Súra Adh-Dhaariyat — The Winnowing Winds

Súra Adh-Dhaariyat (The Winnowing Winds) — 51/114 · 60 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.

وَٱلذَّٰرِيَٰتِ ذَرۡوࣰ ا

Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním

Ayah 1

فَٱلۡحَٰمِلَٰتِ وِقۡرࣰ ا

a břímě nesoucích

Ayah 2

فَٱلۡجَٰرِيَٰتِ يُسۡرࣰ ا

a lehce plynoucích

Ayah 3

فَٱلۡمُقَسِّمَٰتِ أَمۡرًا

a dle rozkazu rozdělujících

Ayah 4

إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقࣱ‏

(přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo

Ayah 5

وَإِنَّ ٱلدِّينَ لَوَٰقِعࣱ‏

a že (den) súčtování přijde nezvratně

Ayah 6

وَٱلسَّمَآءِ ذَاتِ ٱلۡحُبُكِ

Při nebi plném (hvězdných) drah

Ayah 7

إِنَّكُمۡ لَفِي قَوۡلࣲ مُّخۡتَلِفࣲ‏

věru řeč vedete rozličnou

Ayah 8

يُؤۡفَكُ عَنۡهُ مَنۡ أُفِكَ

odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen

Ayah 9

قُتِلَ ٱلۡخَرَّٰصُونَ

Nechť pobiti jsou lháři

Ayah 10

ٱلَّذِينَ هُمۡ فِي غَمۡرَةࣲ سَاهُونَ

kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni

Ayah 11

يَسۡـَٔلُونَ أَيَّانَ يَوۡمُ ٱلدِّينِ

a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“

Ayah 12

يَوۡمَ هُمۡ عَلَى ٱلنَّارِ يُفۡتَنُونَ

V den ten na ohni budou zkoušeni

Ayah 13

ذُوقُواْ فِتۡنَتَكُمۡ هَٰذَا ٱلَّذِي كُنتُم بِهِۦ تَسۡتَعۡجِلُونَ

„Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“

Ayah 14

إِنَّ ٱلۡمُتَّقِينَ فِي جَنَّٰتࣲ وَعُيُونٍ

Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů

Ayah 15

ءَاخِذِينَ مَآ ءَاتَىٰهُمۡ رَبُّهُمۡۚ إِنَّهُمۡ كَانُواْ قَبۡلَ ذَٰلِكَ مُحۡسِنِينَ

při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili

Ayah 16

كَانُواْ قَلِيلࣰ ا مِّنَ ٱلَّيۡلِ مَا يَهۡجَعُونَ

jen málo v noci spávali

Ayah 17

وَبِٱلۡأَسۡحَارِ هُمۡ يَسۡتَغۡفِرُونَ

z jitra za odpuštění prosili

Ayah 18

وَفِيٓ أَمۡوَٰلِهِمۡ حَقࣱّ لِّلسَّآئِلِ وَٱلۡمَحۡرُومِ

ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali

Ayah 19

وَفِي ٱلۡأَرۡضِ ءَايَٰتࣱ لِّلۡمُوقِنِينَ

Na zemi znamení jsou pevně věřícím

Ayah 20

وَفِيٓ أَنفُسِكُمۡۚ أَفَلَا تُبۡصِرُونَ

i ve vás samých: což neprohlédnete

Ayah 21

وَفِي ٱلسَّمَآءِ رِزۡقُكُمۡ وَمَا تُوعَدُونَ

A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám

Ayah 22

فَوَرَبِّ ٱلسَّمَآءِ وَٱلۡأَرۡضِ إِنَّهُۥ لَحَقࣱّ مِّثۡلَ مَآ أَنَّكُمۡ تَنطِقُونَ

a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte

Ayah 23

هَلۡ أَتَىٰكَ حَدِيثُ ضَيۡفِ إِبۡرَٰهِيمَ ٱلۡمُكۡرَمِينَ

Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných

Ayah 24

إِذۡ دَخَلُواْ عَلَيۡهِ فَقَالُواْ سَلَٰمࣰ اۖ قَالَ سَلَٰمࣱ قَوۡمࣱ مُّنكَرُونَ

když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“

Ayah 25

فَرَاغَ إِلَىٰٓ أَهۡلِهِۦ فَجَآءَ بِعِجۡلࣲ سَمِينࣲ‏

I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené

Ayah 26

فَقَرَّبَهُۥٓ إِلَيۡهِمۡ قَالَ أَلَا تَأۡكُلُونَ

a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“

Ayah 27

فَأَوۡجَسَ مِنۡهُمۡ خِيفَةࣰۖ قَالُواْ لَا تَخَفۡۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَٰمٍ عَلِيمࣲ‏

A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého

Ayah 28

فَأَقۡبَلَتِ ٱمۡرَأَتُهُۥ فِي صَرَّةࣲ فَصَكَّتۡ وَجۡهَهَا وَقَالَتۡ عَجُوزٌ عَقِيمࣱ‏

I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“

Ayah 29

قَالُواْ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِۖ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلۡحَكِيمُ ٱلۡعَلِيمُ

Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“

Ayah 30

۞قَالَ فَمَا خَطۡبُكُمۡ أَيُّهَا ٱلۡمُرۡسَلُونَ

Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“

Ayah 31

قَالُوٓاْ إِنَّآ أُرۡسِلۡنَآ إِلَىٰ قَوۡمࣲ مُّجۡرِمِينَ

Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému

Ayah 32

لِنُرۡسِلَ عَلَيۡهِمۡ حِجَارَةࣰ مِّن طِينࣲ‏

abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené)

Ayah 33

مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلۡمُسۡرِفِينَ

u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“

Ayah 34

فَأَخۡرَجۡنَا مَن كَانَ فِيهَا مِنَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ

A vyvedli jsme ven z města věřící

Ayah 35

فَمَا وَجَدۡنَا فِيهَا غَيۡرَ بَيۡتࣲ مِّنَ ٱلۡمُسۡلِمِينَ

však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží

Ayah 36

وَتَرَكۡنَا فِيهَآ ءَايَةࣰ لِّلَّذِينَ يَخَافُونَ ٱلۡعَذَابَ ٱلۡأَلِيمَ

a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného

Ayah 37

وَفِي مُوسَىٰٓ إِذۡ أَرۡسَلۡنَٰهُ إِلَىٰ فِرۡعَوۡنَ بِسُلۡطَٰنࣲ مُّبِينࣲ‏

A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou

Ayah 38

فَتَوَلَّىٰ بِرُكۡنِهِۦ وَقَالَ سَٰحِرٌ أَوۡ مَجۡنُونࣱ‏

však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“

Ayah 39

فَأَخَذۡنَٰهُ وَجُنُودَهُۥ فَنَبَذۡنَٰهُمۡ فِي ٱلۡيَمِّ وَهُوَ مُلِيمࣱ‏

I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany

Ayah 40

وَفِي عَادٍ إِذۡ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمُ ٱلرِّيحَ ٱلۡعَقِيمَ

A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý

Ayah 41

مَا تَذَرُ مِن شَيۡءٍ أَتَتۡ عَلَيۡهِ إِلَّا جَعَلَتۡهُ كَٱلرَّمِيمِ

jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil

Ayah 42

وَفِي ثَمُودَ إِذۡ قِيلَ لَهُمۡ تَمَتَّعُواْ حَتَّىٰ حِينࣲ‏

A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“

Ayah 43

فَعَتَوۡاْ عَنۡ أَمۡرِ رَبِّهِمۡ فَأَخَذَتۡهُمُ ٱلصَّٰعِقَةُ وَهُمۡ يَنظُرُونَ

Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli

Ayah 44

فَمَا ٱسۡتَطَٰعُواْ مِن قِيَامࣲ وَمَا كَانُواْ مُنتَصِرِينَ

A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci

Ayah 45

وَقَوۡمَ نُوحࣲ مِّن قَبۡلُۖ إِنَّهُمۡ كَانُواْ قَوۡمࣰ ا فَٰسِقِينَ

A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným

Ayah 46

وَٱلسَّمَآءَ بَنَيۡنَٰهَا بِأَيۡيْدࣲ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ

A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim)

Ayah 47

وَٱلۡأَرۡضَ فَرَشۡنَٰهَا فَنِعۡمَ ٱلۡمَٰهِدُونَ

a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena

Ayah 48

وَمِن كُلِّ شَيۡءٍ خَلَقۡنَا زَوۡجَيۡنِ لَعَلَّكُمۡ تَذَكَّرُونَ

A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi

Ayah 49

فَفِرُّوٓاْ إِلَى ٱللَّهِۖ إِنِّي لَكُم مِّنۡهُ نَذِيرࣱ مُّبِينࣱ‏

Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným

Ayah 50

وَلَا تَجۡعَلُواْ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَۖ إِنِّي لَكُم مِّنۡهُ نَذِيرࣱ مُّبِينࣱ‏

A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným

Ayah 51

كَذَٰلِكَ مَآ أَتَى ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا قَالُواْ سَاحِرٌ أَوۡ مَجۡنُونٌ

Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“

Ayah 52

أَتَوَاصَوۡاْ بِهِۦۚ بَلۡ هُمۡ قَوۡمࣱ طَاغُونَ

Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný

Ayah 53

فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ فَمَآ أَنتَ بِمَلُومࣲ‏

I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno

Ayah 54

وَذَكِّرۡ فَإِنَّ ٱلذِّكۡرَىٰ تَنفَعُ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ

však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím

Ayah 55

وَمَا خَلَقۡتُ ٱلۡجِنَّ وَٱلۡإِنسَ إِلَّا لِيَعۡبُدُونِ

A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali

Ayah 56

مَآ أُرِيدُ مِنۡهُم مِّن رِّزۡقࣲ وَمَآ أُرِيدُ أَن يُطۡعِمُونِ

Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali

Ayah 57

إِنَّ ٱللَّهَ هُوَ ٱلرَّزَّاقُ ذُو ٱلۡقُوَّةِ ٱلۡمَتِينُ

Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný

Ayah 58

فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُواْ ذَنُوبࣰ ا مِّثۡلَ ذَنُوبِ أَصۡحَٰبِهِمۡ فَلَا يَسۡتَعۡجِلُونِ

Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají

Ayah 59

فَوَيۡلࣱ لِّلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن يَوۡمِهِمُ ٱلَّذِي يُوعَدُونَ

A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim

Ayah 60