلَآ أَقُولُ لِلَّذِينَ تَزۡدَرِيٓ أَعۡيُنُكُمۡ لَن يُؤۡتِيَهُمُ ٱللَّهُ خَيۡرًاۖ ٱللَّهُ أَعۡلَمُ بِمَا فِيٓ أَنفُسِهِمۡ إِنِّيٓ إِذࣰ ا لَّمِنَ ٱلظَّٰلِمِينَ

A neříkám vám: ,Vládnu pokladnicemi Boha,‘ ani: ,Znám věci skryté, aniž říkám: ,Jsem anděl,‘ aniž říkám těm, na něž úkosem pohlížíte: ,Nepopřeje jim Bůh nijakého dobra.‘ Bůh nejlépe ví, co jest v myslích jejich: a kdybych to říkal, byl bych jedním z nepravostých.“

Ayah 31

قَالُواْ يَٰنُوحُ قَدۡ جَٰدَلۡتَنَا فَأَكۡثَرۡتَ جِدَٰلَنَا فَأۡتِنَا بِمَا تَعِدُنَآ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ

Řekli: „Noe, dost již nahádal jsi se s námi a stále rozmnožuješ hádání s námi: nuže, konečně sešli na nás to, co nám slibuješ, jsi-li pravdomluvným.“

Ayah 32

قَالَ إِنَّمَا يَأۡتِيكُم بِهِ ٱللَّهُ إِن شَآءَ وَمَآ أَنتُم بِمُعۡجِزِينَ

Řekl: „Bůh zajisté sešle to na vás bude-li chtíti, a nikterak neznemožníte mu toho

Ayah 33

وَلَا يَنفَعُكُمۡ نُصۡحِيٓ إِنۡ أَرَدتُّ أَنۡ أَنصَحَ لَكُمۡ إِن كَانَ ٱللَّهُ يُرِيدُ أَن يُغۡوِيَكُمۡۚ هُوَ رَبُّكُمۡ وَإِلَيۡهِ تُرۡجَعُونَ

Aniž prospěje vám rada má, kdybych chtěl (dobrou) dáti vám radu, však Bůh chtěl zavésti vás v blud: onť Pánem jest vaším a k němu se navrátíte.“

Ayah 34

أَمۡ يَقُولُونَ ٱفۡتَرَىٰهُۖ قُلۡ إِنِ ٱفۡتَرَيۡتُهُۥ فَعَلَيَّ إِجۡرَامِي وَأَنَا۠ بَرِيٓءࣱ مِّمَّا تُجۡرِمُونَ

Řeknou-li ti: „Vymyslil si jej,“ rci: „Vymyslil-li jsem si jej, má bude vina: však prost jsem podílu na tom, v čem vy se proviňujete.“

Ayah 35

وَأُوحِيَ إِلَىٰ نُوحٍ أَنَّهُۥ لَن يُؤۡمِنَ مِن قَوۡمِكَ إِلَّا مَن قَدۡ ءَامَنَ فَلَا تَبۡتَئِسۡ بِمَا كَانُواْ يَفۡعَلُونَ

A vnuknuto bylo Noemovi: „Zajisté nikdo jiný z lidu tvého neuvěří, vyjma těch, kdož již uvěřili: pročež nermuť se pro skutky jejich

Ayah 36

وَٱصۡنَعِ ٱلۡفُلۡكَ بِأَعۡيُنِنَا وَوَحۡيِنَا وَلَا تُخَٰطِبۡنِي فِي ٱلَّذِينَ ظَلَمُوٓاْ إِنَّهُم مُّغۡرَقُونَ

nýbrž zbuduj koráb před zraky našimi a dle vnuknutí našeho a nepřimlouvej se za nepravostné, neboť oni potopeni budou.“

Ayah 37

وَيَصۡنَعُ ٱلۡفُلۡكَ وَكُلَّمَا مَرَّ عَلَيۡهِ مَلَأࣱ مِّن قَوۡمِهِۦ سَخِرُواْ مِنۡهُۚ قَالَ إِن تَسۡخَرُواْ مِنَّا فَإِنَّا نَسۡخَرُ مِنكُمۡ كَمَا تَسۡخَرُونَ

Teda jal se budovati koráb: a pokaždé, když přední z lidu jeho šli kolem, vysmívali se mu. Řekl: „Smějte se nám jen: však i my vysmějeme se vám, jakož i vy nám se vysmíváte

Ayah 38

فَسَوۡفَ تَعۡلَمُونَ مَن يَأۡتِيهِ عَذَابࣱ يُخۡزِيهِ وَيَحِلُّ عَلَيۡهِ عَذَابࣱ مُّقِيمٌ

a zvíte pak, na koho přijde trest, jenž potupou pokryje jej: a trest stihne jej věčný.“

Ayah 39

حَتَّىٰٓ إِذَا جَآءَ أَمۡرُنَا وَفَارَ ٱلتَّنُّورُ قُلۡنَا ٱحۡمِلۡ فِيهَا مِن كُلࣲّ زَوۡجَيۡنِ ٱثۡنَيۡنِ وَأَهۡلَكَ إِلَّا مَن سَبَقَ عَلَيۡهِ ٱلۡقَوۡلُ وَمَنۡ ءَامَنَۚ وَمَآ ءَامَنَ مَعَهُۥٓ إِلَّا قَلِيلࣱ‏

Až pak přišel rozkaz náš a praskla pec. Tehdy řekli jsme Noemovi: „Nalož na koráb,od každého druhu stvoření párek a rodinu svou, vyjma toho, nad nímž již dříve pronesen byl rozsudek, a ty, kdož uvěřili.“' Však pouze malý byl počet těch, kteří uvěřili s ním

Ayah 40

۞وَقَالَ ٱرۡكَبُواْ فِيهَا بِسۡمِ ٱللَّهِ مَجۡرٜىٰهَا وَمُرۡسَىٰهَآۚ إِنَّ رَبِّي لَغَفُورࣱ رَّحِيمࣱ‏

I řekl: „Vstupte do korábu: ve jménu Boha nechť pluje a zakotví se. Zajisté Pán můj velký jest v odpouštění a milosrdný.“

Ayah 41

وَهِيَ تَجۡرِي بِهِمۡ فِي مَوۡجࣲ كَٱلۡجِبَالِ وَنَادَىٰ نُوحٌ ٱبۡنَهُۥ وَكَانَ فِي مَعۡزِلࣲ يَٰبُنَيَّ ٱرۡكَب مَّعَنَا وَلَا تَكُن مَّعَ ٱلۡكَٰفِرِينَ

A unášel je (koráb), pluje na vlnách horám podobných: a volal Noe na syna svého, jenž byl v povzdálí: „Synu můj, pluj s námi a nezůstávej s nevěřícími.“

Ayah 42

قَالَ سَـَٔاوِيٓ إِلَىٰ جَبَلࣲ يَعۡصِمُنِي مِنَ ٱلۡمَآءِۚ قَالَ لَا عَاصِمَ ٱلۡيَوۡمَ مِنۡ أَمۡرِ ٱللَّهِ إِلَّا مَن رَّحِمَۚ وَحَالَ بَيۡنَهُمَا ٱلۡمَوۡجُ فَكَانَ مِنَ ٱلۡمُغۡرَقِينَ

Řekl (tento): „Uteku se na vrchol hory, jež ochrání mne před vodami.“ Řekl (Noe): „Není nikoho, jenž ochrání se dnes před rozkazem božím, vyjma toho, nad nímž smiloval se Bůh.“ Tu rozlily se mezi nimi vlny a syn jeho zůstal mezi potopenými

Ayah 43

وَقِيلَ يَٰٓأَرۡضُ ٱبۡلَعِي مَآءَكِ وَيَٰسَمَآءُ أَقۡلِعِي وَغِيضَ ٱلۡمَآءُ وَقُضِيَ ٱلۡأَمۡرُ وَٱسۡتَوَتۡ عَلَى ٱلۡجُودِيِّۖ وَقِيلَ بُعۡدࣰ ا لِّلۡقَوۡمِ ٱلظَّٰلِمِينَ

I bylo řečeno: „Země, vpij do sebe vodu svou a nebesa, přestaňte dštíti!“ A opadla voda a vyplněn byl rozkaz: a stanul koráb na vrchu Al-Džúdí a bylo řečeno: „Daleko odsud nechť zůstane lid nepravostný!“

Ayah 44

وَنَادَىٰ نُوحࣱ رَّبَّهُۥ فَقَالَ رَبِّ إِنَّ ٱبۡنِي مِنۡ أَهۡلِي وَإِنَّ وَعۡدَكَ ٱلۡحَقُّ وَأَنتَ أَحۡكَمُ ٱلۡحَٰكِمِينَ

A zavolal Noe Pána svého a řekl: „Pane můj, zajisté syn můj byl z rodiny mé a zajisté slib tvůj pravdivý byl: ty pak nejspravedlivějším jsi ze všech soudců!“

Ayah 45

قَالَ يَٰنُوحُ إِنَّهُۥ لَيۡسَ مِنۡ أَهۡلِكَۖ إِنَّهُۥ عَمَلٌ غَيۡرُ صَٰلِحࣲۖ فَلَا تَسۡـَٔلۡنِ مَا لَيۡسَ لَكَ بِهِۦ عِلۡمٌۖ إِنِّيٓ أَعِظُكَ أَن تَكُونَ مِنَ ٱلۡجَٰهِلِينَ

Řekl (Bůh): „Noe, vpravdě (syn tvůj) nebyl z rodiny tvé, neboť jednání to bylo nesprávné: proto netaž se mne na věci, o nichž nemáš vědění; varuji tě, abys nebyl jedním z nevědomců.“

Ayah 46

قَالَ رَبِّ إِنِّيٓ أَعُوذُ بِكَ أَنۡ أَسۡـَٔلَكَ مَا لَيۡسَ لِي بِهِۦ عِلۡمࣱۖ وَإِلَّا تَغۡفِرۡ لِي وَتَرۡحَمۡنِيٓ أَكُن مِّنَ ٱلۡخَٰسِرِينَ

Řekl (Noe): „Pane můj, k tobě utíkám se (o prominutí), abych netázal se tě na věci, o nichž nemám vědění: a neodpustíš-li mi a nesmiluješ-li se nade mnou budu jedním ze záhubě propadlých.“

Ayah 47

قِيلَ يَٰنُوحُ ٱهۡبِطۡ بِسَلَٰمࣲ مِّنَّا وَبَرَكَٰتٍ عَلَيۡكَ وَعَلَىٰٓ أُمَمࣲ مِّمَّن مَّعَكَۚ وَأُمَمࣱ سَنُمَتِّعُهُمۡ ثُمَّ يَمَسُّهُم مِّنَّا عَذَابٌ أَلِيمࣱ‏

Bylo mu řečeno: „Noe, sestup (s korábu) s pozdravem míru od nás a s požehnáním naším nad tebou a nad národy, jež jsou s tebou: jsou pak národové, kterým poskytneme požitku (tohoto světa) a pak zasáhne je od nás trest bolestný

Ayah 48

تِلۡكَ مِنۡ أَنۢبَآءِ ٱلۡغَيۡبِ نُوحِيهَآ إِلَيۡكَۖ مَا كُنتَ تَعۡلَمُهَآ أَنتَ وَلَا قَوۡمُكَ مِن قَبۡلِ هَٰذَاۖ فَٱصۡبِرۡۖ إِنَّ ٱلۡعَٰقِبَةَ لِلۡمُتَّقِينَ

Tato jest jedna ze zvěstí skrytých: zjevujeme ji tobě nyní: ani ty, ani lid tvůj nevěděli jste o ní před tím — i buď trpěliv, neboť blahý jest konec bohabojných.“

Ayah 49

وَإِلَىٰ عَادٍ أَخَاهُمۡ هُودࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥٓۖ إِنۡ أَنتُمۡ إِلَّا مُفۡتَرُونَ

A k lidu 'Ád (poslali jsme) bratra jejich HÚDA. Řekl: „Lide můj, uctívejte Boha: nemáte jiného Boha, kromě něho: (ty druhé) si jen vymýšlíte

Ayah 50

يَٰقَوۡمِ لَآ أَسۡـَٔلُكُمۡ عَلَيۡهِ أَجۡرًاۖ إِنۡ أَجۡرِيَ إِلَّا عَلَى ٱلَّذِي فَطَرَنِيٓۚ أَفَلَا تَعۡقِلُونَ

Lide můj, nežádám za toto odměny od vás: odměna má jest pouze u toho, jenž stvořil mne, což toho nepochopíte

Ayah 51

وَيَٰقَوۡمِ ٱسۡتَغۡفِرُواْ رَبَّكُمۡ ثُمَّ تُوبُوٓاْ إِلَيۡهِ يُرۡسِلِ ٱلسَّمَآءَ عَلَيۡكُم مِّدۡرَارࣰ ا وَيَزِدۡكُمۡ قُوَّةً إِلَىٰ قُوَّتِكُمۡ وَلَا تَتَوَلَّوۡاْ مُجۡرِمِينَ

Lide můj, proste za odpuštění Pána svého: poté kajícně obraťte se k němu: sešle vám s nebe deště hojné a rozmnoží sílu vaši nad sílu vaši nynější — pročež neodvracejte se od něho jako provinilci.“

Ayah 52

قَالُواْ يَٰهُودُ مَا جِئۡتَنَا بِبَيِّنَةࣲ وَمَا نَحۡنُ بِتَارِكِيٓ ءَالِهَتِنَا عَن قَوۡلِكَ وَمَا نَحۡنُ لَكَ بِمُؤۡمِنِينَ

Řekli: „Ó Húde, nepřinesl jsi nám jasného důkazu a my neopustíme bohů svých na (pouhé) tvoje slovo: my ti nevěříme

Ayah 53

إِن نَّقُولُ إِلَّا ٱعۡتَرَىٰكَ بَعۡضُ ءَالِهَتِنَا بِسُوٓءࣲۗ قَالَ إِنِّيٓ أُشۡهِدُ ٱللَّهَ وَٱشۡهَدُوٓاْ أَنِّي بَرِيٓءࣱ مِّمَّا تُشۡرِكُونَ

Řekneme ti jen, že někteří z bohů našich postihli tě zlem.“ Řekl: „Zajisté béřu za svědka Boha a vy též dosvědčte, že prost jsem vašeho uctívání bohů jiných

Ayah 54

مِن دُونِهِۦۖ فَكِيدُونِي جَمِيعࣰ ا ثُمَّ لَا تُنظِرُونِ

vedle Boha: i započněte se svými úklady proti mně všichni a nemeškejte

Ayah 55

إِنِّي تَوَكَّلۡتُ عَلَى ٱللَّهِ رَبِّي وَرَبِّكُمۚ مَّا مِن دَآبَّةٍ إِلَّا هُوَ ءَاخِذُۢ بِنَاصِيَتِهَآۚ إِنَّ رَبِّي عَلَىٰ صِرَٰطࣲ مُّسۡتَقِيمࣲ‏

Jáť pak spoléhám na Boha, Pána svého a Pána vašeho: není tvora, kterého neměl by v moci své: a zajisté Pán můj kráčí stezkou přímou

Ayah 56

فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَقَدۡ أَبۡلَغۡتُكُم مَّآ أُرۡسِلۡتُ بِهِۦٓ إِلَيۡكُمۡۚ وَيَسۡتَخۡلِفُ رَبِّي قَوۡمًا غَيۡرَكُمۡ وَلَا تَضُرُّونَهُۥ شَيۡـًٔاۚ إِنَّ رَبِّي عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٍ حَفِيظࣱ‏

A odvrátíte-li se, dobře: již oznámil jsem vám to, s čím poslán jsem byl k vám: Pán můj dá jinému lidu zabrati vaše místo a nebudete moci uškoditi Bohu v nejmenším: zajisté Pán můj všech věcí jest strážcem.“

Ayah 57

وَلَمَّا جَآءَ أَمۡرُنَا نَجَّيۡنَا هُودࣰ ا وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ مَعَهُۥ بِرَحۡمَةࣲ مِّنَّا وَنَجَّيۡنَٰهُم مِّنۡ عَذَابٍ غَلِيظࣲ‏

A když přišel rozkaz náš, zachránili jsme Húda a ty, kdož uvěřili s ním, z milosrdenství svého: a zachránili jsme je před trestem přísným

Ayah 58

وَتِلۡكَ عَادࣱۖ جَحَدُواْ بِـَٔايَٰتِ رَبِّهِمۡ وَعَصَوۡاْ رُسُلَهُۥ وَٱتَّبَعُوٓاْ أَمۡرَ كُلِّ جَبَّارٍ عَنِيدࣲ‏

Tento (lid) 'Ád zapíral znamení Pána svého a neposlušen byl proroků jeho a následoval výzvu všech mužů mocných a tvrdohlavých

Ayah 59

وَأُتۡبِعُواْ فِي هَٰذِهِ ٱلدُّنۡيَا لَعۡنَةࣰ وَيَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۗ أَلَآ إِنَّ عَادࣰ ا كَفَرُواْ رَبَّهُمۡۗ أَلَا بُعۡدࣰ ا لِّعَادࣲ قَوۡمِ هُودࣲ‏

Pročež stiženi jsou zlořečením v tomto světě a v den zmrtvýchvstání (bude jim řečeno) : „Zdaž nebyl (kmen) 'Ád, mezi nevěřícími v Pána svého? Ano, daleko zavržen budiž (kmen) 'Ád, lid Húdův!“

Ayah 60

۞وَإِلَىٰ ثَمُودَ أَخَاهُمۡ صَٰلِحࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥۖ هُوَ أَنشَأَكُم مِّنَ ٱلۡأَرۡضِ وَٱسۡتَعۡمَرَكُمۡ فِيهَا فَٱسۡتَغۡفِرُوهُ ثُمَّ تُوبُوٓاْ إِلَيۡهِۚ إِنَّ رَبِّي قَرِيبࣱ مُّجِيبࣱ‏

A k lidu Tsemúd poslali jsme bratra jejich Sáliha. Řekl: „Lide můj, uctívejte Boha: nemáte jiného Boha, kromě něho. On vzniknouti dal vám ze země a dal vám ji k obývání: nuž proste jej za odpuštěni a po té obraťte se kajícně k němu: zajistéť Pán můj blízek jest a ochoten vyslyšeti (vás).“

Ayah 61

قَالُواْ يَٰصَٰلِحُ قَدۡ كُنتَ فِينَا مَرۡجُوࣰّ ا قَبۡلَ هَٰذَآۖ أَتَنۡهَىٰنَآ أَن نَّعۡبُدَ مَا يَعۡبُدُ ءَابَآؤُنَا وَإِنَّنَا لَفِي شَكࣲّ مِّمَّا تَدۡعُونَآ إِلَيۡهِ مُرِيبࣲ‏

Řekli: „Ó Sálihu, až dosud byl's mezi námi jedním, v nějž naději jsme měli: zdaž nyní zbraňovati chceš nám, abychom vzývali to, co vzývali otcové naši. A my, zajisté v pochybnostech a nejistotě jsme ohledně toho, k čemu zveš nás.“

Ayah 62

قَالَ يَٰقَوۡمِ أَرَءَيۡتُمۡ إِن كُنتُ عَلَىٰ بَيِّنَةࣲ مِّن رَّبِّي وَءَاتَىٰنِي مِنۡهُ رَحۡمَةࣰ فَمَن يَنصُرُنِي مِنَ ٱللَّهِ إِنۡ عَصَيۡتُهُۥۖ فَمَا تَزِيدُونَنِي غَيۡرَ تَخۡسِيرࣲ‏

Řekl: „Lide můj, co míníte? Mám-li jasný důkaz od Pána svého a popřál-li mi milosrdenství svého, kdo pomůže mi proti Bohu, kdybych byl ho neposlušen? Zvýšili byste tím jedině moji záhubu

Ayah 63

وَيَٰقَوۡمِ هَٰذِهِۦ نَاقَةُ ٱللَّهِ لَكُمۡ ءَايَةࣰۖ فَذَرُوهَا تَأۡكُلۡ فِيٓ أَرۡضِ ٱللَّهِۖ وَلَا تَمَسُّوهَا بِسُوٓءࣲ فَيَأۡخُذَكُمۡ عَذَابࣱ قَرِيبࣱ‏

Lide můj, toto jest velbloudice boží, znamením vám. Nechte ji klidně pásti se na půdě boží a neubližujte jí, jinak stiženi budete trestem blízkým.“

Ayah 64

فَعَقَرُوهَا فَقَالَ تَمَتَّعُواْ فِي دَارِكُمۡ ثَلَٰثَةَ أَيَّامࣲۖ ذَٰلِكَ وَعۡدٌ غَيۡرُ مَكۡذُوبࣲ‏

Nicméně podřezali žíly velbloudice a řekl (Sálih): „Popřejeme vám ještě tři dny pobytu v obydlí vašich: slib tento zajisté nebude odvolán.“

Ayah 65

فَلَمَّا جَآءَ أَمۡرُنَا نَجَّيۡنَا صَٰلِحࣰ ا وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ مَعَهُۥ بِرَحۡمَةࣲ مِّنَّا وَمِنۡ خِزۡيِ يَوۡمِئِذٍۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ ٱلۡقَوِيُّ ٱلۡعَزِيزُ

A když naplnil se rozkaz náš, zachránili jsme Sáliha a ty, kdež uvěřili s ním, z milosrdenství svého, od potupy onoho dne: zajisté Pán tvůj silný jest a mocný

Ayah 66

وَأَخَذَ ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ ٱلصَّيۡحَةُ فَأَصۡبَحُواْ فِي دِيَٰرِهِمۡ جَٰثِمِينَ

A zachvátila nepravostné bouře mohutná a nalezeni jsou z rána v domech svých co ztuhlé mrtvoly

Ayah 67

كَأَن لَّمۡ يَغۡنَوۡاْ فِيهَآۗ أَلَآ إِنَّ ثَمُودَاْ كَفَرُواْ رَبَّهُمۡۗ أَلَا بُعۡدࣰ ا لِّثَمُودَ

jako by nikdy nebyli těšili se z nich. Zdaž nebyl (kmen) Tsemúd nevěřícím v Pána svého? Ano, daleko zavržen budiž Tsemúd

Ayah 68

وَلَقَدۡ جَآءَتۡ رُسُلُنَآ إِبۡرَٰهِيمَ بِٱلۡبُشۡرَىٰ قَالُواْ سَلَٰمࣰ اۖ قَالَ سَلَٰمࣱۖ فَمَا لَبِثَ أَن جَآءَ بِعِجۡلٍ حَنِيذࣲ‏

A když přišli kdysi poslové naši k Ábrahamoví s radostnou zprávou, řekli: „Pokoj s tebou.“ Řekl: „Pokoj s vámi“ a nemeškaje, přinesl jim tele pečené

Ayah 69

فَلَمَّا رَءَآ أَيۡدِيَهُمۡ لَا تَصِلُ إِلَيۡهِ نَكِرَهُمۡ وَأَوۡجَسَ مِنۡهُمۡ خِيفَةࣰۚ قَالُواْ لَا تَخَفۡ إِنَّآ أُرۡسِلۡنَآ إِلَىٰ قَوۡمِ لُوطࣲ‏

A vida, že ruce jejich nedotýkají se (pokrmu), nerad to viděl a pocítil strach před nimi. I řekli: „Neboj se, neboť my posláni jsme k lidu Lotovu.“

Ayah 70

وَٱمۡرَأَتُهُۥ قَآئِمَةࣱ فَضَحِكَتۡ فَبَشَّرۡنَٰهَا بِإِسۡحَٰقَ وَمِن وَرَآءِ إِسۡحَٰقَ يَعۡقُوبَ

A žena Abrahamova stála vedle a smála se: i oznámili jsme jí Isáka a po Isákovi, Jakuba

Ayah 71

قَالَتۡ يَٰوَيۡلَتَىٰٓ ءَأَلِدُ وَأَنَا۠ عَجُوزࣱ وَهَٰذَا بَعۡلِي شَيۡخًاۖ إِنَّ هَٰذَا لَشَيۡءٌ عَجِيبࣱ‏

Řekla: „Já nešťastná, jakž porodím syna, když stařena jsem a manžel můj stařec? To zajisté byla by věc podivuhodná.“

Ayah 72

قَالُوٓاْ أَتَعۡجَبِينَ مِنۡ أَمۡرِ ٱللَّهِۖ رَحۡمَتُ ٱللَّهِ وَبَرَكَٰتُهُۥ عَلَيۡكُمۡ أَهۡلَ ٱلۡبَيۡتِۚ إِنَّهُۥ حَمِيدࣱ مَّجِيدࣱ‏

Řekli: „Divíš se snad rozkazu božímu? Milosrdenství Boha a požehnání jeho budiž s vámi, lide tohoto domu: Bůh zajisté hoden jest chvály a slávy.“

Ayah 73

فَلَمَّا ذَهَبَ عَنۡ إِبۡرَٰهِيمَ ٱلرَّوۡعُ وَجَآءَتۡهُ ٱلۡبُشۡرَىٰ يُجَٰدِلُنَا فِي قَوۡمِ لُوطٍ

Když pak rozptýlil se úděs Abrahamův, a on slyšel radostnou tuto zvěst, naléhal na nás ve prospěch lidu Lotova

Ayah 74

إِنَّ إِبۡرَٰهِيمَ لَحَلِيمٌ أَوَّٰهࣱ مُّنِيبࣱ‏

neboť Abraham zajisté byl laskavý, soucitný, promíjející

Ayah 75

يَٰٓإِبۡرَٰهِيمُ أَعۡرِضۡ عَنۡ هَٰذَآۖ إِنَّهُۥ قَدۡ جَآءَ أَمۡرُ رَبِّكَۖ وَإِنَّهُمۡ ءَاتِيهِمۡ عَذَابٌ غَيۡرُ مَرۡدُودࣲ‏

„Ó Abrahame, ustaň ve svém snažení, neboť již vyšel rozkaz Pána tvého a lid onen zasáhne trest neodvratný.“

Ayah 76

وَلَمَّا جَآءَتۡ رُسُلُنَا لُوطࣰ ا سِيٓءَ بِهِمۡ وَضَاقَ بِهِمۡ ذَرۡعࣰ ا وَقَالَ هَٰذَا يَوۡمٌ عَصِيبࣱ‏

A když přišli poslové naši k Lotovi, zarmoutil se nad nimi a cítil se slabým k ochraně jejich, řka: „Toto zajisté den jest těžký.“

Ayah 77

وَجَآءَهُۥ قَوۡمُهُۥ يُهۡرَعُونَ إِلَيۡهِ وَمِن قَبۡلُ كَانُواْ يَعۡمَلُونَ ٱلسَّيِّـَٔاتِۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ هَٰٓؤُلَآءِ بَنَاتِي هُنَّ أَطۡهَرُ لَكُمۡۖ فَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ وَلَا تُخۡزُونِ فِي ضَيۡفِيٓۖ أَلَيۡسَ مِنكُمۡ رَجُلࣱ رَّشِيدࣱ‏

A přihnal se k němu lid jeho, neboť již od dřívějška dopouštěli se špatností a řekl (Lot): „Lide můj, tyto dcery mé vezmete-li, méně hanebno to bude pro vás: i bojte se Boha a nezneuctívejte mne v hostech mých. Což není mezi vámi jediného muže spravedlivého?“

Ayah 78

قَالُواْ لَقَدۡ عَلِمۡتَ مَا لَنَا فِي بَنَاتِكَ مِنۡ حَقࣲّ وَإِنَّكَ لَتَعۡلَمُ مَا نُرِيدُ

Řekli: „Však víš již, že málo jest nám po tvých dcerách: a zajisté dobře víš, co chceme.“

Ayah 79

قَالَ لَوۡ أَنَّ لِي بِكُمۡ قُوَّةً أَوۡ ءَاوِيٓ إِلَىٰ رُكۡنࣲ شَدِيدࣲ‏

Řekl : „Kéž bych měl dosti síly s vás, aneb kéž mohl bych se utéci k ochránci mocnému!“

Ayah 80

قَالُواْ يَٰلُوطُ إِنَّا رُسُلُ رَبِّكَ لَن يَصِلُوٓاْ إِلَيۡكَۖ فَأَسۡرِ بِأَهۡلِكَ بِقِطۡعࣲ مِّنَ ٱلَّيۡلِ وَلَا يَلۡتَفِتۡ مِنكُمۡ أَحَدٌ إِلَّا ٱمۡرَأَتَكَۖ إِنَّهُۥ مُصِيبُهَا مَآ أَصَابَهُمۡۚ إِنَّ مَوۡعِدَهُمُ ٱلصُّبۡحُۚ أَلَيۡسَ ٱلصُّبۡحُ بِقَرِيبࣲ‏

Řekli (tehdy cizinci): „Ó Lote, myť posly jsme Pána tvého a oni nedostanou se na tebe: i vyjdi s rodinou svou ještě této noci a nechť nikdo z vás neobrací se dozadu — pouze žena tvá tak učiní a stejný stihne ji osud, jaký stihne lid onen. Zajisté hrozba tato splní se z rána: není-liž pak jitro již blízké?“

Ayah 81

فَلَمَّا جَآءَ أَمۡرُنَا جَعَلۡنَا عَٰلِيَهَا سَافِلَهَا وَأَمۡطَرۡنَا عَلَيۡهَا حِجَارَةࣰ مِّن سِجِّيلࣲ مَّنضُودࣲ‏

A když přišel rozkaz náš, obrátili jsme město vrchem dolů a dštili jsme na ně bez ustání kamení z hlíny vypálené, poznamenané Pánem tvým: a není podobný osud dalek od nepravostných

Ayah 82

مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَۖ وَمَا هِيَ مِنَ ٱلظَّٰلِمِينَ بِبَعِيدࣲ‏

A k Madianským poslali jsme bratra jejich Šu'ejba. Řekl: „Lide můj, uctívejte Boha, nemáte jiného Boha, kromě něho: A nezkracujte míry ani váhy: zajistéť vidím vás v blahobytu, však bojím se pro vás trestu v den vše obklopující

Ayah 83

۞وَإِلَىٰ مَدۡيَنَ أَخَاهُمۡ شُعَيۡبࣰ اۚ قَالَ يَٰقَوۡمِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ مَا لَكُم مِّنۡ إِلَٰهٍ غَيۡرُهُۥۖ وَلَا تَنقُصُواْ ٱلۡمِكۡيَالَ وَٱلۡمِيزَانَۖ إِنِّيٓ أَرَىٰكُم بِخَيۡرࣲ وَإِنِّيٓ أَخَافُ عَلَيۡكُمۡ عَذَابَ يَوۡمࣲ مُّحِيطࣲ‏

Lide můj, dodržujte poctivě míry a váhy a nešalte lidi o majetek jejich a nedopouštějte se nespravedlnosti na zemi skutky pohoršlivými

Ayah 84

وَيَٰقَوۡمِ أَوۡفُواْ ٱلۡمِكۡيَالَ وَٱلۡمِيزَانَ بِٱلۡقِسۡطِۖ وَلَا تَبۡخَسُواْ ٱلنَّاسَ أَشۡيَآءَهُمۡ وَلَا تَعۡثَوۡاْ فِي ٱلۡأَرۡضِ مُفۡسِدِينَ

Cokoliv pak přebývati vám bude z milosti boží, bude nejlepším pro vás, jste-li věřícími

Ayah 85

بَقِيَّتُ ٱللَّهِ خَيۡرࣱ لَّكُمۡ إِن كُنتُم مُّؤۡمِنِينَۚ وَمَآ أَنَا۠ عَلَيۡكُم بِحَفِيظࣲ‏

jáť pak zajisté nejsem nad vámi strážcem.“

Ayah 86

قَالُواْ يَٰشُعَيۡبُ أَصَلَوٰتُكَ تَأۡمُرُكَ أَن نَّتۡرُكَ مَا يَعۡبُدُ ءَابَآؤُنَآ أَوۡ أَن نَّفۡعَلَ فِيٓ أَمۡوَٰلِنَا مَا نَشَٰٓؤُاْۖ إِنَّكَ لَأَنتَ ٱلۡحَلِيمُ ٱلرَّشِيدُ

Řekli: „Ó Šu'ejbe, zdaž nakazují ti modlitby tvé, abychom opustili to, co uctívali bohové naši, a abychom nenakládali s majetky svými, jak sami chcemeli? Zajisté přec jseš mužem laskavým a rozšafným.“

Ayah 87

قَالَ يَٰقَوۡمِ أَرَءَيۡتُمۡ إِن كُنتُ عَلَىٰ بَيِّنَةࣲ مِّن رَّبِّي وَرَزَقَنِي مِنۡهُ رِزۡقًا حَسَنࣰ اۚ وَمَآ أُرِيدُ أَنۡ أُخَالِفَكُمۡ إِلَىٰ مَآ أَنۡهَىٰكُمۡ عَنۡهُۚ إِنۡ أُرِيدُ إِلَّا ٱلۡإِصۡلَٰحَ مَا ٱسۡتَطَعۡتُۚ وَمَا تَوۡفِيقِيٓ إِلَّا بِٱللَّهِۚ عَلَيۡهِ تَوَكَّلۡتُ وَإِلَيۡهِ أُنِيبُ

Řekl: „Lide můj, co míníte? Mám-li jasný důkaz od Pána svého, jenž obdařil mne bohatými dary svými — nechci odporovati vám v tom, co (Bůh) zbraňuje vám činiti, leda proto že chci jedině polepšení vaše, seč síly mé stačí. A důvěru svou skládám pouze v Boha: na něho spoléhám a k němu obracím se

Ayah 88

وَيَٰقَوۡمِ لَا يَجۡرِمَنَّكُمۡ شِقَاقِيٓ أَن يُصِيبَكُم مِّثۡلُ مَآ أَصَابَ قَوۡمَ نُوحٍ أَوۡ قَوۡمَ هُودٍ أَوۡ قَوۡمَ صَٰلِحࣲۚ وَمَا قَوۡمُ لُوطࣲ مِّنكُم بِبَعِيدࣲ‏

Lide můj, nechť odpor váš vůči mně neuvalí na vás vinu pro kterou postihl by vás osud podobný onomu, jenž postihl lid Noemův, lid Húdův, lid Sálihův: aniž lid Lotův jest od vás (tak) vzdálen

Ayah 89

وَٱسۡتَغۡفِرُواْ رَبَّكُمۡ ثُمَّ تُوبُوٓاْ إِلَيۡهِۚ إِنَّ رَبِّي رَحِيمࣱ وَدُودࣱ‏

Proste za odpuštění Pána svého a obraťte se kajícně k němu: zajisté Pán můj slitovný jest a láskyplný.“

Ayah 90

قَالُواْ يَٰشُعَيۡبُ مَا نَفۡقَهُ كَثِيرࣰ ا مِّمَّا تَقُولُ وَإِنَّا لَنَرَىٰكَ فِينَا ضَعِيفࣰ اۖ وَلَوۡلَا رَهۡطُكَ لَرَجَمۡنَٰكَۖ وَمَآ أَنتَ عَلَيۡنَا بِعَزِيزࣲ‏

Řekli: „Ó Šu'ejbe, nerozumíme mnoho z toho, co pravíš, však zajisté vidíme tě, žes slabým mezi námi: a nebýti rodu tvého, byli bychom tě ukamenovali a ty bys nebyl mohl (brániti se nám).“

Ayah 91

قَالَ يَٰقَوۡمِ أَرَهۡطِيٓ أَعَزُّ عَلَيۡكُم مِّنَ ٱللَّهِ وَٱتَّخَذۡتُمُوهُ وَرَآءَكُمۡ ظِهۡرِيًّاۖ إِنَّ رَبِّي بِمَا تَعۡمَلُونَ مُحِيطࣱ‏

Řekl: „Lide můj, zdaž rod můj vzácnějším jest vám Boha a Boha za záda svá bez povšimnutí chcete zahoditi? Však zajisté Pán můj obklopuje věděním svým skutky vaše

Ayah 92

وَيَٰقَوۡمِ ٱعۡمَلُواْ عَلَىٰ مَكَانَتِكُمۡ إِنِّي عَٰمِلࣱۖ سَوۡفَ تَعۡلَمُونَ مَن يَأۡتِيهِ عَذَابࣱ يُخۡزِيهِ وَمَنۡ هُوَ كَٰذِبࣱۖ وَٱرۡتَقِبُوٓاْ إِنِّي مَعَكُمۡ رَقِيبࣱ‏

Lide můj, čiňte, cokoliv můžete, jáť taktéž učiním: zvíte pak

Ayah 93

وَلَمَّا جَآءَ أَمۡرُنَا نَجَّيۡنَا شُعَيۡبࣰ ا وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ مَعَهُۥ بِرَحۡمَةࣲ مِّنَّا وَأَخَذَتِ ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ ٱلصَّيۡحَةُ فَأَصۡبَحُواْ فِي دِيَٰرِهِمۡ جَٰثِمِينَ

na koho přijde trest potupný proň a kdo lhářem jest: nuž dávejte pozor — já s vámi pozor budu dávati.“

Ayah 94

كَأَن لَّمۡ يَغۡنَوۡاْ فِيهَآۗ أَلَا بُعۡدࣰ ا لِّمَدۡيَنَ كَمَا بَعِدَتۡ ثَمُودُ

A když přišel rozkaz náš, zachránili jsme Šu'ejba a ty, kdož uvěřili s ním, z milosrdenství svého: a zachvátila nepravostné bouře mohutná a nalezeni jsou z rána co ztuhlé mrtvoly v domech svých

Ayah 95

وَلَقَدۡ أَرۡسَلۡنَا مُوسَىٰ بِـَٔايَٰتِنَا وَسُلۡطَٰنࣲ مُّبِينٍ

jako by nikdy nebyli těšili se z nich. Zdaž nebyl daleko zavržen (lid) Madianský, jakož zavržen byl (lid kmene) Tsemúd

Ayah 96

إِلَىٰ فِرۡعَوۡنَ وَمَلَإِيْهِۦ فَٱتَّبَعُوٓاْ أَمۡرَ فِرۡعَوۡنَۖ وَمَآ أَمۡرُ فِرۡعَوۡنَ بِرَشِيدࣲ‏

A když poslali jsme Mojžíše se znameními svými a s mocí zjevnou k Faraonovi a předním z lidu jeho, tu následovali tito rozkaz Faraonův: však rozkaz nebyl spravedlivý

Ayah 97

يَقۡدُمُ قَوۡمَهُۥ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ فَأَوۡرَدَهُمُ ٱلنَّارَۖ وَبِئۡسَ ٱلۡوِرۡدُ ٱلۡمَوۡرُودُ

Povede lid svůj v den zmrtvýchvstání a přivede je k napajedlu ohně pekelného: a děsné bude napajedlo, kde napájeti se budou

Ayah 98

وَأُتۡبِعُواْ فِي هَٰذِهِۦ لَعۡنَةࣰ وَيَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۚ بِئۡسَ ٱلرِّفۡدُ ٱلۡمَرۡفُودُ

Zlorečením stiženi jsou v tomto světě a v den zmrtvýchvstání děsné bude přispění, kterým přispěno jim bude

Ayah 99

ذَٰلِكَ مِنۡ أَنۢبَآءِ ٱلۡقُرَىٰ نَقُصُّهُۥ عَلَيۡكَۖ مِنۡهَا قَآئِمࣱ وَحَصِيدࣱ‏

Totoť jsou děje měst, jež tobě vyprávíme: některá z nich dosud stojí, jiná již skosena jsou

Ayah 100

وَمَا ظَلَمۡنَٰهُمۡ وَلَٰكِن ظَلَمُوٓاْ أَنفُسَهُمۡۖ فَمَآ أَغۡنَتۡ عَنۡهُمۡ ءَالِهَتُهُمُ ٱلَّتِي يَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ مِن شَيۡءࣲ لَّمَّا جَآءَ أَمۡرُ رَبِّكَۖ وَمَا زَادُوهُمۡ غَيۡرَ تَتۡبِيبࣲ‏

ne my utiskli jsme je, však sebe sama utiskla a ničeho neprospěla jim božstva jejich, která uctívají vedle Boha, když přišel rozkaz Pána tvého: pouze rozmnožila zkázu jejich

Ayah 101

وَكَذَٰلِكَ أَخۡذُ رَبِّكَ إِذَآ أَخَذَ ٱلۡقُرَىٰ وَهِيَ ظَٰلِمَةٌۚ إِنَّ أَخۡذَهُۥٓ أَلِيمࣱ شَدِيدٌ

Takovéto jest udeření Pána tvého, když udeřuje jím města, jež byla nepravostna: zajisté udeření jeho skličující jest a bolestné

Ayah 102

إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةࣰ لِّمَنۡ خَافَ عَذَابَ ٱلۡأٓخِرَةِۚ ذَٰلِكَ يَوۡمࣱ مَّجۡمُوعࣱ لَّهُ ٱلنَّاسُ وَذَٰلِكَ يَوۡمࣱ مَّشۡهُودࣱ‏

V tomto zajisté znamení jest onomu, jenž bojí se trestu ve světě budoucím: totoť den bude, kdy veškeré shromážděno bude lidstvo: totoť den bude, jehož bude svědkem (veškerenstvo)

Ayah 103

وَمَا نُؤَخِّرُهُۥٓ إِلَّا لِأَجَلࣲ مَّعۡدُودࣲ‏

A neodložíme den onen, nýbrž přijde ve lhůtě předem stanovené

Ayah 104

يَوۡمَ يَأۡتِ لَا تَكَلَّمُ نَفۡسٌ إِلَّا بِإِذۡنِهِۦۚ فَمِنۡهُمۡ شَقِيࣱّ وَسَعِيدࣱ‏

V den příchodu jeho nepromluví nikdo, vyjma s dovolením Boha: a mezi nimi zavržení budou a blažení

Ayah 105

فَأَمَّا ٱلَّذِينَ شَقُواْ فَفِي ٱلنَّارِ لَهُمۡ فِيهَا زَفِيرࣱ وَشَهِيقٌ

Pokud se týče zavržených, uvrženi budou v oheň (pekelný): a v něm vzdychání bude a naříkání

Ayah 106

خَٰلِدِينَ فِيهَا مَا دَامَتِ ٱلسَّمَٰوَٰتُ وَٱلۡأَرۡضُ إِلَّا مَا شَآءَ رَبُّكَۚ إِنَّ رَبَّكَ فَعَّالࣱ لِّمَا يُرِيدُ

V něm přebývati budou, dokud potrvají nebesa i země, leč by jinak chtěl Pán tvůj: zajisté Pán tvůj činí, co chce

Ayah 107

۞وَأَمَّا ٱلَّذِينَ سُعِدُواْ فَفِي ٱلۡجَنَّةِ خَٰلِدِينَ فِيهَا مَا دَامَتِ ٱلسَّمَٰوَٰتُ وَٱلۡأَرۡضُ إِلَّا مَا شَآءَ رَبُّكَۖ عَطَآءً غَيۡرَ مَجۡذُوذࣲ‏

A pokud se týče těch, již oblaženi byli, půjdou do ráje: v něm přebývati budou, pokud potrvají nebesa i země, leč by chtěl Pán tvůj přidati jim jiný dar neodejmutelný

Ayah 108

فَلَا تَكُ فِي مِرۡيَةࣲ مِّمَّا يَعۡبُدُ هَٰٓؤُلَآءِۚ مَا يَعۡبُدُونَ إِلَّا كَمَا يَعۡبُدُ ءَابَآؤُهُم مِّن قَبۡلُۚ وَإِنَّا لَمُوَفُّوهُمۡ نَصِيبَهُمۡ غَيۡرَ مَنقُوصࣲ‏

Nebudiž nikterak v pochybnosti ohledně toho, co uctívají onino — uctívají pouze to, co uctívali otcové jejich před tím, zajisté vyplatíme jim podíl jejich, nijak nezkrácený

Ayah 109

وَلَقَدۡ ءَاتَيۡنَا مُوسَى ٱلۡكِتَٰبَ فَٱخۡتُلِفَ فِيهِۚ وَلَوۡلَا كَلِمَةࣱ سَبَقَتۡ مِن رَّبِّكَ لَقُضِيَ بَيۡنَهُمۡۚ وَإِنَّهُمۡ لَفِي شَكࣲّ مِّنۡهُ مُرِيبࣲ‏

Dali jsme Mojžíšovi Knihu a rozešli se v mínění o ní (lidé): a kdyby nebylo předešlo slovo od Pána tvého, bylo by již dávno rozhodnuto mezi nimi: oni pak (dosud) jsou ohledně Knihy v pochybnosti váhavé

Ayah 110

وَإِنَّ كُلࣰّ ا لَّمَّا لَيُوَفِّيَنَّهُمۡ رَبُّكَ أَعۡمَٰلَهُمۡۚ إِنَّهُۥ بِمَا يَعۡمَلُونَ خَبِيرࣱ‏

A v pravdě každého odmění jistotně Pán tvůj dle skutků jejich, neboť on dobře zpraven jest o tom, co činíte

Ayah 111

فَٱسۡتَقِمۡ كَمَآ أُمِرۡتَ وَمَن تَابَ مَعَكَ وَلَا تَطۡغَوۡاْۚ إِنَّهُۥ بِمَا تَعۡمَلُونَ بَصِيرࣱ‏

Pročež čiň právě, jakž nakázáno ti bylo a taktéž oni, kdož uvěřili s tebou, nechť nekonají špatností, neboť Bůh zajisté dobře pozoruje skutky vaše

Ayah 112

وَلَا تَرۡكَنُوٓاْ إِلَى ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ فَتَمَسَّكُمُ ٱلنَّارُ وَمَا لَكُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ مِنۡ أَوۡلِيَآءَ ثُمَّ لَا تُنصَرُونَ

Nehledejte opory u těch, kdož nepravostni jsou, jinak zasáhne vás oheň pekelný a nebude vám vedle Boha zastánců a nebude vám pak pomoženo

Ayah 113

وَأَقِمِ ٱلصَّلَوٰةَ طَرَفَيِ ٱلنَّهَارِ وَزُلَفࣰ ا مِّنَ ٱلَّيۡلِۚ إِنَّ ٱلۡحَسَنَٰتِ يُذۡهِبۡنَ ٱلسَّيِّـَٔاتِۚ ذَٰلِكَ ذِكۡرَىٰ لِلذَّٰكِرِينَ

Zachovávej modlitbu na počátku a na konci dne a při příchodu noci: zajisté dobrá konání zahánějí skutky zlé. Takové jest připomenutí pamětlivým

Ayah 114

وَٱصۡبِرۡ فَإِنَّ ٱللَّهَ لَا يُضِيعُ أَجۡرَ ٱلۡمُحۡسِنِينَ

A buď trpěliv, neboť Bůh zajisté nedopustí, aby ztratila se odměna dobrodějných

Ayah 115

فَلَوۡلَا كَانَ مِنَ ٱلۡقُرُونِ مِن قَبۡلِكُمۡ أُوْلُواْ بَقِيَّةࣲ يَنۡهَوۡنَ عَنِ ٱلۡفَسَادِ فِي ٱلۡأَرۡضِ إِلَّا قَلِيلࣰ ا مِّمَّنۡ أَنجَيۡنَا مِنۡهُمۡۗ وَٱتَّبَعَ ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ مَآ أُتۡرِفُواْ فِيهِ وَكَانُواْ مُجۡرِمِينَ

Zdaž nebylo mezi pokoleními, která vás předešla, lidí s trochou ctnosti takových, kteří zabraňovali špatnosti na zemi — pouze málo, které jsme pak zachránili? Však nepravostní následovali výstřednosti své a stali se provinilci

Ayah 116

وَمَا كَانَ رَبُّكَ لِيُهۡلِكَ ٱلۡقُرَىٰ بِظُلۡمࣲ وَأَهۡلُهَا مُصۡلِحُونَ

A Pán tvůj nevyhlazuje měst nespravedlivě, jsou-li obyvatelé jejich lidem řádným

Ayah 117

وَلَوۡ شَآءَ رَبُّكَ لَجَعَلَ ٱلنَّاسَ أُمَّةࣰ وَٰحِدَةࣰۖ وَلَا يَزَالُونَ مُخۡتَلِفِينَ

Kdyby byl chtěl Pán tvůj, byl by učinil lidstvo národem jediným; však nepřestanou rozcházeti se v mínění

Ayah 118

إِلَّا مَن رَّحِمَ رَبُّكَۚ وَلِذَٰلِكَ خَلَقَهُمۡۗ وَتَمَّتۡ كَلِمَةُ رَبِّكَ لَأَمۡلَأَنَّ جَهَنَّمَ مِنَ ٱلۡجِنَّةِ وَٱلنَّاسِ أَجۡمَعِينَ

vyjma těch, jimž popřál milosrdenství Pán tvůj. A k tomu stvořil je; i naplnilo se slovo Pána tvého: „Zajistéť naplním peklo Džinny a lidmi vesměs.“

Ayah 119

وَكُلࣰّ ا نَّقُصُّ عَلَيۡكَ مِنۡ أَنۢبَآءِ ٱلرُّسُلِ مَا نُثَبِّتُ بِهِۦ فُؤَادَكَۚ وَجَآءَكَ فِي هَٰذِهِ ٱلۡحَقُّ وَمَوۡعِظَةࣱ وَذِكۡرَىٰ لِلۡمُؤۡمِنِينَ

A toto vše z dějů vyslanců našich vyprávíme ti, aby utvrzeno, tím bylo srdce tvé a aby tím přišla ti pravda a napomenutí a připomenutí věřícím

Ayah 120

وَقُل لِّلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ ٱعۡمَلُواْ عَلَىٰ مَكَانَتِكُمۡ إِنَّا عَٰمِلُونَ

A rci těm, kdož nevěří: „Jednejte podle možnosti své: my taktéž činiti budeme

Ayah 121

وَٱنتَظِرُوٓاْ إِنَّا مُنتَظِرُونَ

a vyčkávejte: my taktéž vyčkávati budeme.“

Ayah 122

وَلِلَّهِ غَيۡبُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَإِلَيۡهِ يُرۡجَعُ ٱلۡأَمۡرُ كُلُّهُۥ فَٱعۡبُدۡهُ وَتَوَكَّلۡ عَلَيۡهِۚ وَمَا رَبُّكَ بِغَٰفِلٍ عَمَّا تَعۡمَلُونَ

Bohu pak přináleží věci skryté nebes i země, a k němu vše navrací se: pročež uctívej jej a spoléhej naň: a Pán tvůj zajisté není lhostejným k tomu, co činíte

Ayah 123