Súra Maryam — Mary
Súra Maryam (Mary) — 19/114 · 98 veršů. Čtěte a poslouchejte s arabským textem a českým překladem.
كٓهيعٓصٓ
Káf. Há. Já. `Ain. Sád
Ayah 1ذِكۡرُ رَحۡمَتِ رَبِّكَ عَبۡدَهُۥ زَكَرِيَّآ
Toto jest zmínka o milosrdenství Pána tvého nad služebníkem jeho Zachariášem
Ayah 2إِذۡ نَادَىٰ رَبَّهُۥ نِدَآءً خَفِيࣰّ ا
když volal k Pánu svému voláním skrytým
Ayah 3قَالَ رَبِّ إِنِّي وَهَنَ ٱلۡعَظۡمُ مِنِّي وَٱشۡتَعَلَ ٱلرَّأۡسُ شَيۡبࣰ ا وَلَمۡ أَكُنۢ بِدُعَآئِكَ رَبِّ شَقِيࣰّ ا
a řekl: „Pane můj, zajisté ochably kosti mé a zastkvěla se hlava má šedinami, ale nikdy nebyl jsem ve své modlitbě k tobě, Pane můj, oslyšán
Ayah 4وَإِنِّي خِفۡتُ ٱلۡمَوَٰلِيَ مِن وَرَآءِي وَكَانَتِ ٱمۡرَأَتِي عَاقِرࣰ ا فَهَبۡ لِي مِن لَّدُنكَ وَلِيࣰّ ا
jáť obávám se o ty, kdož přijdou po mně; má žena pak neplodna jest, pročež dej mi od sebe následníka
Ayah 5يَرِثُنِي وَيَرِثُ مِنۡ ءَالِ يَعۡقُوبَۖ وَٱجۡعَلۡهُ رَبِّ رَضِيࣰّ ا
jenž dědicem byl by mým a dědicem Jakuba: a učiň jej, Pane můj, zalíbeníhodným.“
Ayah 6يَٰزَكَرِيَّآ إِنَّا نُبَشِّرُكَ بِغُلَٰمٍ ٱسۡمُهُۥ يَحۡيَىٰ لَمۡ نَجۡعَل لَّهُۥ مِن قَبۡلُ سَمِيࣰّ ا
„Zachariáši, oznamujeme ti narození mládce, jehož jméno bude Jahjá: neučinili jsme mu před ním jmenovce.“
Ayah 7قَالَ رَبِّ أَنَّىٰ يَكُونُ لِي غُلَٰمࣱ وَكَانَتِ ٱمۡرَأَتِي عَاقِرࣰ ا وَقَدۡ بَلَغۡتُ مِنَ ٱلۡكِبَرِ عِتِيࣰّ ا
Řekl: „Pane můj, jakž narodí se mi syn, když žena má neplodna jest a já sám dospěl jsem zesláblosti stáří?“
Ayah 8قَالَ كَذَٰلِكَ قَالَ رَبُّكَ هُوَ عَلَيَّ هَيِّنࣱ وَقَدۡ خَلَقۡتُكَ مِن قَبۡلُ وَلَمۡ تَكُ شَيۡـࣰٔ ا
Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to, neboť stvořil jsem tě před tím, když nebyl's ničím.“
Ayah 9قَالَ رَبِّ ٱجۡعَل لِّيٓ ءَايَةࣰۖ قَالَ ءَايَتُكَ أَلَّا تُكَلِّمَ ٱلنَّاسَ ثَلَٰثَ لَيَالࣲ سَوِيࣰّ ا
Řekl: „Pane můj, učiň mi znamení.“ Řekl: „Znamením tobě bude, že nebudeš mluviti s lidmi po tři noci, (ač) v plném zdraví.“
Ayah 10فَخَرَجَ عَلَىٰ قَوۡمِهِۦ مِنَ ٱلۡمِحۡرَابِ فَأَوۡحَىٰٓ إِلَيۡهِمۡ أَن سَبِّحُواْ بُكۡرَةࣰ وَعَشِيࣰّ ا
I vyšel ze svatyně k lidu svému a činil jim posuňky, aby chválili Boha z jitra i z večera
Ayah 11يَٰيَحۡيَىٰ خُذِ ٱلۡكِتَٰبَ بِقُوَّةࣲۖ وَءَاتَيۡنَٰهُ ٱلۡحُكۡمَ صَبِيࣰّ ا
„Ó Jahjá, vezmi Knihu s pevným předsevzetím,“ (řekli jsme) a dali jsme mu soudnost již v dětství
Ayah 12وَحَنَانࣰ ا مِّن لَّدُنَّا وَزَكَوٰةࣰۖ وَكَانَ تَقِيࣰّ ا
jakož i slitovnost od nás a bezúhonnost: a bohabojným byl
Ayah 13وَبَرَّۢا بِوَٰلِدَيۡهِ وَلَمۡ يَكُن جَبَّارًا عَصِيࣰّ ا
a bez provinění vůči rodičům svým a nebyl zpupnýn a neposlušným
Ayah 14وَسَلَٰمٌ عَلَيۡهِ يَوۡمَ وُلِدَ وَيَوۡمَ يَمُوتُ وَيَوۡمَ يُبۡعَثُ حَيࣰّ ا
Pokoj budiž s ním v den, kdy narodil se i v den, kdy zemřel a v den, kdy vzkříšen bude
Ayah 15وَٱذۡكُرۡ فِي ٱلۡكِتَٰبِ مَرۡيَمَ إِذِ ٱنتَبَذَتۡ مِنۡ أَهۡلِهَا مَكَانࣰ ا شَرۡقِيࣰّ ا
A zmiň se v Knize o MARII. když vzdálila se od rodiny své k místu východnímu
Ayah 16فَٱتَّخَذَتۡ مِن دُونِهِمۡ حِجَابࣰ ا فَأَرۡسَلۡنَآ إِلَيۡهَا رُوحَنَا فَتَمَثَّلَ لَهَا بَشَرࣰ ا سَوِيࣰّ ا
a vzala na se závoj (aby skryla se jím) před nimi: a poslali jsme k ní ducha svého, jenž vzal na se podobu před ní muže urostlého
Ayah 17قَالَتۡ إِنِّيٓ أَعُوذُ بِٱلرَّحۡمَٰنِ مِنكَ إِن كُنتَ تَقِيࣰّ ا
Řekla: „Béřu útočiště k Milosrdnému před tebou, bojíš-li se jej.“
Ayah 18قَالَ إِنَّمَآ أَنَا۠ رَسُولُ رَبِّكِ لِأَهَبَ لَكِ غُلَٰمࣰ ا زَكِيࣰّ ا
Řekl: „Jáť pouze jsem poslem Pána tvého, abych obdařil tě synem svatým.“
Ayah 19قَالَتۡ أَنَّىٰ يَكُونُ لِي غُلَٰمࣱ وَلَمۡ يَمۡسَسۡنِي بَشَرࣱ وَلَمۡ أَكُ بَغِيࣰّ ا
Řekla: „Jak budu míti syna, když nedotkl se mne muž a nejsem nepočestnou?“
Ayah 20قَالَ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ هُوَ عَلَيَّ هَيِّنࣱۖ وَلِنَجۡعَلَهُۥٓ ءَايَةࣰ لِّلنَّاسِ وَرَحۡمَةࣰ مِّنَّاۚ وَكَانَ أَمۡرࣰ ا مَّقۡضِيࣰّ ا
Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to a učiníme jej znamením lidstvu a milosrdenstvím od nás; věc jest to rozhodnutá.“
Ayah 21۞فَحَمَلَتۡهُ فَٱنتَبَذَتۡ بِهِۦ مَكَانࣰ ا قَصِيࣰّ ا
I obtěžkala jím a vzdálila se k místu dalekému
Ayah 22فَأَجَآءَهَا ٱلۡمَخَاضُ إِلَىٰ جِذۡعِ ٱلنَّخۡلَةِ قَالَتۡ يَٰلَيۡتَنِي مِتُّ قَبۡلَ هَٰذَا وَكُنتُ نَسۡيࣰ ا مَّنسِيࣰّ ا
a přišly na ni bolesti u pně datlovníku. Řekla: „Kéž byla bych zemřela před touto chvílí a kéž byla bych zapomenuta, nadobro zapomenuta!“
Ayah 23فَنَادَىٰهَا مِن تَحۡتِهَآ أَلَّا تَحۡزَنِي قَدۡ جَعَلَ رَبُّكِ تَحۡتَكِ سَرِيࣰّ ا
A zavolal na ni (hlas) zpod ní: „Nermuť se, neb Pán tvůj učinil pod tebou ručej
Ayah 24وَهُزِّيٓ إِلَيۡكِ بِجِذۡعِ ٱلنَّخۡلَةِ تُسَٰقِطۡ عَلَيۡكِ رُطَبࣰ ا جَنِيࣰّ ا
a zatřes k sobě pněm datlovníku i spadnou na tebe datle čerstvé, uzrálé
Ayah 25فَكُلِي وَٱشۡرَبِي وَقَرِّي عَيۡنࣰ اۖ فَإِمَّا تَرَيِنَّ مِنَ ٱلۡبَشَرِ أَحَدࣰ ا فَقُولِيٓ إِنِّي نَذَرۡتُ لِلرَّحۡمَٰنِ صَوۡمࣰ ا فَلَنۡ أُكَلِّمَ ٱلۡيَوۡمَ إِنسِيࣰّ ا
i jez a pij a buď veselé mysli, a spatříš-li z lidí někoho, rci: Učinila jsem slib Milosrdnému postiti se; a nebudu mluviti dnes s nikým z lidí.“
Ayah 26فَأَتَتۡ بِهِۦ قَوۡمَهَا تَحۡمِلُهُۥۖ قَالُواْ يَٰمَرۡيَمُ لَقَدۡ جِئۡتِ شَيۡـࣰٔ ا فَرِيࣰّ ا
I přišla pak s děckem k lidu svému, nesouc je. Řekli: „Marie, učinila's věru, věc podivnou
Ayah 27يَٰٓأُخۡتَ هَٰرُونَ مَا كَانَ أَبُوكِ ٱمۡرَأَ سَوۡءࣲ وَمَا كَانَتۡ أُمُّكِ بَغِيࣰّ ا
Sestro Áronova, otec tvůj nebyl mužem špatným, aniž matka tvá byla nepočestná.“
Ayah 28فَأَشَارَتۡ إِلَيۡهِۖ قَالُواْ كَيۡفَ نُكَلِّمُ مَن كَانَ فِي ٱلۡمَهۡدِ صَبِيࣰّ ا
I ukázala na děcko. Řekli: „Jak budeme mluviti s někým, jenž v kolébce jest děckem?“
Ayah 29قَالَ إِنِّي عَبۡدُ ٱللَّهِ ءَاتَىٰنِيَ ٱلۡكِتَٰبَ وَجَعَلَنِي نَبِيࣰّ ا
Řekl (Ježíš): „Jáť služebník jsem Boha: on dal mi Knihu a učinil mne prorokem
Ayah 30وَجَعَلَنِي مُبَارَكًا أَيۡنَ مَا كُنتُ وَأَوۡصَٰنِي بِٱلصَّلَوٰةِ وَٱلزَّكَوٰةِ مَا دُمۡتُ حَيࣰّ ا
a učinil mne požehnaným kdekoliv byl bych: a poručil mi modlitbu a dávání poviné almužny, pokavaď budu mezi živými
Ayah 31وَبَرَّۢا بِوَٰلِدَتِي وَلَمۡ يَجۡعَلۡنِي جَبَّارࣰ ا شَقِيࣰّ ا
A (dal mi), abych úctu měl vůči matce své: aniž učinil mne zpupným zbídačelcem
Ayah 32وَٱلسَّلَٰمُ عَلَيَّ يَوۡمَ وُلِدتُّ وَيَوۡمَ أَمُوتُ وَيَوۡمَ أُبۡعَثُ حَيࣰّ ا
A (dal mi), aby pokoj byl nade mnou v den narození mého i v den smrti mé a v den, kdy vzkříšen budu mezi živými.“
Ayah 33ذَٰلِكَ عِيسَى ٱبۡنُ مَرۡيَمَۖ قَوۡلَ ٱلۡحَقِّ ٱلَّذِي فِيهِ يَمۡتَرُونَ
Totoť jest Ježíš, syn Mariin: totoť jest pravdivé podání ohledně toho, v čem mají pochybnosti
Ayah 34مَا كَانَ لِلَّهِ أَن يَتَّخِذَ مِن وَلَدࣲۖ سُبۡحَٰنَهُۥٓۚ إِذَا قَضَىٰٓ أَمۡرࣰ ا فَإِنَّمَا يَقُولُ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ
Nepřísluší Bohu, aby učinil sobě syna: chválen budiž! Když rozhodne o věci, řekne pouze: „Staň se!“ a stane se
Ayah 35وَإِنَّ ٱللَّهَ رَبِّي وَرَبُّكُمۡ فَٱعۡبُدُوهُۚ هَٰذَا صِرَٰطࣱ مُّسۡتَقِيمࣱ
Bůh zajisté jest Pánem mým a Pánem vaším: pročež uctívejte jej, totoť jest stezka přímá
Ayah 36فَٱخۡتَلَفَ ٱلۡأَحۡزَابُ مِنۢ بَيۡنِهِمۡۖ فَوَيۡلࣱ لِّلَّذِينَ كَفَرُواْ مِن مَّشۡهَدِ يَوۡمٍ عَظِيمٍ
A rozcházejí se strany mezi sebou v názoru: a běda těm, kdož neuvěřili, při spatření dne velkého
Ayah 37أَسۡمِعۡ بِهِمۡ وَأَبۡصِرۡ يَوۡمَ يَأۡتُونَنَا لَٰكِنِ ٱلظَّٰلِمُونَ ٱلۡيَوۡمَ فِي ضَلَٰلࣲ مُّبِينࣲ
Ohlašuj jim a ukazuj jim den, kdy přijdou před nás: však nepravostní dnes jsou v bloudění zjevném
Ayah 38وَأَنذِرۡهُمۡ يَوۡمَ ٱلۡحَسۡرَةِ إِذۡ قُضِيَ ٱلۡأَمۡرُ وَهُمۡ فِي غَفۡلَةࣲ وَهُمۡ لَا يُؤۡمِنُونَ
A varuj je přede dnem nářku, kdy rozhodnuto bude o věci, mezitím co oni jsou v lhostejnosti a nevěří
Ayah 39إِنَّا نَحۡنُ نَرِثُ ٱلۡأَرۡضَ وَمَنۡ عَلَيۡهَا وَإِلَيۡنَا يُرۡجَعُونَ
Zajisté my zdědíme zemi a vše, což na ní jest, a oni k nám se navrátí
Ayah 40وَٱذۡكُرۡ فِي ٱلۡكِتَٰبِ إِبۡرَٰهِيمَۚ إِنَّهُۥ كَانَ صِدِّيقࣰ ا نَّبِيًّا
A zmiň se v Knize o Abrahamovi, neboť on byl mužem pravdomluvým a prorokem
Ayah 41إِذۡ قَالَ لِأَبِيهِ يَٰٓأَبَتِ لِمَ تَعۡبُدُ مَا لَا يَسۡمَعُ وَلَا يُبۡصِرُ وَلَا يُغۡنِي عَنكَ شَيۡـࣰٔ ا
Když řekl otci svému: „Otče můj, proč uctíváš to, co neslyší a nevidí, aniž prospěšno ti může býti v čem
Ayah 42يَٰٓأَبَتِ إِنِّي قَدۡ جَآءَنِي مِنَ ٱلۡعِلۡمِ مَا لَمۡ يَأۡتِكَ فَٱتَّبِعۡنِيٓ أَهۡدِكَ صِرَٰطࣰ ا سَوِيࣰّ ا
Otče můj, nyní přišlo mi vědění, které nepřišlo tobě: i následuj mne a povedu tě cestou rovnou
Ayah 43يَٰٓأَبَتِ لَا تَعۡبُدِ ٱلشَّيۡطَٰنَۖ إِنَّ ٱلشَّيۡطَٰنَ كَانَ لِلرَّحۡمَٰنِ عَصِيࣰّ ا
Otče můj, neuctívej Satana, neboť Satan byl Milosrdného neposlušen
Ayah 44يَٰٓأَبَتِ إِنِّيٓ أَخَافُ أَن يَمَسَّكَ عَذَابࣱ مِّنَ ٱلرَّحۡمَٰنِ فَتَكُونَ لِلشَّيۡطَٰنِ وَلِيࣰّ ا
Otče můj, zajisté obávám se, aby nedotkl se tě trest od Milosrdného a abys nebyl Satanovi přítelem.“
Ayah 45قَالَ أَرَاغِبٌ أَنتَ عَنۡ ءَالِهَتِي يَٰٓإِبۡرَٰهِيمُۖ لَئِن لَّمۡ تَنتَهِ لَأَرۡجُمَنَّكَۖ وَٱهۡجُرۡنِي مَلِيࣰّ ا
Řekl (otec): „Ty tedy zříkáš se božstev mých, Abrahame? Nezanecháš-li toho, dojista kamenovati tě budu! A teď odejdi ode mne na dlouho!“
Ayah 46قَالَ سَلَٰمٌ عَلَيۡكَۖ سَأَسۡتَغۡفِرُ لَكَ رَبِّيٓۖ إِنَّهُۥ كَانَ بِي حَفِيࣰّ ا
Řekl: „Pokoj budiž s tebou: budu prositi za odpustění pro tebe Pána svého, neboť on jest ke mně laskavým
Ayah 47وَأَعۡتَزِلُكُمۡ وَمَا تَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ وَأَدۡعُواْ رَبِّي عَسَىٰٓ أَلَّآ أَكُونَ بِدُعَآءِ رَبِّي شَقِيࣰّ ا
a vzdaluji se vás a toho, co uctíváte vedle Boha a uctívati budu Pána svého: možná, že nebudu v modlitbě své k Pánu svému oslyšán.“
Ayah 48فَلَمَّا ٱعۡتَزَلَهُمۡ وَمَا يَعۡبُدُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ وَهَبۡنَا لَهُۥٓ إِسۡحَٰقَ وَيَعۡقُوبَۖ وَكُلࣰّ ا جَعَلۡنَا نَبِيࣰّ ا
A když vzdálil se od nich a od toho, co uctívali vedle Pána svého, obdařili jsme jej Isákem a Jakubem: a oba učinili jsme proroky
Ayah 49وَوَهَبۡنَا لَهُم مِّن رَّحۡمَتِنَا وَجَعَلۡنَا لَهُمۡ لِسَانَ صِدۡقٍ عَلِيࣰّ ا
A poskytli jsme jim darů z milosrdenství svého a dali jsme jim pověst pravdy vznešenou
Ayah 50وَٱذۡكُرۡ فِي ٱلۡكِتَٰبِ مُوسَىٰٓۚ إِنَّهُۥ كَانَ مُخۡلَصࣰ ا وَكَانَ رَسُولࣰ ا نَّبِيࣰّ ا
A zmiň se v Knize o Mojžíšovi, neboť on upřímným byl a byl poslem i prorokem
Ayah 51وَنَٰدَيۡنَٰهُ مِن جَانِبِ ٱلطُّورِ ٱلۡأَيۡمَنِ وَقَرَّبۡنَٰهُ نَجِيࣰّ ا
A volali jsme naň se strany hory Sinai pravé a způsobili jsme, aby přiblížil se k rozmluvě tajné
Ayah 52وَوَهَبۡنَا لَهُۥ مِن رَّحۡمَتِنَآ أَخَاهُ هَٰرُونَ نَبِيࣰّ ا
A obdařili jsme jej z milosrdenství svého bratrem jeho Áronem, též prorokem
Ayah 53وَٱذۡكُرۡ فِي ٱلۡكِتَٰبِ إِسۡمَٰعِيلَۚ إِنَّهُۥ كَانَ صَادِقَ ٱلۡوَعۡدِ وَكَانَ رَسُولࣰ ا نَّبِيࣰّ ا
A zmiň se v Knize o Ismaelovi, neboť on byl věrným ve slibech svých a byl poslem i prorokem
Ayah 54وَكَانَ يَأۡمُرُ أَهۡلَهُۥ بِٱلصَّلَوٰةِ وَٱلزَّكَوٰةِ وَكَانَ عِندَ رَبِّهِۦ مَرۡضِيࣰّ ا
A nabádal lid svůj k modlitbě a dávání povinné almužny a byl u Pána svého oblíben
Ayah 55وَٱذۡكُرۡ فِي ٱلۡكِتَٰبِ إِدۡرِيسَۚ إِنَّهُۥ كَانَ صِدِّيقࣰ ا نَّبِيࣰّ ا
A zmiň se v Knize o Idrísovi, neboť on byl spravedlivým a prorokem
Ayah 56وَرَفَعۡنَٰهُ مَكَانًا عَلِيًّا
A Pozdvihli jsme jej na místo vysoké
Ayah 57أُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ أَنۡعَمَ ٱللَّهُ عَلَيۡهِم مِّنَ ٱلنَّبِيِّـۧنَ مِن ذُرِّيَّةِ ءَادَمَ وَمِمَّنۡ حَمَلۡنَا مَعَ نُوحࣲ وَمِن ذُرِّيَّةِ إِبۡرَٰهِيمَ وَإِسۡرَٰٓءِيلَ وَمِمَّنۡ هَدَيۡنَا وَٱجۡتَبَيۡنَآۚ إِذَا تُتۡلَىٰ عَلَيۡهِمۡ ءَايَٰتُ ٱلرَّحۡمَٰنِ خَرُّواْۤ سُجَّدࣰ اۤ وَبُكِيࣰّ ا۩
Tito jsou, kterým požehnal Bůh z proroků z potomstva Adamova a z těch, které spasili jsme s Noemem: a z potomstva Abrahama a Israele a z těch, které vedli jsme (cestou pravou) a vyvolili jsme si. Když předčítána jim byla znamení Milosrdného, padli k zemi obráceni tvářemi svými úctou a plačíce
Ayah 58۞فَخَلَفَ مِنۢ بَعۡدِهِمۡ خَلۡفٌ أَضَاعُواْ ٱلصَّلَوٰةَ وَٱتَّبَعُواْ ٱلشَّهَوَٰتِۖ فَسَوۡفَ يَلۡقَوۡنَ غَيًّا
Však po nich následovali potomci, kteří stranou odhodili modlitbu a následovali jen náruživosti své: a tito potkají jen blud
Ayah 59إِلَّا مَن تَابَ وَءَامَنَ وَعَمِلَ صَٰلِحࣰ ا فَأُوْلَٰٓئِكَ يَدۡخُلُونَ ٱلۡجَنَّةَ وَلَا يُظۡلَمُونَ شَيۡـࣰٔ ا
vyjma těch, kteří kajícně obrátí se a uvěří a konati budou dobré skutky: tito vstoupí do zahrady (ráje) a nebudou utištěni v nejmenším
Ayah 60جَنَّٰتِ عَدۡنٍ ٱلَّتِي وَعَدَ ٱلرَّحۡمَٰنُ عِبَادَهُۥ بِٱلۡغَيۡبِۚ إِنَّهُۥ كَانَ وَعۡدُهُۥ مَأۡتِيࣰّ ا
do zahrad Edenu, jež slíbil Milosrdný služebníkům svým z věcí skrytých: a zajisté slib jeho naplní se
Ayah 61لَّا يَسۡمَعُونَ فِيهَا لَغۡوًا إِلَّا سَلَٰمࣰ اۖ وَلَهُمۡ رِزۡقُهُمۡ فِيهَا بُكۡرَةࣰ وَعَشِيࣰّ ا
V nich nebudou slyšeti ničemností, pouze „Pokoj s vámi!“ a v nich výživu budou dostávati z jitra i za večera
Ayah 62تِلۡكَ ٱلۡجَنَّةُ ٱلَّتِي نُورِثُ مِنۡ عِبَادِنَا مَن كَانَ تَقِيࣰّ ا
Taková bude zahrada, jejímiž dědici učiníme ty ze služebníků našich, kteří byli bohabojní
Ayah 63وَمَا نَتَنَزَّلُ إِلَّا بِأَمۡرِ رَبِّكَۖ لَهُۥ مَا بَيۡنَ أَيۡدِينَا وَمَا خَلۡفَنَا وَمَا بَيۡنَ ذَٰلِكَۚ وَمَا كَانَ رَبُّكَ نَسِيࣰّ ا
A nesestupujeme s nebe, vyjma z rozkazu Pána tvého, jemuť přináleží, což před námi jest i za námi a cožkoliv mezi tím jest: a Pán tvůj jistě není zapomětlivým
Ayah 64رَّبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَمَا بَيۡنَهُمَا فَٱعۡبُدۡهُ وَٱصۡطَبِرۡ لِعِبَٰدَتِهِۦۚ هَلۡ تَعۡلَمُ لَهُۥ سَمِيࣰّ ا
Onť Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi nimi jest: pročež uctívej jej a buď vytrvalým v uctívání jej: zdaž znáš koho, jenž byl by s ním soujmenným
Ayah 65وَيَقُولُ ٱلۡإِنسَٰنُ أَءِذَا مَا مِتُّ لَسَوۡفَ أُخۡرَجُ حَيًّا
A dí člověk: „Zdaž poté, až zemru, vyveden budu z hrobu živým?“
Ayah 66أَوَلَا يَذۡكُرُ ٱلۡإِنسَٰنُ أَنَّا خَلَقۡنَٰهُ مِن قَبۡلُ وَلَمۡ يَكُ شَيۡـࣰٔ ا
Zdaž nepomní člověk, že stvořili jsme jej před tím, když nebyl ničím
Ayah 67فَوَرَبِّكَ لَنَحۡشُرَنَّهُمۡ وَٱلشَّيَٰطِينَ ثُمَّ لَنُحۡضِرَنَّهُمۡ حَوۡلَ جَهَنَّمَ جِثِيࣰّ ا
Při Pánu tvém přisahám, že dojista shromáždíme je i zlé duchy: pak předvedeme je kol pekla na kolenou
Ayah 68ثُمَّ لَنَنزِعَنَّ مِن كُلِّ شِيعَةٍ أَيُّهُمۡ أَشَدُّ عَلَى ٱلرَّحۡمَٰنِ عِتِيࣰّ ا
Pak oddělíme od každé skupiny ty, kdož nejurputnějšími byli proti Milosrdnému v odboji
Ayah 69ثُمَّ لَنَحۡنُ أَعۡلَمُ بِٱلَّذِينَ هُمۡ أَوۡلَىٰ بِهَا صِلِيࣰّ ا
a pak my nejlépe budeme věděti o těch, kdo nejvíce zaslouží si v něm sžíhání
Ayah 70وَإِن مِّنكُمۡ إِلَّا وَارِدُهَاۚ كَانَ عَلَىٰ رَبِّكَ حَتۡمࣰ ا مَّقۡضِيࣰّ ا
A není nikoho, jenž nevešel by do něho: to u Pána tvého jest určením rozhodnutým
Ayah 71ثُمَّ نُنَجِّي ٱلَّذِينَ ٱتَّقَواْ وَّنَذَرُ ٱلظَّٰلِمِينَ فِيهَا جِثِيࣰّ ا
Poté pak spasíme ty, kdož bohabojnými byli a ponecháme nepravostné v něm klečící
Ayah 72وَإِذَا تُتۡلَىٰ عَلَيۡهِمۡ ءَايَٰتُنَا بَيِّنَٰتࣲ قَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لِلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ أَيُّ ٱلۡفَرِيقَيۡنِ خَيۡرࣱ مَّقَامࣰ ا وَأَحۡسَنُ نَدِيࣰّ ا
A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kdož uvěřili: „Která z obou stran jest lepší postavením a která jest lepší společností?“
Ayah 73وَكَمۡ أَهۡلَكۡنَا قَبۡلَهُم مِّن قَرۡنٍ هُمۡ أَحۡسَنُ أَثَٰثࣰ ا وَرِءۡيࣰ ا
Však kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež lepší byla jich bohatstvím a nádherou
Ayah 74قُلۡ مَن كَانَ فِي ٱلضَّلَٰلَةِ فَلۡيَمۡدُدۡ لَهُ ٱلرَّحۡمَٰنُ مَدًّاۚ حَتَّىٰٓ إِذَا رَأَوۡاْ مَا يُوعَدُونَ إِمَّا ٱلۡعَذَابَ وَإِمَّا ٱلسَّاعَةَ فَسَيَعۡلَمُونَ مَنۡ هُوَ شَرࣱّ مَّكَانࣰ ا وَأَضۡعَفُ جُندࣰ ا
Rci: „Těch, kdož v bludu nalézají se, nechť prodlouží Milosrdný délku žití, až spatří to, co přislíbeno jim bylo — ať již trest v tomto životě, anebo hodinu (soudu): a tehdy seznají, kdo v horším jest postavení aneb slabším v posile
Ayah 75وَيَزِيدُ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ٱهۡتَدَوۡاْ هُدࣰ ىۗ وَٱلۡبَٰقِيَٰتُ ٱلصَّٰلِحَٰتُ خَيۡرٌ عِندَ رَبِّكَ ثَوَابࣰ ا وَخَيۡرࣱ مَّرَدًّا
však Bůh rozmnoží ty, kdož (dobře) jsou vedeni, (dobrým) vedením. a dobré skutky, jež trvají jsou lepší u Pána tvého odměnou a lepší náhradou.“
Ayah 76أَفَرَءَيۡتَ ٱلَّذِي كَفَرَ بِـَٔايَٰتِنَا وَقَالَ لَأُوتَيَنَّ مَالࣰ ا وَوَلَدًا
Zdaž viděl's onoho, jenž neuvěřil ve znamení naše a řekl: „Dojista dány budou mi statky i děti.“
Ayah 77أَطَّلَعَ ٱلۡغَيۡبَ أَمِ ٱتَّخَذَ عِندَ ٱلرَّحۡمَٰنِ عَهۡدࣰ ا
Což dospěl znalosti věcí skrytých, aneb učinil s Milosrdným smlouvu
Ayah 78كَلَّاۚ سَنَكۡتُبُ مَا يَقُولُ وَنَمُدُّ لَهُۥ مِنَ ٱلۡعَذَابِ مَدࣰّ ا
Jistě, že ne: a zapíšeme si, co říká a prodloužíme mu trestu jeho délku
Ayah 79وَنَرِثُهُۥ مَا يَقُولُ وَيَأۡتِينَا فَرۡدࣰ ا
A my zdědíme to, o čem mluví, a přijde k nám samojediný
Ayah 80وَٱتَّخَذُواْ مِن دُونِ ٱللَّهِ ءَالِهَةࣰ لِّيَكُونُواْ لَهُمۡ عِزࣰّ ا
A přibrali si vedle Boha božstva, aby byla jim oporou
Ayah 81كَلَّاۚ سَيَكۡفُرُونَ بِعِبَادَتِهِمۡ وَيَكُونُونَ عَلَيۡهِمۡ ضِدًّا
Však ne: božstva ta zaprou uctívání jich a budou jim protivníky
Ayah 82أَلَمۡ تَرَ أَنَّآ أَرۡسَلۡنَا ٱلشَّيَٰطِينَ عَلَى ٱلۡكَٰفِرِينَ تَؤُزُّهُمۡ أَزࣰّ ا
Zdaž neviděl's, že poslali jsme zlé duchy, aby dráždili je ke hříchu
Ayah 83فَلَا تَعۡجَلۡ عَلَيۡهِمۡۖ إِنَّمَا نَعُدُّ لَهُمۡ عَدࣰّ ا
Nesnaž se uspíšiti (lhůtu) jejich, neb my sami spočteme (jich dní) počet
Ayah 84يَوۡمَ نَحۡشُرُ ٱلۡمُتَّقِينَ إِلَى ٱلرَّحۡمَٰنِ وَفۡدࣰ ا
V den, kdy shromáždíme bohabojné u Milosrdného s poctou
Ayah 85وَنَسُوقُ ٱلۡمُجۡرِمِينَ إِلَىٰ جَهَنَّمَ وِرۡدࣰ ا
a poženeme provinilce k peklu jak k napajedlu
Ayah 86لَّا يَمۡلِكُونَ ٱلشَّفَٰعَةَ إِلَّا مَنِ ٱتَّخَذَ عِندَ ٱلرَّحۡمَٰنِ عَهۡدࣰ ا
tehdy neprospěje jim přímluva, leda těm, kdož byli učinili s Milosrdným smlouvu
Ayah 87وَقَالُواْ ٱتَّخَذَ ٱلرَّحۡمَٰنُ وَلَدࣰ ا
Říkají: „Učinil sobě Milosrdný syna.“
Ayah 88لَّقَدۡ جِئۡتُمۡ شَيۡـًٔا إِدࣰّ ا
Tím vyřkli jste věc úžasnou
Ayah 89تَكَادُ ٱلسَّمَٰوَٰتُ يَتَفَطَّرۡنَ مِنۡهُ وَتَنشَقُّ ٱلۡأَرۡضُ وَتَخِرُّ ٱلۡجِبَالُ هَدًّا
Málem nebesa by rozpoltila se z toho a roztrhla se země a hory zbortily se v kusech
Ayah 90أَن دَعَوۡاْ لِلرَّحۡمَٰنِ وَلَدࣰ ا
z toho, že připisují Milosrdnému syna
Ayah 91وَمَا يَنۢبَغِي لِلرَّحۡمَٰنِ أَن يَتَّخِذَ وَلَدًا
když není třeba Milosrdnému, aby učinil si syna
Ayah 92إِن كُلُّ مَن فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ إِلَّآ ءَاتِي ٱلرَّحۡمَٰنِ عَبۡدࣰ ا
neboť vše, což na nebi jest i na zemi Milosrdnému jen co služebník se blíží
Ayah 93لَّقَدۡ أَحۡصَىٰهُمۡ وَعَدَّهُمۡ عَدࣰّ ا
zaznamenal si je všechny a spočetl (přesným) počtem
Ayah 94وَكُلُّهُمۡ ءَاتِيهِ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ فَرۡدًا
a každý z nich přijde k němu v den zmrtvýchvstání, jeden za druhým
Ayah 95إِنَّ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّٰلِحَٰتِ سَيَجۡعَلُ لَهُمُ ٱلرَّحۡمَٰنُ وُدࣰّ ا
Těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, popřeje Milosrdný lásky
Ayah 96فَإِنَّمَا يَسَّرۡنَٰهُ بِلِسَانِكَ لِتُبَشِّرَ بِهِ ٱلۡمُتَّقِينَ وَتُنذِرَ بِهِۦ قَوۡمࣰ ا لُّدࣰّ ا
Zajisté pak učinili jsme jej snadným, v tvé vlastní řeči, abys radostnou zvěst věstil jím bohabojným a abys varoval jím lidi hašteřivé
Ayah 97وَكَمۡ أَهۡلَكۡنَا قَبۡلَهُم مِّن قَرۡنٍ هَلۡ تُحِسُّ مِنۡهُم مِّنۡ أَحَدٍ أَوۡ تَسۡمَعُ لَهُمۡ رِكۡزَۢا
A kolik zahubili jsme před nimi pokolení! Zdaž pozorovat z nich můžeš koho, aneb slyšet je zašeptnouti
Ayah 98