Súra Al-Furqaan — The Criterion
Súra Al-Furqaan (The Criterion) — 25/114 · 77 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
تَبَارَكَ ٱلَّذِي نَزَّلَ ٱلۡفُرۡقَانَ عَلَىٰ عَبۡدِهِۦ لِيَكُونَ لِلۡعَٰلَمِينَ نَذِيرًا
Požehnán budiž ten, jenž seslal ROZLIŠENÍ služebníku svému, aby byl veškerenstvu varovatelem
Ayah 1ٱلَّذِي لَهُۥ مُلۡكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَلَمۡ يَتَّخِذۡ وَلَدࣰ ا وَلَمۡ يَكُن لَّهُۥ شَرِيكࣱ فِي ٱلۡمُلۡكِ وَخَلَقَ كُلَّ شَيۡءࣲ فَقَدَّرَهُۥ تَقۡدِيرࣰ ا
Ten, jemuž přináleží panství nebes i země, a jenž neučinil sobě syna, a jenž nemá společníka v panství svém, a jenž stvořil všechny věci a určil určením
Ayah 2وَٱتَّخَذُواْ مِن دُونِهِۦٓ ءَالِهَةࣰ لَّا يَخۡلُقُونَ شَيۡـࣰٔ ا وَهُمۡ يُخۡلَقُونَ وَلَا يَمۡلِكُونَ لِأَنفُسِهِمۡ ضَرࣰّ ا وَلَا نَفۡعࣰ ا وَلَا يَمۡلِكُونَ مَوۡتࣰ ا وَلَا حَيَوٰةࣰ وَلَا نُشُورࣰ ا
Oni pak učinili si vedle Boha božstva, jež nestvořila ničeho, nýbrž sama stvořena jsou a nemohou přičiniti sobě ani škody ani prospěchu, aniž moc mají nad smrtí a životem a vzkříšením
Ayah 3وَقَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ إِنۡ هَٰذَآ إِلَّآ إِفۡكٌ ٱفۡتَرَىٰهُ وَأَعَانَهُۥ عَلَيۡهِ قَوۡمٌ ءَاخَرُونَۖ فَقَدۡ جَآءُو ظُلۡمࣰ ا وَزُورࣰ ا
A říkají ti, kdož neuvěřili: „Totoť jest pouhá lež, kterou vymyslil a v níž pomohli mu druzí lidé.“ Dopustili se (tím) křivdy a podvodu
Ayah 4وَقَالُوٓاْ أَسَٰطِيرُ ٱلۡأَوَّلِينَ ٱكۡتَتَبَهَا فَهِيَ تُمۡلَىٰ عَلَيۡهِ بُكۡرَةࣰ وَأَصِيلࣰ ا
A říkají: „Toto jsou báchorky starých, jež dal sepsati a jež předříkávány jsou mu z jitra i s večerem.“
Ayah 5قُلۡ أَنزَلَهُ ٱلَّذِي يَعۡلَمُ ٱلسِّرَّ فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۚ إِنَّهُۥ كَانَ غَفُورࣰ ا رَّحِيمࣰ ا
Rci: „Seslal je, onen, jenž zná tajnosti nebes i země, neboť on velkým jest v odpouštění, slitovným.“
Ayah 6وَقَالُواْ مَالِ هَٰذَا ٱلرَّسُولِ يَأۡكُلُ ٱلطَّعَامَ وَيَمۡشِي فِي ٱلۡأَسۡوَاقِ لَوۡلَآ أُنزِلَ إِلَيۡهِ مَلَكࣱ فَيَكُونَ مَعَهُۥ نَذِيرًا
A říkají: „Co jest to za proroka? Požívá pokrmu a prochází se po náměstích: (neuvěříme), leda by seslán byl mu anděl a společně s ním byl nám varovatelem
Ayah 7أَوۡ يُلۡقَىٰٓ إِلَيۡهِ كَنزٌ أَوۡ تَكُونُ لَهُۥ جَنَّةࣱ يَأۡكُلُ مِنۡهَاۚ وَقَالَ ٱلظَّٰلِمُونَ إِن تَتَّبِعُونَ إِلَّا رَجُلࣰ ا مَّسۡحُورًا
Anebo kdyby poklad byl shozen mu, aneb měl-li by zahradu, jež živila by jej.“ A říkají nepravostní: „Vyť zajisté následujete pouze muže očarovaného.“
Ayah 8ٱنظُرۡ كَيۡفَ ضَرَبُواْ لَكَ ٱلۡأَمۡثَٰلَ فَضَلُّواْ فَلَا يَسۡتَطِيعُونَ سَبِيلࣰ ا
Hle, jaká podobenství činí s tebou! Však oni jen v bludu jsou a nejsou s to, aby nalezli stezku (pravou)
Ayah 9تَبَارَكَ ٱلَّذِيٓ إِن شَآءَ جَعَلَ لَكَ خَيۡرࣰ ا مِّن ذَٰلِكَ جَنَّٰتࣲ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُ وَيَجۡعَل لَّكَ قُصُورَۢا
Požehnán budiž ten, jenž kdyby chtěl, mohl by dáti tobě lepší toho, o čem oni mluví — zahrady, pod nimiž řeky tekou — a dáti tobě paláce
Ayah 10بَلۡ كَذَّبُواْ بِٱلسَّاعَةِۖ وَأَعۡتَدۡنَا لِمَن كَذَّبَ بِٱلسَّاعَةِ سَعِيرًا
Ano, vylhanou nazvali hodinu (soudu): ale těm, kteří vylhanou nazvali hodinu (soudu), schystali jsme plamen sžíravý
Ayah 11إِذَا رَأَتۡهُم مِّن مَّكَانِۭ بَعِيدࣲ سَمِعُواْ لَهَا تَغَيُّظࣰ ا وَزَفِيرࣰ ا
Když spatří je (plamen ten) z místa dálného, slyšeti budou jej zuřící a řvoucí
Ayah 12وَإِذَآ أُلۡقُواْ مِنۡهَا مَكَانࣰ ا ضَيِّقࣰ ا مُّقَرَّنِينَ دَعَوۡاْ هُنَالِكَ ثُبُورࣰ ا
A když vrženi budou do úzkého místa v něm spřáhnuti vespolek, volati budou po zničení (na místě)
Ayah 13لَّا تَدۡعُواْ ٱلۡيَوۡمَ ثُبُورࣰ ا وَٰحِدࣰ ا وَٱدۡعُواْ ثُبُورࣰ ا كَثِيرࣰ ا
„Nevolejte dnes po zničení jednom, ale volejte po zničení mnohém!“
Ayah 14قُلۡ أَذَٰلِكَ خَيۡرٌ أَمۡ جَنَّةُ ٱلۡخُلۡدِ ٱلَّتِي وُعِدَ ٱلۡمُتَّقُونَۚ كَانَتۡ لَهُمۡ جَزَآءࣰ وَمَصِيرࣰ ا
Rci: „Toto-li lepším jest, či zahrada věčnosti, jež slíbena byla bohabojným? Odměnou bude jim i cílem cesty
Ayah 15لَّهُمۡ فِيهَا مَا يَشَآءُونَ خَٰلِدِينَۚ كَانَ عَلَىٰ رَبِّكَ وَعۡدࣰ ا مَّسۡـُٔولࣰ ا
v ní budou míti, co budou chtít, na věky věkův: toto slib jest Pána tvého závazný.“
Ayah 16وَيَوۡمَ يَحۡشُرُهُمۡ وَمَا يَعۡبُدُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ فَيَقُولُ ءَأَنتُمۡ أَضۡلَلۡتُمۡ عِبَادِي هَٰٓؤُلَآءِ أَمۡ هُمۡ ضَلُّواْ ٱلسَّبِيلَ
V den, kdy shromáždí je, jakož i ty, které oni uctívají vedle Boha, tehdy řekne (těmto): „Zdaž vy zavedli jste tyto služebníky mé v blud, aneb oni sami zbloudili s cesty (pravé)?“
Ayah 17قَالُواْ سُبۡحَٰنَكَ مَا كَانَ يَنۢبَغِي لَنَآ أَن نَّتَّخِذَ مِن دُونِكَ مِنۡ أَوۡلِيَآءَ وَلَٰكِن مَّتَّعۡتَهُمۡ وَءَابَآءَهُمۡ حَتَّىٰ نَسُواْ ٱلذِّكۡرَ وَكَانُواْ قَوۡمَۢا بُورࣰ ا
Řeknou: „Chválen budiž! Nepříslušeloť zajisté nám, abychom brali si kromě tebe ochránců, však tys zahrnul tolika požitky je i otce jejich, že zapomněli napomenutí a stali se lidem ztraceným.“
Ayah 18فَقَدۡ كَذَّبُوكُم بِمَا تَقُولُونَ فَمَا تَسۡتَطِيعُونَ صَرۡفࣰ ا وَلَا نَصۡرࣰ اۚ وَمَن يَظۡلِم مِّنكُمۡ نُذِقۡهُ عَذَابࣰ ا كَبِيرࣰ ا
(Řekne Bůh mnohobožcům): „Nyní vylhaným prohlásili to, co říkáte, a nebude vám lze, abyste odvrátili od sebe (trest), aniž dostali pomoci: a kdožkoli nepravostným jest z vás, tomu okusiti dáme trestu velkého.“
Ayah 19وَمَآ أَرۡسَلۡنَا قَبۡلَكَ مِنَ ٱلۡمُرۡسَلِينَ إِلَّآ إِنَّهُمۡ لَيَأۡكُلُونَ ٱلطَّعَامَ وَيَمۡشُونَ فِي ٱلۡأَسۡوَاقِۗ وَجَعَلۡنَا بَعۡضَكُمۡ لِبَعۡضࣲ فِتۡنَةً أَتَصۡبِرُونَۗ وَكَانَ رَبُّكَ بَصِيرࣰ ا
A neposlali jsme před tebou proroků, kteří by nebyli požívali krmí, aneb nebyli procházeli se po náměstích: a učinili jsme vás navzájem sobě zkouškou, abychom seznali, dovedete-li (trpělivě) vyčkati. A Pán tvůj dobře pozoruje
Ayah 20۞وَقَالَ ٱلَّذِينَ لَا يَرۡجُونَ لِقَآءَنَا لَوۡلَآ أُنزِلَ عَلَيۡنَا ٱلۡمَلَٰٓئِكَةُ أَوۡ نَرَىٰ رَبَّنَاۗ لَقَدِ ٱسۡتَكۡبَرُواْ فِيٓ أَنفُسِهِمۡ وَعَتَوۡ عُتُوࣰّ ا كَبِيرࣰ ا
A říkají ti, kteří nedoufají v setkání s námi: „Leda kdyby seslán byl nám anděl, aneb kdybychom spatřili Pána svého (uvěříme).“ Věru zpyšněli v myslích svých a vypjali se vypjatostí velkou
Ayah 21يَوۡمَ يَرَوۡنَ ٱلۡمَلَٰٓئِكَةَ لَا بُشۡرَىٰ يَوۡمَئِذࣲ لِّلۡمُجۡرِمِينَ وَيَقُولُونَ حِجۡرࣰ ا مَّحۡجُورࣰ ا
V den, kdy spatří anděly, v den ten nebude radostných zpráv provinilcům a volati budou: „Za přehradu nepřekročitelnou (s nimi)!“
Ayah 22وَقَدِمۡنَآ إِلَىٰ مَا عَمِلُواْ مِنۡ عَمَلࣲ فَجَعَلۡنَٰهُ هَبَآءࣰ مَّنثُورًا
Pak přistoupíme k ocenění činů, jimi vykonaných, a učiníme je prachem rozvátým
Ayah 23أَصۡحَٰبُ ٱلۡجَنَّةِ يَوۡمَئِذٍ خَيۡرࣱ مُّسۡتَقَرࣰّ ا وَأَحۡسَنُ مَقِيلࣰ ا
V den onen obyvatelé zahrady (rajské) lepší budou míti obývání a krásnější místo ke zdřímnutí
Ayah 24وَيَوۡمَ تَشَقَّقُ ٱلسَّمَآءُ بِٱلۡغَمَٰمِ وَنُزِّلَ ٱلۡمَلَٰٓئِكَةُ تَنزِيلًا
V den onen rozpoltí se nebesa s mračny svými a sesláni budou dolů andělé sestupující
Ayah 25ٱلۡمُلۡكُ يَوۡمَئِذٍ ٱلۡحَقُّ لِلرَّحۡمَٰنِۚ وَكَانَ يَوۡمًا عَلَى ٱلۡكَٰفِرِينَ عَسِيرࣰ ا
V den onen panství přináležeti bude v pravdě Milosrdnému a den bude to pro nevěřící přetěžký
Ayah 26وَيَوۡمَ يَعَضُّ ٱلظَّالِمُ عَلَىٰ يَدَيۡهِ يَقُولُ يَٰلَيۡتَنِي ٱتَّخَذۡتُ مَعَ ٱلرَّسُولِ سَبِيلࣰ ا
A hrýzti bude v den ten nepravostný ruce své, řka: „Kéž bych byl šel s prorokem stejnou cestou
Ayah 27يَٰوَيۡلَتَىٰ لَيۡتَنِي لَمۡ أَتَّخِذۡ فُلَانًا خَلِيلࣰ ا
Běda mi, kéž nebyl bych vzal si toho a toho přítelem
Ayah 28لَّقَدۡ أَضَلَّنِي عَنِ ٱلذِّكۡرِ بَعۡدَ إِذۡ جَآءَنِيۗ وَكَانَ ٱلشَّيۡطَٰنُ لِلۡإِنسَٰنِ خَذُولࣰ ا
Onť zajisté zavedl mne od napomenutí poté, když bylo přišlo mi: a Satan dojista jest člověku zrádcem.“
Ayah 29وَقَالَ ٱلرَّسُولُ يَٰرَبِّ إِنَّ قَوۡمِي ٱتَّخَذُواْ هَٰذَا ٱلۡقُرۡءَانَ مَهۡجُورࣰ ا
I řekne prorok: „Pane můj, zajisté lid můj měl tento Korán za bezvýznamný.“
Ayah 30وَكَذَٰلِكَ جَعَلۡنَا لِكُلِّ نَبِيٍّ عَدُوࣰّ ا مِّنَ ٱلۡمُجۡرِمِينَۗ وَكَفَىٰ بِرَبِّكَ هَادِيࣰ ا وَنَصِيرࣰ ا
A takovýmto způsobem učinili jsme každému proroku nepřátele z provinilců — však Pán tvůj dostačitelným jest vůdcem a pomocníkem
Ayah 31وَقَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَوۡلَا نُزِّلَ عَلَيۡهِ ٱلۡقُرۡءَانُ جُمۡلَةࣰ وَٰحِدَةࣰۚ كَذَٰلِكَ لِنُثَبِّتَ بِهِۦ فُؤَادَكَۖ وَرَتَّلۡنَٰهُ تَرۡتِيلࣰ ا
A říkají nevěřící: „Leda kdyby byl mu seslán Korán celý najednou, (uvěříme).“ Tak (činíme), abychom utvrdili jím srdce tvé; a rozdělili jsme jej na díly
Ayah 32وَلَا يَأۡتُونَكَ بِمَثَلٍ إِلَّا جِئۡنَٰكَ بِٱلۡحَقِّ وَأَحۡسَنَ تَفۡسِيرًا
A nedají ti (nevěřící) podobenství, aniž bychom ti řekli (o něm) pravdu a dali ti nejlepší vysvětlení jeho
Ayah 33ٱلَّذِينَ يُحۡشَرُونَ عَلَىٰ وُجُوهِهِمۡ إِلَىٰ جَهَنَّمَ أُوْلَٰٓئِكَ شَرࣱّ مَّكَانࣰ ا وَأَضَلُّ سَبِيلࣰ ا
Ti, kteří shromážděni budou, padší na tváře své, v pekle — ti zajisté nejhorší budou míti místo a nejbludnější stezku
Ayah 34وَلَقَدۡ ءَاتَيۡنَا مُوسَى ٱلۡكِتَٰبَ وَجَعَلۡنَا مَعَهُۥٓ أَخَاهُ هَٰرُونَ وَزِيرࣰ ا
Kdysi dali jsme Mojžíšovi Knihu a učinili jsme Árona, bratra jeho, jemu rádcem
Ayah 35فَقُلۡنَا ٱذۡهَبَآ إِلَى ٱلۡقَوۡمِ ٱلَّذِينَ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا فَدَمَّرۡنَٰهُمۡ تَدۡمِيرࣰ ا
a řekli jsme: „Jděte oba k lidu, který nazval vylhanými znamení naše“ a zničili jsme lid ten úplným zničením
Ayah 36وَقَوۡمَ نُوحࣲ لَّمَّا كَذَّبُواْ ٱلرُّسُلَ أَغۡرَقۡنَٰهُمۡ وَجَعَلۡنَٰهُمۡ لِلنَّاسِ ءَايَةࣰۖ وَأَعۡتَدۡنَا لِلظَّٰلِمِينَ عَذَابًا أَلِيمࣰ ا
A lid Noemův, když lháři nazvali proroky, potopili jsme a učinili jsme je lidstvu znamením: a přichystali jsme nepravostným trest bolestný
Ayah 37وَعَادࣰ ا وَثَمُودَاْ وَأَصۡحَٰبَ ٱلرَّسِّ وَقُرُونَۢا بَيۡنَ ذَٰلِكَ كَثِيرࣰ ا
A (kmeny) 'Ád a Tsemúd a obyvatele Ar-Rassu zničili jsme a pokolení, jež mezi nimi žila, mnohá
Ayah 38وَكُلࣰّ ا ضَرَبۡنَا لَهُ ٱلۡأَمۡثَٰلَۖ وَكُلࣰّ ا تَبَّرۡنَا تَتۡبِيرࣰ ا
A všem těmto učinili jsme podobenství na výstrahu: a všechny tyto zahladili jsme úplným zahlazením
Ayah 39وَلَقَدۡ أَتَوۡاْ عَلَى ٱلۡقَرۡيَةِ ٱلَّتِيٓ أُمۡطِرَتۡ مَطَرَ ٱلسَّوۡءِۚ أَفَلَمۡ يَكُونُواْ يَرَوۡنَهَاۚ بَلۡ كَانُواْ لَا يَرۡجُونَ نُشُورࣰ ا
Však již šli (nevěřící) kolem města, na něž dštěn byl déšť zlý: což neviděli je? Ovšem; ale nechtějí doufati ve vzkříšení (své)
Ayah 40وَإِذَا رَأَوۡكَ إِن يَتَّخِذُونَكَ إِلَّا هُزُوًا أَهَٰذَا ٱلَّذِي بَعَثَ ٱللَّهُ رَسُولًا
A když vidí tě, pouze šprýmy si z tebe tropí, řkouce: „Zdaž tento jest to, jejž Bůh vzbudil nám prorokem
Ayah 41إِن كَادَ لَيُضِلُّنَا عَنۡ ءَالِهَتِنَا لَوۡلَآ أَن صَبَرۡنَا عَلَيۡهَاۚ وَسَوۡفَ يَعۡلَمُونَ حِينَ يَرَوۡنَ ٱلۡعَذَابَ مَنۡ أَضَلُّ سَبِيلًا
Málem byl by odvedl nás od božstev našich, kdybychom se jich nebyli vytrvale přidrželi!“ Však seznají, až shlédnou trest svůj, kdo více zbloudil s cesty (pravé)
Ayah 42أَرَءَيۡتَ مَنِ ٱتَّخَذَ إِلَٰهَهُۥ هَوَىٰهُ أَفَأَنتَ تَكُونُ عَلَيۡهِ وَكِيلًا
Co míníš? Ten, jenž vzal si za boha svého choutku svoji — budeš ty mu poručníkem
Ayah 43أَمۡ تَحۡسَبُ أَنَّ أَكۡثَرَهُمۡ يَسۡمَعُونَ أَوۡ يَعۡقِلُونَۚ إِنۡ هُمۡ إِلَّا كَٱلۡأَنۡعَٰمِ بَلۡ هُمۡ أَضَلُّ سَبِيلًا
Či snad domníváš se, že většina jich slyší, anebo chápe? Vždyť jsou jen jako dobytčata — ba dokonce dále jsou od cesty (pravé)
Ayah 44أَلَمۡ تَرَ إِلَىٰ رَبِّكَ كَيۡفَ مَدَّ ٱلظِّلَّ وَلَوۡ شَآءَ لَجَعَلَهُۥ سَاكِنࣰ ا ثُمَّ جَعَلۡنَا ٱلشَّمۡسَ عَلَيۡهِ دَلِيلࣰ ا
Zdaž neviděl's, jak Pán tvůj prodlužuje stín? A kdyby byl chtěl, mohl učiniti jej nehybným: a pak učinili Jsme slunce mu vůdcem
Ayah 45ثُمَّ قَبَضۡنَٰهُ إِلَيۡنَا قَبۡضࣰ ا يَسِيرࣰ ا
pak stahujeme jej k sobě stahováním snadným
Ayah 46وَهُوَ ٱلَّذِي جَعَلَ لَكُمُ ٱلَّيۡلَ لِبَاسࣰ ا وَٱلنَّوۡمَ سُبَاتࣰ ا وَجَعَلَ ٱلنَّهَارَ نُشُورࣰ ا
Onť to jest, jenž učinil vám noc pláštěm a spánek odpočinkem a učinil den vzbuzením
Ayah 47وَهُوَ ٱلَّذِيٓ أَرۡسَلَ ٱلرِّيَٰحَ بُشۡرَۢا بَيۡنَ يَدَيۡ رَحۡمَتِهِۦۚ وَأَنزَلۡنَا مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءࣰ طَهُورࣰ ا
Onť to jest, jenž poslal větry s poselstvím milosrdenství svého: a sesíláme s nebe vodu čistou
Ayah 48لِّنُحۡـِۧيَ بِهِۦ بَلۡدَةࣰ مَّيۡتࣰ ا وَنُسۡقِيَهُۥ مِمَّا خَلَقۡنَآ أَنۡعَٰمࣰ ا وَأَنَاسِيَّ كَثِيرࣰ ا
abychom dali obživnouti jí zemi zmrtvělé a napájíme jí vše, co stvořili jsme: dobytčata i lidi četné
Ayah 49وَلَقَدۡ صَرَّفۡنَٰهُ بَيۡنَهُمۡ لِيَذَّكَّرُواْ فَأَبَىٰٓ أَكۡثَرُ ٱلنَّاسِ إِلَّا كُفُورࣰ ا
A rozdělujeme ji mezi nimi, aby pamětlivi byli (nás), však většina lidí odmítá býti vším, leda vzdornými
Ayah 50وَلَوۡ شِئۡنَا لَبَعَثۡنَا فِي كُلِّ قَرۡيَةࣲ نَّذِيرࣰ ا
A kdybychom byli chtěli, byli bychom vzbudili v každém městě varovatele
Ayah 51فَلَا تُطِعِ ٱلۡكَٰفِرِينَ وَجَٰهِدۡهُم بِهِۦ جِهَادࣰ ا كَبِيرࣰ ا
I neposlouchej nevěřících, nýbrž bojuj proti nim bojováním velkým
Ayah 52۞وَهُوَ ٱلَّذِي مَرَجَ ٱلۡبَحۡرَيۡنِ هَٰذَا عَذۡبࣱ فُرَاتࣱ وَهَٰذَا مِلۡحٌ أُجَاجࣱ وَجَعَلَ بَيۡنَهُمَا بَرۡزَخࣰ ا وَحِجۡرࣰ ا مَّحۡجُورࣰ ا
Onť to jest, jenž rozlil obě moře, jedno sladké, čerstvé, druhé slané, hořké — a učinil mezi nimi rozhraní a přehradu nepřekročitelnou
Ayah 53وَهُوَ ٱلَّذِي خَلَقَ مِنَ ٱلۡمَآءِ بَشَرࣰ ا فَجَعَلَهُۥ نَسَبࣰ ا وَصِهۡرࣰ اۗ وَكَانَ رَبُّكَ قَدِيرࣰ ا
Onť to, jest, jenž stvořil z vody člověka a učinil mu svazky příbuzenské a pokrevní: a Pán tvůj jest všemocný
Ayah 54وَيَعۡبُدُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ مَا لَا يَنفَعُهُمۡ وَلَا يَضُرُّهُمۡۗ وَكَانَ ٱلۡكَافِرُ عَلَىٰ رَبِّهِۦ ظَهِيرࣰ ا
A (nicméně) uctívají vedle Boha, co nemůže způsobiti jim prospěchu, aniž jim uškoditi: a nevěřící jest proti Pánu svému pomahačem
Ayah 55وَمَآ أَرۡسَلۡنَٰكَ إِلَّا مُبَشِّرࣰ ا وَنَذِيرࣰ ا
A poslali jsme tě jedině jako věštitele a varovatele
Ayah 56قُلۡ مَآ أَسۡـَٔلُكُمۡ عَلَيۡهِ مِنۡ أَجۡرٍ إِلَّا مَن شَآءَ أَن يَتَّخِذَ إِلَىٰ رَبِّهِۦ سَبِيلࣰ ا
Rci: „Nežádám od vás odměny za to, vyjma toho, aby ten, kdo chce, vešel na stezku k Pánu svému.“
Ayah 57وَتَوَكَّلۡ عَلَى ٱلۡحَيِّ ٱلَّذِي لَا يَمُوتُ وَسَبِّحۡ بِحَمۡدِهِۦۚ وَكَفَىٰ بِهِۦ بِذُنُوبِ عِبَادِهِۦ خَبِيرًا
A spoléhej na Živoucího, jenž neumírá a vyvyšuj jej ve chvále jeho: onť dostačitelným jest vin služebníků svých znalcem
Ayah 58ٱلَّذِي خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ وَمَا بَيۡنَهُمَا فِي سِتَّةِ أَيَّامࣲ ثُمَّ ٱسۡتَوَىٰ عَلَى ٱلۡعَرۡشِۖ ٱلرَّحۡمَٰنُ فَسۡـَٔلۡ بِهِۦ خَبِيرࣰ ا
On, jenž stvořil nebe i zemi a vše, což mezi oběma jest, v šesti dnech: poté pak povznesl se na trůn svůj — Milosrdný! A taž se o něm zpravených
Ayah 59وَإِذَا قِيلَ لَهُمُ ٱسۡجُدُواْۤ لِلرَّحۡمَٰنِ قَالُواْ وَمَا ٱلرَّحۡمَٰنُ أَنَسۡجُدُ لِمَا تَأۡمُرُنَا وَزَادَهُمۡ نُفُورࣰ ا۩
A když rčeno, jest jim: „Padněte na tváře své před Milosrdným,“ říkají: „A kdo jest (ten) Milosrdný? Máme klaněti se tomu, čemu kážeš nám?“ A tím více (od tebe) prchají
Ayah 60تَبَارَكَ ٱلَّذِي جَعَلَ فِي ٱلسَّمَآءِ بُرُوجࣰ ا وَجَعَلَ فِيهَا سِرَٰجࣰ ا وَقَمَرࣰ ا مُّنِيرࣰ ا
Požehnán budiž ten, jenž učinil na nebi souhvězdí a učinil na něm svítilnu a měsíc osvětlující
Ayah 61وَهُوَ ٱلَّذِي جَعَلَ ٱلَّيۡلَ وَٱلنَّهَارَ خِلۡفَةࣰ لِّمَنۡ أَرَادَ أَن يَذَّكَّرَ أَوۡ أَرَادَ شُكُورࣰ ا
Onť jest to, jenž učinil střídání noci a dne pro ty, kdož chtějí býti pamětlivi (Boha) a pro ty, kdož chtějí býti vděčnými
Ayah 62وَعِبَادُ ٱلرَّحۡمَٰنِ ٱلَّذِينَ يَمۡشُونَ عَلَى ٱلۡأَرۡضِ هَوۡنࣰ ا وَإِذَا خَاطَبَهُمُ ٱلۡجَٰهِلُونَ قَالُواْ سَلَٰمࣰ ا
A služebníky Milosrdného jsou ti, kdož chodí po zemi skromně a když mluví na ně nevědoucí, odpovídají: „Pokoj (s vámi).“
Ayah 63وَٱلَّذِينَ يَبِيتُونَ لِرَبِّهِمۡ سُجَّدࣰ ا وَقِيَٰمࣰ ا
A ti, kteří celé noci bdí modlíce se k Pánu svému na tvářích svých skloněni, aneb v stoje
Ayah 64وَٱلَّذِينَ يَقُولُونَ رَبَّنَا ٱصۡرِفۡ عَنَّا عَذَابَ جَهَنَّمَۖ إِنَّ عَذَابَهَا كَانَ غَرَامًا
a ti, kteří říkají: „Pane náš, odvrať od nás trest pekla, neboť trest jeho zajisté jest věčný
Ayah 65إِنَّهَا سَآءَتۡ مُسۡتَقَرࣰّ ا وَمُقَامࣰ ا
a zlé jest to obývání a umístění
Ayah 66وَٱلَّذِينَ إِذَآ أَنفَقُواْ لَمۡ يُسۡرِفُواْ وَلَمۡ يَقۡتُرُواْ وَكَانَ بَيۡنَ ذَٰلِكَ قَوَامࣰ ا
a ti, kteří v dávání nejsou ani výstředními, ani skoupými, nýbrž na střední cestě stojí
Ayah 67وَٱلَّذِينَ لَا يَدۡعُونَ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ وَلَا يَقۡتُلُونَ ٱلنَّفۡسَ ٱلَّتِي حَرَّمَ ٱللَّهُ إِلَّا بِٱلۡحَقِّ وَلَا يَزۡنُونَۚ وَمَن يَفۡعَلۡ ذَٰلِكَ يَلۡقَ أَثَامࣰ ا
a ti, kteří nevzývají zároveň s Bohem bohů jiných, a nezabíjejí osob, jichž zabití zakázal Bůh, leda dle práva, a nesmilní, neb kdo tak činí dojde pokuty
Ayah 68يُضَٰعَفۡ لَهُ ٱلۡعَذَابُ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ وَيَخۡلُدۡ فِيهِۦ مُهَانًا
Zdvojnásoben bude mu trest v den zmrtvýchvstání, a v něm na věky zůstane, potupen
Ayah 69إِلَّا مَن تَابَ وَءَامَنَ وَعَمِلَ عَمَلࣰ ا صَٰلِحࣰ ا فَأُوْلَٰٓئِكَ يُبَدِّلُ ٱللَّهُ سَيِّـَٔاتِهِمۡ حَسَنَٰتࣲۗ وَكَانَ ٱللَّهُ غَفُورࣰ ا رَّحِيمࣰ ا
vyjma toho, kdož kajícně obrátí se a koná dobré skutky: těm zamění Bůh špatnosti jejich v dobré skutky, neboť Bůh velký jest v odpouštění, slitovný
Ayah 70وَمَن تَابَ وَعَمِلَ صَٰلِحࣰ ا فَإِنَّهُۥ يَتُوبُ إِلَى ٱللَّهِ مَتَابࣰ ا
A kdožkoli na pokání obrátí se a koná dobré skutky, ten zajisté obrátí se k Bohu dobrým obrácením
Ayah 71وَٱلَّذِينَ لَا يَشۡهَدُونَ ٱلزُّورَ وَإِذَا مَرُّواْ بِٱللَّغۡوِ مَرُّواْ كِرَامࣰ ا
a ti, kdož nevydávají lživého svědectví a když jdou mimo ničemnosti, jdou mimo počestně
Ayah 72وَٱلَّذِينَ إِذَا ذُكِّرُواْ بِـَٔايَٰتِ رَبِّهِمۡ لَمۡ يَخِرُّواْ عَلَيۡهَا صُمࣰّ ا وَعُمۡيَانࣰ ا
a ti, když připomněna jsou jim znamení Pána jejich, nezůstanou netečnými, jako by byli hluši a slepi
Ayah 73وَٱلَّذِينَ يَقُولُونَ رَبَّنَا هَبۡ لَنَا مِنۡ أَزۡوَٰجِنَا وَذُرِّيَّٰتِنَا قُرَّةَ أَعۡيُنࣲ وَٱجۡعَلۡنَا لِلۡمُتَّقِينَ إِمَامًا
a ti, kteří říkají: „Pane náš, dejž nám z manželek našich a potomstva našeho radost srdce, a učiň nás předními z bohabojných.“
Ayah 74أُوْلَٰٓئِكَ يُجۡزَوۡنَ ٱلۡغُرۡفَةَ بِمَا صَبَرُواْ وَيُلَقَّوۡنَ فِيهَا تَحِيَّةࣰ وَسَلَٰمًا
Tito odměněni budou vysokým místem za to, že trpělivě vyčkávali a naleznou v ráji přivítání a pozdrav
Ayah 75خَٰلِدِينَ فِيهَاۚ حَسُنَتۡ مُسۡتَقَرࣰّ ا وَمُقَامࣰ ا
V něm přebývati budou věčně: krásné to bude obývání a umístění
Ayah 76قُلۡ مَا يَعۡبَؤُاْ بِكُمۡ رَبِّي لَوۡلَا دُعَآؤُكُمۡۖ فَقَدۡ كَذَّبۡتُمۡ فَسَوۡفَ يَكُونُ لِزَامَۢا
Rci: „Nestará se o vás Pán můj, voláte-li k němu, či-li nic: vždyť již lhářem nazvali jste (proroka). Však (trest váš) bude lpěti na vás!“
Ayah 77