Súra Adh-Dhaariyat — The Winnowing Winds
Súra Adh-Dhaariyat (The Winnowing Winds) — 51/114 · 60 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
وَٱلذَّٰرِيَٰتِ ذَرۡوࣰ ا
Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním
Ayah 1فَٱلۡحَٰمِلَٰتِ وِقۡرࣰ ا
a břímě nesoucích
Ayah 2فَٱلۡجَٰرِيَٰتِ يُسۡرࣰ ا
a lehce plynoucích
Ayah 3فَٱلۡمُقَسِّمَٰتِ أَمۡرًا
a dle rozkazu rozdělujících
Ayah 4إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقࣱ
(přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo
Ayah 5وَإِنَّ ٱلدِّينَ لَوَٰقِعࣱ
a že (den) súčtování přijde nezvratně
Ayah 6وَٱلسَّمَآءِ ذَاتِ ٱلۡحُبُكِ
Při nebi plném (hvězdných) drah
Ayah 7إِنَّكُمۡ لَفِي قَوۡلࣲ مُّخۡتَلِفࣲ
věru řeč vedete rozličnou
Ayah 8يُؤۡفَكُ عَنۡهُ مَنۡ أُفِكَ
odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen
Ayah 9قُتِلَ ٱلۡخَرَّٰصُونَ
Nechť pobiti jsou lháři
Ayah 10ٱلَّذِينَ هُمۡ فِي غَمۡرَةࣲ سَاهُونَ
kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni
Ayah 11يَسۡـَٔلُونَ أَيَّانَ يَوۡمُ ٱلدِّينِ
a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“
Ayah 12يَوۡمَ هُمۡ عَلَى ٱلنَّارِ يُفۡتَنُونَ
V den ten na ohni budou zkoušeni
Ayah 13ذُوقُواْ فِتۡنَتَكُمۡ هَٰذَا ٱلَّذِي كُنتُم بِهِۦ تَسۡتَعۡجِلُونَ
„Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“
Ayah 14إِنَّ ٱلۡمُتَّقِينَ فِي جَنَّٰتࣲ وَعُيُونٍ
Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů
Ayah 15ءَاخِذِينَ مَآ ءَاتَىٰهُمۡ رَبُّهُمۡۚ إِنَّهُمۡ كَانُواْ قَبۡلَ ذَٰلِكَ مُحۡسِنِينَ
při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili
Ayah 16كَانُواْ قَلِيلࣰ ا مِّنَ ٱلَّيۡلِ مَا يَهۡجَعُونَ
jen málo v noci spávali
Ayah 17وَبِٱلۡأَسۡحَارِ هُمۡ يَسۡتَغۡفِرُونَ
z jitra za odpuštění prosili
Ayah 18وَفِيٓ أَمۡوَٰلِهِمۡ حَقࣱّ لِّلسَّآئِلِ وَٱلۡمَحۡرُومِ
ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali
Ayah 19وَفِي ٱلۡأَرۡضِ ءَايَٰتࣱ لِّلۡمُوقِنِينَ
Na zemi znamení jsou pevně věřícím
Ayah 20وَفِيٓ أَنفُسِكُمۡۚ أَفَلَا تُبۡصِرُونَ
i ve vás samých: což neprohlédnete
Ayah 21وَفِي ٱلسَّمَآءِ رِزۡقُكُمۡ وَمَا تُوعَدُونَ
A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám
Ayah 22فَوَرَبِّ ٱلسَّمَآءِ وَٱلۡأَرۡضِ إِنَّهُۥ لَحَقࣱّ مِّثۡلَ مَآ أَنَّكُمۡ تَنطِقُونَ
a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte
Ayah 23هَلۡ أَتَىٰكَ حَدِيثُ ضَيۡفِ إِبۡرَٰهِيمَ ٱلۡمُكۡرَمِينَ
Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných
Ayah 24إِذۡ دَخَلُواْ عَلَيۡهِ فَقَالُواْ سَلَٰمࣰ اۖ قَالَ سَلَٰمࣱ قَوۡمࣱ مُّنكَرُونَ
když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“
Ayah 25فَرَاغَ إِلَىٰٓ أَهۡلِهِۦ فَجَآءَ بِعِجۡلࣲ سَمِينࣲ
I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené
Ayah 26فَقَرَّبَهُۥٓ إِلَيۡهِمۡ قَالَ أَلَا تَأۡكُلُونَ
a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“
Ayah 27فَأَوۡجَسَ مِنۡهُمۡ خِيفَةࣰۖ قَالُواْ لَا تَخَفۡۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَٰمٍ عَلِيمࣲ
A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého
Ayah 28فَأَقۡبَلَتِ ٱمۡرَأَتُهُۥ فِي صَرَّةࣲ فَصَكَّتۡ وَجۡهَهَا وَقَالَتۡ عَجُوزٌ عَقِيمࣱ
I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“
Ayah 29قَالُواْ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِۖ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلۡحَكِيمُ ٱلۡعَلِيمُ
Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“
Ayah 30۞قَالَ فَمَا خَطۡبُكُمۡ أَيُّهَا ٱلۡمُرۡسَلُونَ
Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“
Ayah 31قَالُوٓاْ إِنَّآ أُرۡسِلۡنَآ إِلَىٰ قَوۡمࣲ مُّجۡرِمِينَ
Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému
Ayah 32لِنُرۡسِلَ عَلَيۡهِمۡ حِجَارَةࣰ مِّن طِينࣲ
abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené)
Ayah 33مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلۡمُسۡرِفِينَ
u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“
Ayah 34فَأَخۡرَجۡنَا مَن كَانَ فِيهَا مِنَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
A vyvedli jsme ven z města věřící
Ayah 35فَمَا وَجَدۡنَا فِيهَا غَيۡرَ بَيۡتࣲ مِّنَ ٱلۡمُسۡلِمِينَ
však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží
Ayah 36وَتَرَكۡنَا فِيهَآ ءَايَةࣰ لِّلَّذِينَ يَخَافُونَ ٱلۡعَذَابَ ٱلۡأَلِيمَ
a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného
Ayah 37وَفِي مُوسَىٰٓ إِذۡ أَرۡسَلۡنَٰهُ إِلَىٰ فِرۡعَوۡنَ بِسُلۡطَٰنࣲ مُّبِينࣲ
A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou
Ayah 38فَتَوَلَّىٰ بِرُكۡنِهِۦ وَقَالَ سَٰحِرٌ أَوۡ مَجۡنُونࣱ
však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“
Ayah 39فَأَخَذۡنَٰهُ وَجُنُودَهُۥ فَنَبَذۡنَٰهُمۡ فِي ٱلۡيَمِّ وَهُوَ مُلِيمࣱ
I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany
Ayah 40وَفِي عَادٍ إِذۡ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِمُ ٱلرِّيحَ ٱلۡعَقِيمَ
A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý
Ayah 41مَا تَذَرُ مِن شَيۡءٍ أَتَتۡ عَلَيۡهِ إِلَّا جَعَلَتۡهُ كَٱلرَّمِيمِ
jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil
Ayah 42وَفِي ثَمُودَ إِذۡ قِيلَ لَهُمۡ تَمَتَّعُواْ حَتَّىٰ حِينࣲ
A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“
Ayah 43فَعَتَوۡاْ عَنۡ أَمۡرِ رَبِّهِمۡ فَأَخَذَتۡهُمُ ٱلصَّٰعِقَةُ وَهُمۡ يَنظُرُونَ
Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli
Ayah 44فَمَا ٱسۡتَطَٰعُواْ مِن قِيَامࣲ وَمَا كَانُواْ مُنتَصِرِينَ
A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci
Ayah 45وَقَوۡمَ نُوحࣲ مِّن قَبۡلُۖ إِنَّهُمۡ كَانُواْ قَوۡمࣰ ا فَٰسِقِينَ
A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným
Ayah 46وَٱلسَّمَآءَ بَنَيۡنَٰهَا بِأَيۡيْدࣲ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ
A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim)
Ayah 47وَٱلۡأَرۡضَ فَرَشۡنَٰهَا فَنِعۡمَ ٱلۡمَٰهِدُونَ
a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena
Ayah 48وَمِن كُلِّ شَيۡءٍ خَلَقۡنَا زَوۡجَيۡنِ لَعَلَّكُمۡ تَذَكَّرُونَ
A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi
Ayah 49فَفِرُّوٓاْ إِلَى ٱللَّهِۖ إِنِّي لَكُم مِّنۡهُ نَذِيرࣱ مُّبِينࣱ
Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným
Ayah 50وَلَا تَجۡعَلُواْ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَۖ إِنِّي لَكُم مِّنۡهُ نَذِيرࣱ مُّبِينࣱ
A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným
Ayah 51كَذَٰلِكَ مَآ أَتَى ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا قَالُواْ سَاحِرٌ أَوۡ مَجۡنُونٌ
Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“
Ayah 52أَتَوَاصَوۡاْ بِهِۦۚ بَلۡ هُمۡ قَوۡمࣱ طَاغُونَ
Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný
Ayah 53فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ فَمَآ أَنتَ بِمَلُومࣲ
I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno
Ayah 54وَذَكِّرۡ فَإِنَّ ٱلذِّكۡرَىٰ تَنفَعُ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím
Ayah 55وَمَا خَلَقۡتُ ٱلۡجِنَّ وَٱلۡإِنسَ إِلَّا لِيَعۡبُدُونِ
A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali
Ayah 56مَآ أُرِيدُ مِنۡهُم مِّن رِّزۡقࣲ وَمَآ أُرِيدُ أَن يُطۡعِمُونِ
Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali
Ayah 57إِنَّ ٱللَّهَ هُوَ ٱلرَّزَّاقُ ذُو ٱلۡقُوَّةِ ٱلۡمَتِينُ
Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný
Ayah 58فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُواْ ذَنُوبࣰ ا مِّثۡلَ ذَنُوبِ أَصۡحَٰبِهِمۡ فَلَا يَسۡتَعۡجِلُونِ
Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají
Ayah 59فَوَيۡلࣱ لِّلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن يَوۡمِهِمُ ٱلَّذِي يُوعَدُونَ
A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim
Ayah 60