Súra Al-Jinn — The Jinn

Súra Al-Jinn (The Jinn) — 72/114 · 28 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

قُلۡ أُوحِيَ إِلَيَّ أَنَّهُ ٱسۡتَمَعَ نَفَرࣱ مِّنَ ٱلۡجِنِّ فَقَالُوٓاْ إِنَّا سَمِعۡنَا قُرۡءَانًا عَجَبࣰ ا

Rci: „Bylo vnuknuto mi, že skupina DŽINNŮ naslouchala, a řekla: ,Zajisté slyšeli jsme Korán údivný

Ayah 1

يَهۡدِيٓ إِلَى ٱلرُّشۡدِ فَـَٔامَنَّا بِهِۦۖ وَلَن نُّشۡرِكَ بِرَبِّنَآ أَحَدࣰ ا

jenž vede k cestě správné: i uvěřili jsme veň a nikoho spolčovati nebudeme s Pánem svým

Ayah 2

وَأَنَّهُۥ تَعَٰلَىٰ جَدُّ رَبِّنَا مَا ٱتَّخَذَ صَٰحِبَةࣰ وَلَا وَلَدࣰ ا

Onť pak - povýšena budiž sláva Pána našeho! - nevzal si manželky aniž syna má

Ayah 3

وَأَنَّهُۥ كَانَ يَقُولُ سَفِيهُنَا عَلَى ٱللَّهِ شَطَطࣰ ا

Však jistý pošetilec mezi námi o Bohu tvrdil bláhovost

Ayah 4

وَأَنَّا ظَنَنَّآ أَن لَّن تَقُولَ ٱلۡإِنسُ وَٱلۡجِنُّ عَلَى ٱللَّهِ كَذِبࣰ ا

Mínili jsme pak, že nikdo z lidí nebo Džinnů neříkal by lež o Bohu

Ayah 5

وَأَنَّهُۥ كَانَ رِجَالࣱ مِّنَ ٱلۡإِنسِ يَعُوذُونَ بِرِجَالࣲ مِّنَ ٱلۡجِنِّ فَزَادُوهُمۡ رَهَقࣰ ا

Někteří mužové mezi lidmi brali útočiště k mužům z džinnů, však ti rozmnožili pouze bláznivost jejich

Ayah 6

وَأَنَّهُمۡ ظَنُّواْ كَمَا ظَنَنتُمۡ أَن لَّن يَبۡعَثَ ٱللَّهُ أَحَدࣰ ا

a pak mnili, jakož i vy mnili jste, že Bůh nevzkřísí nikoho

Ayah 7

وَأَنَّا لَمَسۡنَا ٱلسَّمَآءَ فَوَجَدۡنَٰهَا مُلِئَتۡ حَرَسࣰ ا شَدِيدࣰ ا وَشُهُبࣰ ا

Dostihlí jsme nebe, však shledali je plné strážců silných a šlehů plamenných

Ayah 8

وَأَنَّا كُنَّا نَقۡعُدُ مِنۡهَا مَقَٰعِدَ لِلسَّمۡعِۖ فَمَن يَسۡتَمِعِ ٱلۡأٓنَ يَجِدۡ لَهُۥ شِهَابࣰ ا رَّصَدࣰ ا

A seděli jsme na sedadlech v něm, abychom slyšeli: však kdokoli přislouchávat chce teď, shledá, že číhati naň bude šleh plamenný

Ayah 9

وَأَنَّا لَا نَدۡرِيٓ أَشَرٌّ أُرِيدَ بِمَن فِي ٱلۡأَرۡضِ أَمۡ أَرَادَ بِهِمۡ رَبُّهُمۡ رَشَدࣰ ا

A nevíme, zda zlo bylo míněno pro ty, kdož na zemi jsou, aneb žádal-li si Pán jejich pro ně cesty správné

Ayah 10

وَأَنَّا مِنَّا ٱلصَّٰلِحُونَ وَمِنَّا دُونَ ذَٰلِكَۖ كُنَّا طَرَآئِقَ قِدَدࣰ ا

Mezi námi jsou pak spravedliví a jsou mezi námi, kdož nejsou takými: jsme cest rozdílných

Ayah 11

وَأَنَّا ظَنَنَّآ أَن لَّن نُّعۡجِزَ ٱللَّهَ فِي ٱلۡأَرۡضِ وَلَن نُّعۡجِزَهُۥ هَرَبࣰ ا

a mnili jsme, že nejsme s to, bychom znemožnili (zámyslů) Boha na zemi, aniž znemožníme mu to útěkem

Ayah 12

وَأَنَّا لَمَّا سَمِعۡنَا ٱلۡهُدَىٰٓ ءَامَنَّا بِهِۦۖ فَمَن يُؤۡمِنۢ بِرَبِّهِۦ فَلَا يَخَافُ بَخۡسࣰ ا وَلَا رَهَقࣰ ا

A když slyšeli jsme Vedení, uvěřili jsme v ně: a kdo věří v Pána svého, nechť nebojí se škody, ani potupy

Ayah 13

وَأَنَّا مِنَّا ٱلۡمُسۡلِمُونَ وَمِنَّا ٱلۡقَٰسِطُونَۖ فَمَنۡ أَسۡلَمَ فَأُوْلَٰٓئِكَ تَحَرَّوۡاْ رَشَدࣰ ا

Jsou pak mezi námi ti, kdo odevzdali se do, vůle boží a ti, kdož se vzdalují: a kdožkoli odevzdal se do vůle boží, béře se cestou pravou

Ayah 14

وَأَمَّا ٱلۡقَٰسِطُونَ فَكَانُواْ لِجَهَنَّمَ حَطَبࣰ ا

A pokud se týče vzdalujících se, budou peklu palivem.“

Ayah 15

وَأَلَّوِ ٱسۡتَقَٰمُواْ عَلَى ٱلطَّرِيقَةِ لَأَسۡقَيۡنَٰهُم مَّآءً غَدَقࣰ ا

Kdyby přidržovali ses přímé cesty, napojili bychom je vodou přehojnou

Ayah 16

لِّنَفۡتِنَهُمۡ فِيهِۚ وَمَن يُعۡرِضۡ عَن ذِكۡرِ رَبِّهِۦ يَسۡلُكۡهُ عَذَابࣰ ا صَعَدࣰ ا

abychom jí vyzkoušeli je: však kdožkoli vzdaluje se od Napomenutí Pána svého, tento podrobí jej trestu tvrdému

Ayah 17

وَأَنَّ ٱلۡمَسَٰجِدَ لِلَّهِ فَلَا تَدۡعُواْ مَعَ ٱللَّهِ أَحَدࣰ ا

Modlitebnice pak přináležejí Bohu (jedinému): pročež nevzývejte (současně) s Bohem nikoho

Ayah 18

وَأَنَّهُۥ لَمَّا قَامَ عَبۡدُ ٱللَّهِ يَدۡعُوهُ كَادُواْ يَكُونُونَ عَلَيۡهِ لِبَدࣰ ا

A když povstal služebník boží, aby vzýval jej, málem by byli umačkali jej náporem

Ayah 19

قُلۡ إِنَّمَآ أَدۡعُواْ رَبِّي وَلَآ أُشۡرِكُ بِهِۦٓ أَحَدࣰ ا

Rci: „Jáť pouze vzývám Pána svého a nespolčuji s ním nikoho.“

Ayah 20

قُلۡ إِنِّي لَآ أَمۡلِكُ لَكُمۡ ضَرࣰّ ا وَلَا رَشَدࣰ ا

Rci: „Neníť v moci mé přičiniti vám škody nijaké, aniž dobra.“

Ayah 21

قُلۡ إِنِّي لَن يُجِيرَنِي مِنَ ٱللَّهِ أَحَدࣱ وَلَنۡ أَجِدَ مِن دُونِهِۦ مُلۡتَحَدًا

Rci: „Zajisté nikdo nemůže popřáti mi ochrany před Bohem, aniž najdu, kromě něho, útočiště

Ayah 22

إِلَّا بَلَٰغࣰ ا مِّنَ ٱللَّهِ وَرِسَٰلَٰتِهِۦۚ وَمَن يَعۡصِ ٱللَّهَ وَرَسُولَهُۥ فَإِنَّ لَهُۥ نَارَ جَهَنَّمَ خَٰلِدِينَ فِيهَآ أَبَدًا

vyjma hlásání, jež přichází od Boha a poselství jeho: a těm, kdož neposlušni jsou Boha proroka jeho, zajisté schystán jest oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně

Ayah 23

حَتَّىٰٓ إِذَا رَأَوۡاْ مَا يُوعَدُونَ فَسَيَعۡلَمُونَ مَنۡ أَضۡعَفُ نَاصِرࣰ ا وَأَقَلُّ عَدَدࣰ ا

Až když spatří to, co slibováno jest jim: pak zvědí, kdo nejslabším jest co do pomocníků a nejmenším co do počtu.“

Ayah 24

قُلۡ إِنۡ أَدۡرِيٓ أَقَرِيبࣱ مَّا تُوعَدُونَ أَمۡ يَجۡعَلُ لَهُۥ رَبِّيٓ أَمَدًا

Rci: „Nevím, zda blízkým jest to, co slibováno jest vám, aneb prodlouží-li Pán můj toho příchod

Ayah 25

عَٰلِمُ ٱلۡغَيۡبِ فَلَا يُظۡهِرُ عَلَىٰ غَيۡبِهِۦٓ أَحَدًا

on znatelem jest věcí skrytých a neodkrývá skrytých věcí svých nikomu

Ayah 26

إِلَّا مَنِ ٱرۡتَضَىٰ مِن رَّسُولࣲ فَإِنَّهُۥ يَسۡلُكُ مِنۢ بَيۡنِ يَدَيۡهِ وَمِنۡ خَلۡفِهِۦ رَصَدࣰ ا

vyjma oněch poslů svých, v nichž zalíbení nalezl: tehdy pak zajisté kráčí před ním i za ním

Ayah 27

لِّيَعۡلَمَ أَن قَدۡ أَبۡلَغُواْ رِسَٰلَٰتِ رَبِّهِمۡ وَأَحَاطَ بِمَا لَدَيۡهِمۡ وَأَحۡصَىٰ كُلَّ شَيۡءٍ عَدَدَۢا

číhaje, aby věděl, zda hlásali poselství Pána svého. On obklopuje věděním svým vše, co oni činí a přesný o všem počet vede.“

Ayah 28